Jedno z nejhezcích míst k procházkám v Uherském Hradišti jsou
stromoradí na brezích reky Moravy. Hráze jsou zpevneny souvislými
alejemi lip a jerlínu. K jejich vysazení došlo v nekolika fázích,
nejstarší doložené zápisy o vysazení stromku jsou z let 1906 a
1908. Z výsadby z této doby rostou dodnes dve nejmohutnejší lípy
malolisté u jatek s výškou 21 a 23 metru.
Za první republiky byla stará stromoradí doplnena a nová
vysazena zásluhou uherskohradištského Okrašlovacího spolku a
vcelaru. Ve veci se angažovali zejména mestský radní Štepán
Slavotínek a soudní rada Vencálek, oba vcelari. Výsledkem jejich
práce je dnes 700 stromu lípy malolisté a velkolisté na 4,7 km obou
brehu Moravy a 78 jerlínu japonských na 1 km brehu v úseku od
železnicního mostu po Kunovický les. Stromoradí byla vysazena na
hrebeny hrází po konecné regulaci Moravy v roce 1931.
Stromoradí dnes rostou na pozemcích Povodí Moravy a jejich stav
bohužel není zcela nejlepší. K jejich záchrane a obnove byla v roce
1996 založena Nadace Tilia, se spoluúcastí mesta a Povodí Moravy,
avšak po dvou letech zanikla bez zahájení rekonstrukce aleje. Byla
pouze vypracována Studie stavu lipové aleje. K zániku nadace
prispel nezájem obcanu, sponzoru a povodne v roce 1997, které
prinutily Povodí Moravy k rozsáhlejším terénním úpravám hrází.
Stromoradí lip na pravém brehu Moravy od Rybáren po Kobylicu je
pro svou opuštenost vyslovene romantickým místem. Stromoradí lip a
jerlínu na levém brehu od Jarošova až po Kunovický les naopak
prekypuje peším a cyklistickým provozem. Alej je nejkrásnejší v
dobe kvetu, kdy plní jeden z puvodne zamýšlených cílu - je hucícím
úlem tisícu vcel. Rozvinutý povrch korun lip by tvoril louku asi 18
ha velkou.
Lípa malolistá (Tilia cordata) - dríve oznacovaná i jako
lípa srdcitá, v Evrope rozšírena od Stredozemního more po strední
Skandinávii. Listy má 4-7 cm dlouhé, kvety usporádané po peti až
devíti v previslých vidlanech kvetou zpravidla v první polovine
cervence.
Lípa velkolistá (Tilia platyphylla) - nezasahuje v Evrope
tak vysoko na sever. Listy až 12 cm, dlouhé, kvety usporádány
vetšinou po trech, kvete dríve než lípa malolistá, vetšinou v
poslední cervnové dekáde.
Jerlín japonský (Sophora japonica) - pochází z východní
Asie, kde dorustá až 25 metru. Má široce rozloženou malebnou
korunu, lichozperené listy se 7-17 podlouhlými lístky. Žlutobílé
kvety usporádané v dlouhých hroznech se otvírají až na konci
léta.
V aleji roste i nekolik exempláru krížence lípy malolisté a
velkolisté, oznacované jako lípa obecná (Tilia vulgaris) a
roubovancu lípy stríbrné neboli plstnaté (Tilia tomentosa).
O keši
Keš má kvuli predvedení obou vysazených druhu stromu dve
stanovište, první poblíž aleje jerlínu, druhé ve stromoradí lip. Na
prvním, jerlínovém jsou v mikrokeši uloženy souradnice finálního
lípového stanovište, kde je též mikrokeš, i když netypická. Pro
presun od prvního stanovište k finálce mužete sice použít auto, ale
ochudíte se o krásný zážitek delší (asi 3km) procházky témer celým
stromoradím. Krome pešího presunu lze doporucit i kolo, to se bude
hodit i pro vyzvednutí finálové schránky.
Prosím, pri hledání berte ohled na stromy a
nenicte je!
Omlouvám se za prípadné nepríliš presné zamerení, nemám zatím
mnoho zkušeností, ráda uvítám presné premerení souradnic od
zkušených kešeru s kvalitnejší GPS.
Zdroje a další zajímavé poctení o lípách a aleji:
Památná stromoradí na brezích reky Moravy / Pavel Bezdecka, Jirí
Mottl. - Zpravodaj mesta Uherské Hradište, c. 4,5,6, 1996.