Most na Detský ostrov
Nejkratším mostem mostové série je jen 20 metru dlouhá lávka na Detský ostrov z roku 1941 preklenující plavební kanál. Jedná se o nejkratší most v centru Prahy a jediný most dokoncený za 2. svetové války. Nekolik dalších krátkých železných mostku lze najít také u Císarského ostrova a Císarské louky, ty však nejsou významné, a proto se jimi tato mostová série nebude zabývat.
Puvodní návrh mostu z Myslíkovy ulice
Vývoj Prahy se zacátkem 20. století soustredil prevážne do prostoru severne od nejstarších kamenných a visutých mostu, kde bylo v krátkém sledu vystaveno pet mostu, zatímco na jižní strane byl postaven pouze jediný most Jiráskuv. Málo se ale ví, že zde byl velice reálný návrh na most z Myslíkovy ulice, se kterým práve Jiráskuv most souperil.
Ten byl uvažován, kreslen a pocítán, a hlavne bourlive diskutován ješte pred první svetovou válkou. Na Smíchovské strane mel koncit v prostranství mezi ulicemi Jana Švandy a Korenského, odkud se mel do techto ulic rozbocovat podobne, jako se nyní na smíchovské strane rozbocuje most Jiráskuv. Prijatá poslední varianta byla dorešena s ohledem na kolizi s tenkrát probíhající výstavbou nábreží a plavebních komor. Vec byla dovedena do tak konkrétních forem, že pri stavbe techto nábrežních zdí, a to na obou brezích, byly nezvykle velkoryse a predvídave vybudovány soucasne opery mostu z Myslíkovy ulice. Stalo se tak na naléhání prekotne se rozvíjejícího se Smíchova, který si od roku 1896 uvedomoval dopravní nedostatecnost úzkého mostu Palackého.
Nakonec však dostala prednost varianta mostu Jiráskova v lehce odsunuté poloze. Cástecne také kvuli problémum s nekapacitním napojením u Myslíkovy ulice pomocí dvou úzkých sdružených oblouku ve spojitosti s tesnou blízkostí Štítkovské veže u Mánesa, která by musela stavbe asi ustoupit. Když byly po rozhodnutí v roce 1928 opušteny již postavené príjezdové rampy na tento most, upadly tyto vybudované mostní opery zcela v zapomnení a jedinou stopou zustalo jinak zcela nepochopitelné prerušení zelene Detského ostrova blokem kamenného zdiva smíchovské pobrežní zdi, ukazujícím názor na polohu a prostorové pojetí tohoto nikdy nerealizovaného mostu. Most z Myslíkovy ulice je v Praze vzhledem ke své rozpracovanosti nejvetším prípadem nerealizovaného mostu.
Stavba lávky na Detský ostrov
Jakéhosi malého a spíše symbolického zadostiucinení dostalo se mostu z Myslíkovy ulice pozdeji, po dokoncnení mostu Jiráskova po roce 1933, kdy v puvodne zamýšlené trase mostu z Myslíkovy ulice postavila se železobetonová lávka pres horní zhlaví smíchovské plavební komory, nahrazující již sešlou puvodní drevenou lávku ze Smíchova na Detský ostrov. V koncepci této nové lávky je možno s trochou nadsázky najít analogii se vztahem nepríliš vzdáleného podskalského kostelíka k chrámu a klášteru Emauskému. Ríká se, že tento kostelík byl postaven z "ušetreného" materiálu ze stavby velkého kláštera, což by svedcilo o jisté šikovnosti starých Podskaláku. U této lávky však byly využity nikoliv materiálové, ale zato duchovní prínosy velkého mostního souseda tím, že byly uplatneny všechny konstrukcní zkušenosti a poucení ze stavby mostu Jiráskova, predevším pokud jde o staticky úcelnejší rozvržení hmoty mezi klenbu a spoluúcinkoující mostovku. Nakonec tedy prekonalo toto malé torzo premoženého mostu z Myslíkovy ulice svého štastnejšího premožitele, most Jiráskuv, alespon po této ciste odborné stránce.
Konstrukce mostu a jeho predchudci
Od úpravy nábreží v roce 1874 vedla na Židovský ostrov, jak se Detský ostrov dríve jmenoval, drevená lávka v úrovni dnešní Vodní ulice. Na pocátku 20. století byla nahrazena železným príhradovým poloparabolickým mustkem v úrovni Petrínské ulice. Pri výstavbe smíchovské plavební komory v letech 1911–1922 nahradila mustek provizorní drevená lávka. A roku 1941 pak nahradil lávku dnešní definitivní most.
Kostrukce lávky je opravdu mostarkou lahudkou. Nízká výška nástupu na most v kontrastu s co nejvetší výškou pro prujezd lodí prímo vybízely k použití prevýšeného železobetonového oblouku s výrazne zalomenou mostovkou. Navíc relativne malý rozpon dvaceti metru umožnil provést celou konstrukci velmi subtilní, jak je dobre videt z fotografií. Velmi podobnou tlouštku, jako mostní oblouk má i mostovka samotná, prestože to díky jejím zvýšeným okrajum není na první pohled tolik zrejme.
Zdroje: text z knihy Pražské mosty, Wikipedie, vlastní doplnení, foto z ruzných zdroju
KEŠ
Jedná se o 2. bonusovou keš mostové série. Prestože jde o 12. nejstarší most, opet náhodou není u "velkého" mostu, ale u této malé lahudky, stejne jako první bonus. Keš však tentokrát nenaleznete prímo na souradnicích, ale o kousek dál na ostrove, díky cemuž se pres most dvakrát projdete.
Otevírací doba ostrova:
duben - ríjen: 9:00 - 20:00
listopad - brezen: 10:00 - 17:00
K jejímu otevrení budete potrebovat ctyrmístný kód, k jehož výpoctu, stejne jako ke zjištení souradnic, využijete bonusová císla z techto keší, jejichž nálezy jsou zároven podmínkou logu:
A = císlo z Prague bridges 7 - Cechuv most
B = císlo z Prague bridges 8 - Hlávkuv most
C = císlo z Prague bridges 9 - Mánesuv most
D = císlo z Prague bridges 10 - Libenský most
E = císlo z Prague bridges 11 - Jiráskuv most
Spocítejte: (A+B+C)*(B+C+D)*(C+D+E)*(D+E+A)*(E+A+B) = FGHIJKLM
Dále sectete FGHI + JKLM a vyjde vám kýžený kód, díky kterému se do keše dostanete.
Keš naleznete na N 50.04.(A*A*B/D) a E 14.24.(A*A*E-C-C).
V keši najdete mimo jiné opet také bonusové císlo, které je tentokrát umísteno na první stránce logbooku. Bude se vám hodit až za dlouho k odlovení záverecného megabonusu, proto doporucuji si ho dobre poznamenat.
