Tato keska je venovana filmu Obecna skola a take casti kolonie Na Slatinach, z niz deti do zminene skoly dochazely. Jeji prubeh je tedy zamerne veden tak, jak je veden. 
[CZ] Jedno z nejpitoresknejších míst Prahy vzniklo po roce 1924, kdy byla postavena první nouzová obydlí v kolonii Na Slatinách na okraji Michle. Zatímco jiné delnické kolonie v hlavním meste postupne zanikly nebo se promenily v ryze zahrádkárské kolonie, Slatiny si stále cástecne udržují charakter puvodní chudinské ctvrti. Dnes se však jedná spíše o životní styl, nežli o nutnost. Osadníci dostali v minulosti nabídku k prestehování.
Na slatinských pozemcích si staveli nouzové stavby predevším legionári, delníci, ale i nezamestnaní. Behem nekolika let zde vyrostly stovky príbytku, vetšinou z odpadních materiálu. Kolonie žila svým životem (hospoda, holic, škola, fotbalový klub, spolek ochotníku). Už v prvních letech existence si jí všimli spisovatelé Karel Capek (Na Rafande) a František Langer (Periferie). Západní cást (mezi vršovickým hrbitovem a novostavbou za autobusovými garážemi) se zmenila v klasickou zahrádkárskou kolonii, vyrostly tu i nekteré bytelné domky (Sedmidomky). Ve 30. letech byla nad odstavným nádražím postavena rozvodna elektriny (dnes podnik CEPS) a škola, kterou miliony diváku znají ze Sverákova filmu Obecná škola. Dnešní život pripomíná tak trochu trampské osady, i když Slatinský potok není dávno romantickou ríckou. Jeho vodní režim se zmenil, a tak jeho prítomnost prozrazují tunky, mocály s rákosím, kde lze potkat i bažanta. Jen v krátkých úsecích si clovek uvedomí, že nejde o stojaté vody. Jedna z vrb, které lemují potok, má údajne magickou sílu a jezdí k ní lécitelé, aby z ní získali energii. Divocina, která není ani v centru, ale díky rozrustání se Prahy ani na okraji hlavního mesta, má své dny však nejspíš secteny. Predpokládá se totiž její likvidace a vybudování nové ctvrti pro 35 tisíc lidí.
[SK] Jedno z najpitoresknejších miest Prahy vzniklo po roku 1924, kedy boli postavené prvé núdzové obydlia v kolónii Na Slatinách na kraji Michle. Zatial co iné robotnícke kolónie v hlavnom meste postupne zanikli alebo sa premenili v rýdzo záhradkárske kolónie, Slatiny si stále udržujú charakter pôvodnej štvrte chudobných ludí. Dnes však ide skôr o životný štýl, ako o nutnost. Osadníci dostali v minulosti ponuku k prestahovaní sa.
Na slatinských pozemkoch si stavali núdzové stavby predovšetkým legionári, robotníci, ale aj nezamestnaní. V priebehu niekolkých rokov tu vyrástli stovky príbytkov, zväcša z odpadových materiálov. Kolónia žila svojím životom (krcma, holic, škola, futbalový klub, spolok ochotníkov). Už v prvých rokoch existencie si ju všimli spisovatelia Karel Capek (Na Rafande) a František Langer (Periféria). Západná cast (medzi vršovickým cintorínom a novostavbou za autobusovými garážami) sa zmenila v klasickú záhradkársku kolóniu, vyrástli tu aj niektoré kvalitné domceky (Sedmidomky). V 30. rokoch bola nad odstavnou železnicnou stanicou postavená rozvodna elektriny (dnes podnik CEPS) a škola, ktorú milióny divákov poznajú zo Sverákova filmu Obecná škola. Dnešný život pripomína tak trocha trampské osady, i ked Slatinský potok už dávno nie je romantickou rieckou. Jeho vodný režim sa zmenil, a tak jeho prítomnost prezrádzajú malé jazierka, mociare s rákosím, kde možno stretnút aj bažanta. Len v krátkych úsekoch si clovek uvedomí, že neide o stojaté vody. Jedna z vrb, ktoré lemujú potok, má údajne magickú silu a prichádzajú k nej liecitelia, aby z nej získali energiu. Divocina, ktorá nie ani v centre, ale vdaka rozrastaní sa Prahy ani na kraji hlavného mesta, má svoje dni však asi porátané. Predpokladá sa totiž jej likvidácia a vybudovanie novej štvrti pre 35 tisíc ludí.
[EN] One of the most marvelous place of Prague was founded after 1924, when were built the first slums in Na Slatinách colony on the edge of Michle quarter. While other worker colonies in the capital city extincted or changed into garden colonies, Slatiny still keeps character of original quarter of poor people. Today it is more life way than necessity. The colonists have got an offer to move in the past.
The legionaries, workers, but unemployees too built the slums on the Slatiny claims above all. During a couple of years arose hundreds of houses, mostly from waste material. Colony lived its own life (pub, hair-dresser, school, football club, the company of amateur theathre). The writers Karel Capek (Na Rafande) and František Langer (Perifery) noticed the colony already in first years of its existence. Western part (between the Vršovice Cemetery and the new building behind the bus garage) has changed into traditional garden colony and there are also some substantial small houses (Sedmidomky). The switching station (now company CEPS) and the school, which the viewers know from the Sverák’s film “The Elementary School”, were built above the hold yard in 30s of 20th century. The life today looks like the one in tramping villages, but the Slatinský Stream is not already long time a romantic river. Its water regime changed, and its presence announce small lakes, moors with reed, where we can meet even a pheasant. The man is in short distances aware of fact, there are not real slack waters. One of the weeping willows, that are along the stream, has according to legend magical power and the healers are coming to it to derive the energy. Wilderness, which is not in the centre, but thanks to Prague growth-boom is not on the edge of the capital city, has its days probably summed. It supposed, the slum will be liquidated and then will be built there a new quarter for 35, 000 people.
[CZ] Nacházíte se na úvodních souřadnicích, za sebou máte hřiště a před sebou budovu, která je zčásti kamenná a směrem dozadu dřevěná. Jste na začátku areálu “Obecné školy”. Popojděte zprava až k plotu a u rozhraní kámen-dřevo spočítejte kolik celých kamenů nad sebou tvoří stěnu (od země po střechu). Výsledkem je sudé číslo A.
Přejděte na souřadnice 50°03.7(A), 14°28.5(A). Prošli jste kolem místa, kde stál filmový stánek zmrzlináře a stojíte před místem filmové hospody. Hospoda tu skutečně je a jmenuje se:
a) U Zvoníka (B=31), b) U Obecné školy (B=51), c) U Gabči (B=71)
Jděte na souřadnice 50°03.7(2*B), 14°28.5(B). Stojíte před domem, kde bydlela ve filmu rodina hlavního hrdiny. V prostoru vlevo před domem vidíte sochu. Znázorňuje:
a) zeměkouli (C=56), b) vojáka (C=76), c) ženu (C=96). Socha momentalne neni na miste - spravna varianta je ta posledni
Přejděte na souřadnice 50°03.6(C), 14°28.6(C). Odtud uvidíte místo, kde pracoval tatínek hlavního hrdiny. Kousek vlevo pod vámi vede železniční trať. Kolik má kolejí? (D)
Při cestě na souřadnice 50°03.(10*C-5*B-100*D), 14°28.(10*C-5*B+73*D) jste vstoupili do mist, kde se sice nenatáčelo, ale ve skutečnosti tu žila celá řada žáků místní obecné školy. Za plotem po levé straně vidíte domeček a před ním poněkud podivnou zahrádku. Mají tu například kočičku, kachničku a…copak to trčí ze země?
a) lidská hlava (E=64), lebka býka (E=78), černoušek ze sádry (E=99)
Netrvalo to dlouho a ocitli jste se na souřadnicích 50°03.6(E), 14°28.90(D). Vpravo od cesty je:
a) kampelička (F=8), b) mateřská škola (F=16), c) zubní ordinace (F=32)
Jděte si na souřadnice 50°03.7(F), 14°29.(E/F) prohlédnout památník místních padlých. Počet písmen 1. řádku nápisu na pomníku dává hodnotu G.
Trošku se projdete po terénu, který dal jméno zdejší kolonii, dokud se vám na navigaci neukáží souřadnice 50°03.7(2*G), 14°29.(29*G-10*D). Po levé straně vidíte tyrkysovou mříž, kterou tvoří roxory. Je jich celkem H (každý roxor vede od země nahoru a je na dvou místech přerušený).
Finální souřadnice: 50°03.7(E+B-3*F-H+1), 14°29.(10*B+E+40)
VZOREC BYL 19. 6. 2013 UPRAVEN