Zelezna (Eisendorf) Traditional Geocache

Železná,

dríve Eisendorf, bývalé pohranicní mestecko západne od Belé nad Radbuzou pri silnici II/197 do Bavorska, znicené v období socialismu.
Železnou prochází dve významné dálkové trasy: Panevropská cyklotrasa Praha – Paríž a také Svatojakubská cesta.

Osada vznikla koncem 16. století na panství hradu Primdy, ale v 17. století se stala samostatným statkem, který postupne drželo nekolik šlechtických rodu, Kocové z Dobrše pak až do roku 1945. Ve tricetileté válce ves zpustla a byla celá vylidnená, protože v bezprostredním okolí došlo hned zpocátku této války k válecným operacím císarských sboru proti vojskum ceských stavu.
Dodnes je na bavorské strane hranice patrné polní zemní opevnení nazvané Tillyschanz, podle jednoho z vítezu bitvy na Bílé hore, císarského generála Tillyho.
Až koncem 17. století obec znovu ožila, vznikly zde sklárny, težila se tu i železná ruda, která dala lokalite jméno. V roce 1905 byla Železná povýšena na mestecko, v roce 1930 zde žilo ve 174 domech 1138 obyvatel.

Po odsunu nemeckého obyvatelstva bylo sice mestecko zcásti dosídleno, ale vetšina domu zustala prázdná, po roce 1948 se navíc ocitlo v tesné blízkosti hranicního pásma. Tím se ze Železné stala izolovaná príhranicní osada prístupná pouze pohranicníkum. V tomto období zaniklo pres 90 procent zástavby mestecka, zustalo stát pouze asi 15 domu v jeho nejvýchodnejší cásti pri silnici od Belé. Jádro mestecka puvodne leželo západneji pri velkém rybníce, veškerá tato zástavba stejne jako zástavba dále smerem k hranici zmizela bez viditelných stop (v období socialismu ležela "za dráty").
Zniceny byly také historické stavby – kostel sv. Barbory z roku 1770 obklopený hrbitovem byl po roce 1945 postupne nicen a v polovine 60. let jako ruina zbourán. Dnes na jeho míste stojí rozlehlý areál bývalých kasáren PS. Dochován byl pouze pomník padlým v 1. svetové válce pred plotem areálu, obnovený po roce 1990, který dnes pripomíná i znicený kostel a hrbitov.
Po roce 1990 byl znovu obnoven hranicní prechod, címž se Železná stala typickým príhranicním sídlem.

Park smírení
Železnou ridici obvykle bez povšimnutí projedou, i málokterého cyklistu by napadlo, aby se tu zastavil...
Jak název obce napovídá, kdysi tady zpracovával hamr železnou rudu z místních dolu. Dnes silnici lemují stánky prodejcu všech národností, tedy jakápak romantika. Ale chyba. Jen pár desítek metru od výpadovky k hranicnímu prechodu se dá odpocívat v Parku smírení. Tak byl nazván nekdejší zámecký park.
Zámecek vzal za své po roce 1950, vekovité stromy prežily. Fontánka by jiste ráda konkurovala té „Zpívající“ od pražského Belvederu. Klidné a krásne upravené místo láká k posezení. Pokud mezi sebou najdete nekoho, kdo se obetuje a pohlídá kola, neváhejte a prekonejte žebrícek do sousední obory. Když byste náhodou nemeli štestí na vysokou, urcite uvidíte na brehu ci na rybníce hejna kachen. Obora, stejne jako Park smírení, leží pri brezích Železenského rybníka.

Panevropská cyklotrasa Praha – Paríž
Panevropská cyklotrasa v Železné vstupuje na naše území a pokracuje odtud pres Plzen do Prahy. Úsek Ceskem merí 228 km. A práve jeho cást z Železné do Belé nad Radbuzou patrí bezesporu k tem nejkrásnejším, vždyt také vede územím po dlouhá léta obycejným smrtelníkum zapovezeným.

Svatojakubská cesta – severní trasa
V sobotu 15. cervna 2003 byl slavnostne pripojen první ceský úsek mezinárodní poutní Cesty sv. Jakuba k západoevropské síti Svatojakubských cest. Jedná se o systém dálkových peších tras s cílem v Santiagu de Compostella ve Španelsku. Pod mezinárodním oznacením I 24 (uvedeno vždy v hrotu smerovek) probíhá z Norimberka od hranicního prechodu Železná v Ceském lese pres Belou n. Radbuzou, Úhlavku, Kladruby, Stríbro, Krkavec, Horní Brízu, Plasy, Kralovice, Nižbor, Beroun, Karlštejn do Zbraslavi (Prahy). O Svatojakubské ceste informují tri nové vývesní tabule - v Hostouni u kostela sv. Jakuba (prvního nebo spíše posledního kostela zasveceného tomuto patronovi na ceském území), u turistického rozcestníku nedaleko známého historického mostu se šesti barokními sochami v Belé nad Radbuzou a na hranicním prechodu Železná poblíž zahradního altánu v Parku smírení.

Zdroj: Zaniklé obce - po roce 1945 - Okres Domažlice (Bezirk Taus) + Wikipedia + info tabule + www
Quelle: Untergegangene Orte - nach Jahre 1945 - Bezirk Taus (Okres Domažlice)

---

---