Bitva u Drazdan 1813
Keser, ktery navstivil nektere nase kesky tusi, ze historie je mym konickem a lasku ke Praze (zvlaste te stare) rozhodne nezapru. Proto i nase dalsi keska ma napln historickou a navic vazbu na Prahu.
Co takhle napoleonske valky? Velmi hekticke obdobi primo nabyte udalostmi, ktere hybaly celou Evropou. Valecne udalosti se nevyhnuly ani zemim koruny ceske - jedno z neznamejsich bojist je na Morave u Slavkova (povestne je krvave slavkovske slunce).
Ten kdo v hlave posbira nejake zasunute skolni znalosti, ale namitne: "Praha? Tady prece Napoleon nevalcil, tak jakou to ma spojitost?". Bude mit samozrejme pravdu, Praze se tentokrat prime valecne stretnuti vyhnulo, ale spojitost tady prece jen je! A navic zde zbyl i realny, hmatatelny a dodnes existujici monument! (a neni jediny, ale o tom mozna nekdy priste)
Bitva u Drazdan 1813
Ale zacneme poporadku! Pise se rok 1813, Evropa poznala co to znamena moderni valecnictvi v Napoleonove podani, ale karta se zacina obracet. Evropske mocnosti, konkretne Rakousko, Rusko, Prusko, mnohe pochytily, naucily a nekde velkeho mistra i predcily, hlavne v mnozstvi zdroju, ktere mohou do valky nasadit. Napoleon o mnoho prisel v nezdarenem tazeni do Ruska, citelna je hlavne ztrata mnohych ostrilenych vojaku "starych kniru".
Nebudeme si popisovat cele tazeni, ale zastavime se u konkretni bitvy - bitvy u Drazdan (26. -27.8.).
Bitva u Drazdan 1813
Zde doslo k velmi krvave dvoudenni bitve, ve ktere se jeste podarilo Napoleonovi zvitezit a koalicni armady porazit. Nemel ale jiz sil na jejich rozhodujici rozdrceni a ziskani celkove iniciativy ve valce. Naopak ustupujicim koalicnim armadam se podarilo v prusmyku u Chlumce a Prestanova prekvapit a porazit generala Vandamma, ktery je mel puvodne pronasledovat. Pak vedla Napoleonova cesta uz jen k Lipsku a pres Elbu, Waterloo az na Svatou Helenu ...
Vratme se k bitve u Drazdan - kratce si popiseme prubeh obou dnu bitvy.
Napred by se sluselo predstavit aktery: na jedne strane Francie pod vedenim Napoleona na druhe koalice armad Rakouska (cisar Frantisek I.), Ruska (car Alexandr I.) a Pruska (kral Fridrich Vilem III.) - vrchni velitel Karel Filip knize Schwarzenberg.
Karty jsou rozdany. Knize Schwarzenberg smeruje na Drazdany. Napoleon planuje prechod Labe, vpad do boku, pripadne tylu koalicnich armad. Pak by mohl bud jednotlive armady znicit, nebo tahnout do Cech a na Prahu a znicit armady koalice pri ceste zpet do Ceske kotliny. Nutnou podminkou tohoto planu je ale udrzet Drazdany, ktere brani marsal Gouvion Saint-Cyr s 20 tisici vojaku proti 200 tisucum vojaku koalice! Zacina horecne opevnovani predmesti Drazdan - buduji se zatarasy, prikopy, prorazeji se strilny a buduje se 5 velkych redut osazenych dely.
25.srpna stoji kolem Drazdan 80 tisic koalicnich vojaku proti 20 tisicum Francouzu. Knize Schwarzenberg chce zautocit, car Alexandr odporuje. Propukaji kompetencni spory a spojenci zustavaji stat na miste. Napoleon tak dostava k dobru 24 hodin! Rozhodujicich 24 hodin. Prilezitost spojencu rozdrtit Francouze je nenavratne pryc!
Marsal Sain-Cyr varuje Napoleona, ze neni pravdepodobne, aby se proti presile udrzel.
26.srpen 1813 - prvni den bitvy
26.srpna v jednu hodinu rano Napoleon rychle meni dispozice a tahne na pomoc Drazdanum (jestli to bylo dobre rozhodnuti - o tom se dodnes vedou spory!)
Od 4 hodiny rano vyrazi postupne 5 spojeneckych kolon a provadeji pruzkum bojem. Propukaji prvni zurive boje na predmesti a kolem redut.
V 9 hodin dopoledne dorazi do Drazdan Napoleon, privadi s sebou prvni jednotky gardy. Vojaci maji "v nohach" 130 km za 72 hodin. V Drazdanech propuka nadseni a provolavani slavy "Vive l’Empereur!" je slyset az ve spojeneckych liniich.
Spojenci postupne stahuji utocne kolony z boje a radi se co dal - ustup nebo dalsi utok.
V poledne jiz maji obranci Drazdan k dispozici 70 tisic vojaku a dalsi sbory prichazeji.
Porady spojencu stale pokracuji, nikdo nezmenil dispozice, ani nevydal jiny rozkaz - proto v 16 hodin propuka generalni utok (ktery byl planovan podle puvodnich dispozic, ale hlavni stab ho neodvolal (opomenuti?). Propukaji krvave boje o kazdou pid zeme. Vlny vojaku se prelevaji sem a tam. III. reduta padla a utocnici ji plne ovladaji.
V 6 hodin vecer narizuje Napoleon protiutok. Nastupuje "mlada garda" bojuje se s jeste vetsim zapalem, nedava se zadna milost! V 8 hodin vecer Francouzi vytlacuji utocniky a ziskavaji zpet vse co koalice behem dne ziskala.
Schema znazornujici bojove operace prvniho dne:
Prvni den bitvy u Drazdan
Behem noci se prisunuji dalsi jednotky na obou stranach.
27.srpna 1813 druhy den bitvy
Napoleonuv plan na tento den je drzet obranu na stredu a utocit po kridlech. Preferovany smer je po pravem kridle.Zde stoji 23 tisic francouzskych pesaku, 12 tisic jezdcu a 106 del.
V 6 hodin rano propuka delostrelecky souboj. Utok Francouzu zacina na levem kridle se cini "mlada garda" a marsal Ney, na pravem marsal Murat.
Opet se vedou krvave boje o kazdy dum, ulici, vesnici kolem predmesti. Utok strida protiutok.
V poledne se jiz bojuje o vesnice kolem Drazdan, spojenci jsou zatlacovani zady na vodni toky,
kolem 2 hodiny odpoledne se nejvice prosazuje Muratovo jezdectvo a savluje rakouske obrane massen (doslova masa vojaku, celicich soustredenou palbou jezdectvu, ale nekdy to neni nic platne!)
Kolem 3 hodiny odpoledne strelba z del uticha. Spojenci ustupuji. Napoleon vitezi jednu ze svych poslednich velkych bitev.
Schema znazornujici bojove operace druheho dne:
Druhy den bitvy u Drazdan
Zacina pronasledovani ustupujicich armad, ale jak jsme si jiz rekli, nedari se to tak, jak bylo v planu ....
Cele toto stretnuti bylo nesmirne krvave a vyzadalo si obrovske mnozstvi padlych a ranenych. V celem stretnuti proti sobe bojovalo 120 tisic Francouzu a 180 tisic spojencu.
Na strane spojencu padl i General Moreau - hrdina francouzskych revolucnich valek, Bonapartuv rival, roku 1804 odsouzen k vyhnanstvi (usadil se v USA). V roce 1813 premluven koalicnimi spojenci k ucasti na valce - no a jak to dopadlo!
Smrt generala Moreau 27.8.1813
(neni to presne, v bitve utrpel tezke zraneni a zemrel az 2.9. v Lounech)
Maly kviz pro ty, kteri docetli az sem - kde je na obrazku zaobrazem gen. Moreau?
A jake je tedy spojeni techto bitev u Drazdan a u Chlumce s Prahou?
Tato vazba je v nestesti, utrpeni a nadeji ranenych vojaku! Ihned po valce se zacalo spojenecke uzemi plnit ranenymi vojaky a dalsi a dalsi transporty porad privazely dalsi ranene. Praha se tak promenila v jeden velky lazaret. Na Rakouskem uzemi sice bylo pripraveno rozkazem z roku 1813 10 velkych polnich nemocnic, pokud zapocitame i pevnostni nemocnice, tak 20 - pro cca 12 000 ranenych.
Nasledne udalosti ukazaly, ze je to zoufale malo! Obrovske mnozstvi ranenych neslo zvladnout a starost o vojaky tak byla mnohdy na civilnich obyvatelich Prahy. Nektere udaje hovori az o 40 000 ranenych. Jeden pribeh za vsechny - obzvlaste obetave se o ranene starala vdova po delostreleckem setnikovi Babicakova, navahala si sama odtrhovat od ust, venovat sve skromne uspory a dnem i noci osetrovat ranene. Nakonec sama 8. listopadu podlehla horke zimnici, kterou se nakazila pri sve samaritanske cinnosti.
Osetrovani ranenych - Jean Dominique Larrey
Zraneni, nemoci a vycerpani si vybiraly krutou dan a pro mnoho vojaku byla cesta do Prahy cestou posledni.
Hodne vojaku naslo misto sveho posledniho odpocinku na vojenskem hrbitove v Karline (dnes jiz zrusenem).
Car Alexandr I. zde dokonce nechal postavit honosny pomnik padlym ruskym hrdinum - dustojnikum. Tento pamatnik byl po zruseni hrbitova v roce 1906 spolu s ostatky padlych premísten na Olsany. Jeste jedno stehovani, jen v ramci Olsanskych hrbitovu ho cekalo v roce 1945. Na pamatniku jsou krome textu se zminkou o obou bitvach jeste 2 desky vypocitavajici zemrele carske dustojniky (ve dvou jazycich rusky a cesky). Jen poznamka - bitvou u Kulmu je myslena bitva u Chlumce.
pamatnik
Ke kesce samotne:
Napad na ni jsem nosil v hlave uz dlouho, uz jsem se i rozhoupal a zacal neco pripravovat a najednou bum kolize s jinou keskou - to bylo najednou aktivity - prepracovat narychlo listing najit jine misto a posunout finalku . To je take jeden z duvodu proc je tato keska tipu multi ( keska bude preci jen kousek stranou a ja Vas presto chci zavest primo na zajimave misto). Keska je venovana konkretnimu pevne danemu mistu, ktere ma sve romanticke kouzlo. Nelze si proto prilis vybirat misto pro ulozeni finalky, pokud by navic melo byt v "rozumne" vzdalenosti od pamatky (a ne na druhem konci Prahy) - je to proste "jen" ukryt bez dalsich pridanych hodnot (priroda, rozhledy do kraje,...). Dalsim omezenim je i vzdalenost od jinych krabicek, ale o tom jsem psal v uvodu. Tak s tim prosim pocitejte.
Keska je klasicka "mestska" micro filmovka- vybavena logbookem, pravidly a tuzkou (i kdyz pri jejich pravidelnem ztraceni radeji doporucuji nosit vlastni).
Pri zjistovani indicii si prosim uvedomte, ze jste na hrbitove a zde pochovani si zaslouzi uctu.
dostupnost hrbitova je omezena jen na navstevni hodiny!
leden-unor 8.00-17.00
brezen-duben 8.00-18.00
kveten-zari 8.00-19.00
rijen 8.00-18.00
listopd-prosinec 8.00-17.00
Upozornuji, ze keska samotna je umistena primo na hrbitove! Jeji dostupnost je tedy omezena. Davejte prosim velky pozor pri vyjimani a ukladani - i zde mohou byt mudlove!!!
(vim, ze umisteni primo na hrbitove neni idealni, ale kvuli premudleni okoli nebylo vyhnuti. Nekolikrat jsem v pripravne fazi kesku posouval, az skoncila tam kde je.)
No a ted uz snad jen kde kesku najdete?
1) Musite prijit na vychozi souradnice, zde se naleza vyse zmineny pamatnik ruskych dustojniku
Pozor! Vstup na hrbitov je omezen - viz navstevni hodiny
2) Napred si urcime severni sirku N:
50°04.X Ale co dosadit za X? Prohlednete si cesky psanou desku a pak ...
X=(USAKOV + KLAIGEILS - PLECHANOV) * (ANZBULOV + MATVEJEV + MEKNOB - TRUNIN) + (TOLSTOJ + ZACHAROV)
3) Pak uz nam chybi jen vychodni delka E:
014°28.Y A opet vtirava otazka co doplnit za Y?
Tady se musite porozhlednout po okoli pamatniku - uvidite pohrebiste dalsich ruskych hrdinu, byt z dob pozdejsich. Hledate hrob ruskeho hrdiny PAVLA VASILEVICE (J)ELCENKOVA (psano s mekkym znakem po L). A ona vam mnohym dela problem azbuka!? Ale pratele, to je potreba se ucit svetove jazyky, ale abyste nerekli - zde je obrazek a rada - mrknete se na vychod od pamatniku:
pod timto napisem se nachazi datumy v tomto formatu: ABCD-EF.G.1945
Y=(CD + A + EF + G) * EF (POZOR - doslo k vymene popisnych desek na vsech náhrobcich - na tom puvodnim bylo uvedeno datum umrti 15.9. - za EF tedy doplnte 15 a ne 09)
(poznamka: nasobte jen tam, kde je znak *. Pokud jsou dve promenne napsany vedle sebe - znamena to dvojciferne cislo. Jinak dodrzujte matemeticke zakonitosti - zavorky, prednost nasobeni pred scitanim)
4) Tak a ted muzete jit vyzvednou finalku. Nevahejte prosim pouzit Hint (neni to nic ponizujiciho, jen muzete vzbudit mene pozornosti - v okoli muze byt hodne mudlu!)
Pro kontrolu na miste jestli jste dobre pocitali - vysledek cifererace vsech cisel kompletnich souradnic je cislo 5
At se Vam keska libi!
Pri publikaci jsem dal slib, ze se treba jednou k napoleonskemu tematu vratime. Svuj slib plnim a dovoluji si Vas pozvat na pokracovani - kesku "Velke napoleonske putovani Prahou"