Za svatym Prokopem Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato asi pulhodinova multicache vas provede obci Chotoun. Tato vesnice je znama zejmena jako rodiste sv. Prokopa, zakladatele a prvniho opata Sazavskeho klastera, ktery se zde narodil kolem roku 978.
A po stopach tohoto znameho svetce se vydame i my. Zavedeme vas take na konec tzv. Certovy brazdy, o jejimz vzniku vypravi nasledujici legenda.
Legenda o Certove brazde
Kdyz se Prokop o samote uchylil do jeskyne na brehu Sazavy, vyrazel na pesi tury do okolnich lesu, a obcas zasel i do rodne Chotoune. Pred jednou takovou cestou pry popadl pekelnika a zaprahl ho do pluhu. S timto podivnym sprezenim oral hlubokou brazdu od Cernych Bud kolem Lipan az do Chotoune, pohaneje certa misto bice krizem. Zhruba ve tretine cesty se o kamen ulomila radlice, sv. Prokop primel certa, aby ji vymenil, a na tomto miste dnes nalezneme ves Radlice. Kdyz pak byli uprostred cesty, zacal cert kvilet, ze uz nemuze, a ptal se, jak daleko je do cile. Prokop mu s usmevem odpovedel, ze jeste zbyva „dobra pul" cesty. V techto mistech pak pozdeji vznikla vesnice Dobre Pole, nazyvana mezi mistnimi tez Dobra Pul. Nakonec byla hluboka brazda doorana az k Chotouni. Jeste predtim, nez Prokop propustil sedreneho pekelnika na svobodu, musel rarach seskrabat z pluhu vsechno blato. A bylo ho tolik, ze z neho vznikla mohyla, jiz se mezi lidmi rika Homole. Otku zarazil Prokop nedaleko teto mohyly do zeme. Z ni zahy vyrostl mohutny dub, ktery byl ve vsi k videni jeste na pocatku 20. stoleti, kdy jeho seschly kmen skacel silny vitr. Certova brazda, jak se rokli po staleti rika, je sice z casti znicena hospodarskou upravou krajiny, ale nektere jeji useky je mozne projit i dnes.
Ve skutecnosti se ale zrejme jedna o pravekou obchodni stezku, ktera v delce 21 kilometru spojovala Polabi a Sazavu.
1. zastaveni – byvaly kostel sv. Petra a Pavla (N50 04.039 E014 57.490)
Vychozi souradnice vas zavedou k pomniku z cerveneho piskovce, ktery byl postaven v roce 1902 na miste zboreneho kostela. Ten se poprve pripomina v roce 1354. V rozmezi let 1706 – 1721 probehla v nekolika etapach vyznamna barokni prestavba, kterou ridil zednicky mistr Jan Jelinek. V roce 1816 byl kostel pro spatny technicky stav uzavren a castecne demolovan. Na konci 19. stoleti jeste stala z kostela sv. Petra a Pavla vez, ktera vsak byla zborena v roce 1900.
Provedte ciferaci vsech ctyr letopoctu na pamatniku. Vysledek = A.
Pozn. ciferace znamena postupne scitani cisel tak dlouho, dokud vysledek neni mensi nez 10.
2. zastaveni – socha sv. Prokopa a studanka Prokopka (N50 04.016 E014 57.383)
Kdyz pry rodice sv. Prokopa marne hledali pitnou vodu v okoli rodneho dvorce, vzal pry maly Prokop proutek, ktery zarazil do zeme tak prudce, ze vytryskl tento pramen. Objeveni pramene je povazovano za prvni svetcuv zazrak. Studanka se stala v prubehu let uctivanym mistem a voda z ni byla povazovana za zazracnou a lecivou. Proto take v jejim okoli vznikly v 18. stoleti male lazne (muzete je videt opodal). Dodnes se traduje, ze tato voda ma velmi pozitivni vliv na muzskou potenci a u zen zase priznive ovlivnuje otehotneni s tim, ze po uzivani zdejsi vody se rozhodne narodi divka.
Obecni urad velmi bedlive sleduje kvalitu vody ze studanky pravidelnymi hygienickymi rozbory a voda je vyhodnocena jako mimoradne kvalitni a nezavadna.
Na celni strane studanky najdete dva letopocty psane rimskymi cislicemi. Letopocet vpravo udava rok 1BCD. (Pozn. stejny letopocet muzete najit i na sose sv. Prokopa.)
Opodal uvidite sochu sv. Prokopa. Na zadni strane podstavce naleznete mimo jine letopocet ve tvaru 1E9F.
3. zastaveni – kostel sv. Prokopa (N50 03.984 E014 57.403)
Kostel je barokni stavbou vybudovanou mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blazeje Santiniho Aichla.
Kdyz v roce 1706 vymrela Frantiskem Antoninem po meci katolicka vetev rodu Berku z Dube, jedinou dedickou se stala jeho sestra Frantiska Rosalie Bozena z Dube, provdana Kinska. Ta uskutecnila zrejme jiz drivejsi zamer sveho bratra obnovit chotounskou kapli sv. Prokopa a pro tuto nevelkou zakazku ziskava vehlasneho prazskeho architekta Jana Blazeje Santiniho Aichla. Za jeho osobni ucasti byla roku 1708 stavba vymerena a dokoncena v roce 1710. Vnitrni vyzdoba pokracovala jeste za Jana Ignace Mladoty ze Solopysk, kdy byla kaple vysvecena. Dnesni podoba stavby je poznamenana prestavbou v roce 1900.
Kostel je tvoren lodi na pudorysu podelne protahleho osmiuhelniku, ke kteremu je pripojeno kneziste ve forme pravidelneho sestiuhelniku.
Pocet soch strezicich shury branu = G.
Vedle kostela si muzete prohlednout budovu Prokopskeho dvora, kde se udajne sv. Prokop narodil.
4. zastaveni – Bohacuv statek (N50 04.000 E014 57.646)
Klasicka venkovska usedlost z 18. stoleti, jeji dnesni podoba je vysledkem prestavby z konce 19. stoleti. Nad branou do statku jsou z vnitrni strany slunecni hodiny s napisem LABOR ES VITA (Prace je zivot).
Vy vsak do statku chodit nemusite, budou vam stacit dve pismena, ktera uvidite z ulice po obou stranach brany.
Pismeno vlevo minus pismeno vpravo = H.
(Za kazde pismeno dosadte cislo podle jeho poradi v anglicke abecede, tzn. nepocitejte "ch".)
5. zastaveni – mohyla (N50 03.957 E014 57.752)
Mohyla zvana Homole se nachazi na konci Certovy brazdy na miste, kde podle legendy cert musel seskrabat z pluhu blato.
Ve skutecnosti mohyla pochazi zrejme z pozdni doby bronzove a ukryva praveky hrob velmoze z obdobi bylanske kultury (7. – 6. stol. pr. n. l.), dosud vsak nebyla odborne prozkoumana.
Pocet ozdob ve tvaru kvetiny na krizku na vrcholu mohyly = I.
6. zastaveni – pozdrav z Evropy (N50 04.022 E014 57.987)
Na tomto miste naleznete ponekud zvlastni objekt.
Na nem zjistete cislo ve tvaru 741J.
A to je vse. Cache najdete na souradnicich:
N 50° 0I.(H-B)(G+D)H
E 014° AJ.EBF
Kontrola souradnic, pokud si nejste jisti urcenim indicii ci vypoctem: ciferny soucet ze vsech 15ti cifer vyslednych souradnic vam musi vyjit 60.
Zdroj: Cesty a pamatky
Additional Hints
(Decrypt)
i mrzv h cngl fgebzh f wrqabh irgiv hevmybh nfv chy zrgeh anq grerarz