Ferda Mravenec Mystery Cache

   Kdo z nás by neznal ze školy, ci vecernícku na dobrou noc pilného, hodného, mírumilovného Ferdu mravence. Ondrej Sekora mel jiste pravdu , když nám ho predstavil jako Ferda- práce všeho druhu. Ale horší by to už bylo s tím velikým kamarádstvím s Beruškou a Broukem Pytlíkem. Tak jak je to doopravdy?

   Mravenci se na zemi objevili pred sto miliony lety, v dobe velkých dinosauru a rychle se rozšírili po celém svete. Vytvorili obrovské množství druhu, dnes dosahují desítek tisíc. Množství mravencu je úchvatné. Delnice je v porovnání s clovekem milionkrát menší a presto všeobecne mravenci souperí s lidmi o dominanci na souši. Kdekoli se oprete o strom, bude pravdepodobne prvním tvorem který na vás vleze, mravenec. I pres to o nich víme tak málo. Proto vám prozradíme neco víc.

   Jednotlivé delnice váží podle druhu v prumeru od 1-5 miligramu. V celkovém souctu váži všichni mravenci na svete zhruba stejne jako všichni lidé. Mravenci tvorí dohromady prinejmenším asi polovinu biomasy hmyzu. Spolu se vcelami a vosami se radí mezi sociální hmyz. Jak si získali prevahu v suchozemském prostredí ? Dle názoru odborníku to prímo plyne z jejich sociální povahy. V množství je síla, pokud jsou všichni naprogramováni, aby vzájemne spolupracovali. Sociální organizace je jednou z nejúspešnejších strategií v celé historii sveta.

   Každý druh má své aspekty bud ve velikosti kolonií, ve velikosti jedincu, na druhu potravy, na zpusobu lovu ci maskování. Nekterí mravenci jsou zemedelci sbírají listí které rozdrtí a v hnízdech na nem pestují houbu kterou se živí, jiní jsou pastevci starají se o svá stáda hmyzu (hlavne mšic) které jim za ,,ochranu“ platí sladkým nektarem, existují mravenci otrokári kterí kradou larvy a kukly a vylíhlé delnice pracují pro ne. Roj afrických mravencu vytvorí rojnici postupují rychlostí 20 km/hod. Pokrývají celý povrch zeme i s nízkou vegetací, která stojí v ceste a zabíjejí témer veškerý hmyz, dokonce i hady a další vetší živocichy, které jim nedokážou uhnout z cesty, jednou za cas se stává obetí i lidské díte, které je ponecháno bez dozoru.

   Na pocátku všeho byla královna, ta slouží v mraveništi jako rozmnožovací orgán. Každá královna získá od svých nápadníku až 200 mil. spermií, které si uloží do své spermobanky. Za svého dlouhého života postupne pouští samostatne každou spermii k novému vajícku. Nikdo presne neví jak, ale muže ovlivnit v závislosti na mnoha faktorech ( množství potravy, fyzický stav královny matky atd. ), kolik porodí mladých královen, kolik samecku. Dokonce muže ovlivnit jací mravenci se budou rodit, jestli delnice nebo vojáci nebo jiné kasty. Na zacátku to královna nemá vubec jednoduché. Když vyletí ze svého hnízda, stává se lehkou koristí mnoha živocichu vcetne všudy prítomných delnic okolních kolonií. Když prekoná všechny tyto prekážky, spárí se s nekolika samecky a založí kolonii na vhodném míste. Bude se mít už celý život jako v bavlnce. Zadokumentovaný svetový rekord v délce života královny je neuveritelných 29 let. Zato život samecka zásnubním letem koncí, délka jeho života je v prumeru nekolik týdnu.

   V každé kolonii se nachází nekolik kast mravencu. Základní a nejpocetnejší jsou delnice menší, které žijí v mraveništi a sterají se o královnu, larvy a kukly, teplotu a vlhkost v mraveništi atd., vetší které se starají o potravu. Pro lepší pochopení obdivuhodných výkonu, si jejich konání zvetšíme do lidských rozmeru. Címž šestimilimertový mravenec naroste do metru a pul, pak behá vzdálenost 15 km pri rychlosti asi 26 km/hod. Každou míli ubehnou za 3 minuty a 45 sekund, což je približne soucasný lidský svetový rekord. Delnice pak sebere bremeno o hmotnosti 300 ci více kilogramu a spechá zpátky do hnízda rychlostí 24 km/hod., tento maratón opakuje nekolikrát za noc a casto i za dne. Jedna delnice prežívá v prumeru týden, ale v této krátké dobe dokáže nashromáždit potravu, která váží patnáckrát až dvacetkrát víc než její telo.

   Jak je to s tou prátelskou povahou ? Další kastou jsou vojáci, mají zpravidla vjetší velikost a kusadla uzpusobená k boji. Mravenci jsou bezpochyby nejagresivnejší a nejbojovnejší ze všech živocichu. Pri organizaci násilností v mnohém prekonávají lidi, náš druh je ve srovnání s nimi relativne mírumilovný a prátelsky naladený. Cíl ,,zahranicní politiky“ mravencu se dá shrnout následovne: neustálá agrese, územní výboje a genocida sousedních kolonií pri každé príležitosti. Pokud by meli mravenci nukleární zbrane, ukoncily by pravdepodobne existenci sveta behem jediného týdne.
   Cerpáno z knihy CESTA K MRAVENCUM od B. Holldobler a E.O. Wilson ( urcite doporucuji, velice ctive napsaná kniha )

   Poblíž uvodních souradnic je malé parkovište pred kostelíkem, tam mužete nechat své geovozítka. Z úvodních souradnic budete pokracovat na místo, které získáte vyluštením malé šifry. Na tomto míste naleznete opravdu nádherné mravenište, jedno z nejvetších v Bílých karpatech. Podle místních lidí je staré 30 – 40 let, ale pred 10 lety byla zadokumentována výška kupy neco pres dva metry. Momentálne se tomuto mraveništi nedarí nejlíp. Budou se provádet zásahy ( nejaké kácení ) na prosvetlení okolí mravenište. Do budoucna je docela možné, že toto mravenište bude postupne opuštené a v blízkosti vznikne mravenište nové ( možná už vzniká JV smerem ). Tento mravencí mrakodrap ( prepocteno do lidských merítek 580 m ) je domovem zvlášte chráneného druhu – Mravenec lesní menší - Formica Polyctena. Nezapomente, že se nacházíte v CHKO Bílé Karpaty a vaše chování tomu, prosím, prizpusobte !

Komu to neumožnuje GPS, ten bude potrebovat buzolu.
Celková vzdálenost (tam i zpet) je 3 km.

Naše první cache.
Omluvte, prosím, prípadné nedostatky a pri logování pište, pište.
Lovu zdar ! !