Franz Kafka
(3. cervence 1883 Praha – 3. cervna 1924
Kierling), prazsky spisovatel zidovskeho puvodu, jeden z literarne
nejvlivnejsich a nejocenovanejsich spisovatelu 20. stoleti.
"Clovek muze vsechno, jen sam pred sebou
neunikne. "
v roce 1906
Narodil se a zil v Praze, v rodine zidovskeho velkoobchodnika s
galanterii Hermanna Kafky (1852 az 1931) a Julie Kafkove (1856 az
1934), rozene Lowyove; mel dva bratry, Georga a Heinricha, ale oba
zemreli v detskem veku, a tri sestry, Elli (1889 az 1941), Valli
(1890 az 1942) a Ottlu (1892 az 1943), vsechny byly pozdeji obetmi
nacistickeho teroru a zemrely v koncentracnich taborech.
setry a priblizne v 5 a 13 roce zivota
Se svym otcem nevychazel dobre, coz ovlivnilo nejen jeho detstvi,
ale i dilo – citil se osamoceny, bezmocny. Po Praze se
priblizne 14krat stehovali. To vyvolavalo v Kafkovi smisene pocity
k tomuto mestu. Kafkova materstina byla nemcina, ale hovoril take
cesky a castecne francouzsky. Ackoli byl Zid, neumel hebrejsky.
Teprve az nekolik let pred smrtí se zacal hebrejstinu
ucit.
Po vystudovani prav na prazske nemecke universite pracoval v l.
1907-1922 jako urednik v pojistovnictvi, nejprve kratce u
Assicurazioni Generali a posleze 14 let, az do sveho penzionovani v
r. 1922 v Delnicke urazove pojistovne. Jako zdatny, vykonny a
odborne skvele kvalifikovany urednik tak dosahl hodnosti vrchniho
tajemnika ustavu.
Nejdulezitejsi vsak pro Kafku bylo psani, coz se prilis neshodovalo
s praci v urade, kterou svedomite vykonaval. Po propuknuti plicni
choroby v r. 1917 sedm let marne s nemoci zapasil. Posledni leta
sveho zivota travil vetsinou v zotavovnach a v lecebnych ustavech v
Cechach i v zahranici. Ani v techto letech vsak neprestaval psat.
Jeho komplikovany postoj k zivotu, genialni schopnost analyzy,
problematizujici i nejprostsi veci zivota, nemoc a existencialne
pocitovana potreba psat krute poznamenaly jeho vztah k svetu a jeho
usili o uzavreni manzelstvi a zalozeni rodiny.
"Muj zivot je vahanim pred narozenim."
Kafkuv pomer k zenam byl vice nez komplikovany. Sex povazoval za
cosi necisteho a nazyval jej „trestem za lasku“ (v jeho
dilech je casto spojovan s nizkosti, vinou ci spinou). Presto
navazal vztah s nekolika zenami. V roce 1912 se Kafka setkal s
urednici Felice Bauerovou. Byl s ni dvakrat zasnouben (1914 a
1917), ale vztah definitivne skoncil v roce 1917. Dalsimi zenami v
Kafkove zivote byly Julie Vohryzkova, s niz v letech 1918 az 1920
prozil kratky vztah a zasnoubil se s ni, a pozdeji jeho videnska
pritelkyne Milena Jesenska a druzka Dora Diamantova, puvodem z
Polska, se kterou prozil poslednich 8 mesicu v Berline a v
rakouskych sanatoriich.
mlady gentleman a vlastni kresby
Stezejni cast Kafkova dila byla za jeho zivota temer neznama,
publikoval jen nekolik povidek. Proslulosti dosahl Kafka az po sve
smrti, zejmena po 2. svetove valce. K svemu dilu byl totiz Kafka
neobycejne kriticky. Jen malou jeho cast uvolnil, vetsinou pod
natlakem, ke kniznimu vydáni (Rozjimani, Promena, Ortel,
cyklus Venkovsky lekar, V karnem tabore, cyklus Umelec v
hladoveni). Vetsi cast jeho dila, ta, ktera pozdeji vytvorila
Kafkovu svetovou slavu, vysla z pozustalosti ("americky"
román Nezvestny, romany Proces a Zamek, pres 30 povidek a
desitky fragmentu, Deniky z let 1909-1923 a cykly korespondence
Felice, Milene, Ottle a rodine a Rodicum z let 1922/24) diky tomu,
ze jeho nejblizsi prítel Max Brod, poslusen vyssiho mravniho
prikazu nerespektoval Kafkovo prani, aby jeho rukopisy bez milosti
spalil.
Tema, ktere Kafku pritahovalo nejvice byla: uredni moc a jeji
urcujici vliv na lidi; kazdy urad takovouto moci disponuje.
portret, skica k Promene a cast rukopisu Popisu jednoho
zapasu
Hlavnim znakem Kafkovy tvorby je, ze pise vyhradne o sobe a pro
sebe, je pritomen ve vsech svych pisemnych vytvorech, jedna se o
jakysi sebe-popis, jeho tvorbu muzeme nazvat "umeleckym denikem",
kdy denikem rozumime bezne zaznamenavani udalosti za uplynuly den,
jenze Kafka tomuto velmi zrejmemu vymezeni dava svuj vklad a
vznikaji tak pribehy, proza. Kafkovi vlastnim stylem je misty az
neuveritelne podivne humorne liceni, jez neni ale nijak
komentovano, kdy autor patrne bavil predevsim sam sebe. Dalsim
podstatnym rysem Kafkova stylu je zaliba, touha byt ponizovan
(vubec nejdulezitejsi rys), jeho hrdinove se take prave predmetem
ponizovani stavaji. Nicmene vse je nazirano ironicky, s osobitym
humorem autora. Chmurnost jeho pribehu vyplyva z ukonceni, ktera
jsou zpravidla tragicka, bezvychodna, nepotesujici. Kafka timto
pouze odrazel stav okolo sebe a v romanovem svete svych postav
tento pocit pouze prehanel a dovadel do temnych dusledku.
"Prvni znamkou zacinajiciho poznani je touha
zemrit."
Franz Kafka zemrel 3. cervna 1924 v rakouském sanatoriu v
Kierlingu u Klosterneuburgu.
Das Schloß
Zamek je surrealisticky roman, napsany v roce 1922. Pojednava o
tragicke srazce jednotlivce s nepochopitelnou byrokratickou
masinerii. Hlavnim hrdinou je "zememeric" K. Ten prijizdi do
vesnice pod zamkem a marne se pokousi kontaktovat anonymni uredniky
zamku, aby se dozvedel nejake podrobnosti o praci, k niz byl
pozvan. Nejdriv zamek nevidi (je zahalen mlhou) a ani pozdeji se mu
k nemu nedari dostat. Urednici, odtrzeni od reality obycejnych
lidi, rozhoduji o vsem, co se ve vesnici deje. Tak jako i ostatni
Kafkova dila, i tento pribeh pojednava o marnem boji jednotlivce
proti masinerii byrokratickeho zrizeni. Kniha nedava zadnou nadeji
v tom smyslu, ze K. by jednou mohl dojet jakehokoliv rozreseni sve
situace, at uz v jeho prospech cí neprospech. Jakakoliv
K-ova akce ci intrika je marna, nebot i ostatni spradaji sve plany
a dostavají se do vzajemnych konfliktu. Boj s byrokracii se
tak siri a byrokraticke manyry prorustaji celou spolecnosti.
... kdyz jsem se poprve setkal s touto
knizkou, tak jsem si rikal, ze je to ta nejhnusnejsi knizka, jakou
jsem kdy cetl, ne tim o cem pojednava, ale jakou formou je napsana
a jaky tizivy pocit bezmocnosti ci beznadeje a malosti ve me
vyvolavala, nicmene jsem se od ni nedokazal
odtrhnout...
K nalezeni pokladu se dostanete nejednodussim
moznym zpusobem: prectete si tuto knizku a odpovite si na par
jednoduchych otazek.
A. kolik mel K. pomocniku?
Cislo je odpovedi.
B. Kdo jest pan Klamm?
1 = prednosta kancelare
2 = zamecky pan
3 = starosta
C. Jmeno Klammova vesnickeho tajemnika?
1 = Momus
2 = Mogus
3 = Molus
D. Jakou funkci plnil posleze K. ve
vesnici?
1 = skolnik
2 = kuryr
3 = hospodsky povalec
E. Kterazto divka odmitla urednika
Sortiniho?
1 = Amalie
2 = Olga
3 = Pepina
F. Z jake kapitoly je nasledujici kratky
uryvek?
1 = devatenacta
2 = tricatatreti
3 = osma
"...A s tim plne souhlasilo, ze ted kolem pate hodiny bylo uz vsude
po stranach chodby zivo. V te smesici hlasu v pokojich bylo neco
nadmiru veseleho. Jednou to znelo jako jasot deti, ktere se
chystaji na vylet, jindy jako pozdvizeni v kurniku, jako radost z
naprosteho souladu s probouzejicim se dnem, nekde dokonce jeden pan
napodoboval kokrhani kohouta. Na chodbe bylo sice jeste prazdno,
ale dvere uz byly v pohybu, co chvili se nektere trochu pootevrely
a rychle zase zavrely, v chodbe to bzucelo otviranim a zaviranim
dveri, tu a tam zahledl K., jak se nahore v mezere mezi stropem a
stenou objevuji a opet mizi hlavy, po ranu rozcuchane. Z dalky se
pomalu blizil maly, sluhou tazeny vozicek se spisy. Druhy sluha sel
vedle, v ruce mel nejaky seznam a patrne podle neho srovnaval cisla
dveri s cisly spisu. U vetsiny dveri se vozicek zastavil, obycejne
se pak take otevrely dvere a do pokoje byly podany príslusne
spisy, nekdy take jen maly listek - tu pak dochazelo k male vymene
slov mezi pokojem a chodbou, patrne bylo sluhovi cosi vytykano.
Jestlize dvere zustaly zavreny, narovnal sluha spisy peclive na
prah. V takovych pripadech se K. zdalo, ze pohyb za okolnimi dvermi
neustava, ackoli tam uz byly spisy prideleny, nybrz spise sili.
Mozna ze ostatni chtive pokukovali po spisech lezicich na prahu a z
nepochopitelnych duvodu nevyzvednutych, nemohli pochopit, jak je
mozne, ze nekomu staci jen otevrit dvere, aby ziskal sve spisy, a
prece to neudela; mozna dokonce ze definitivne nevyzvednute spisy
budou pozdeji rozdeleny mezi ostatni pany, kteri uz ted co chvili
vyhlizeli a presvedcovali se, lezi-li spisy porad jeste na prahu a
maji-li tedy porad jeste nadeji. Ostatne ty spisy, ktere zustavaly
lezet na zemi, byly obzvlast velke baliky; a K. mel za to, ze tam
zatim zustavaji z jakesi chvastavosti ci zlomyslnosti nebo take z
opravnene hrdosti, jez kolegy povzbuzuje. V te domnence ho
utvrzovalo to, ze nekdy, vzdycky kdyz se zrovna nedival, byl stoh,
vystaveny uz dostatecne dlouho na odiv, najednou rychle vtazen do
pokoje a dvere pak zase zustaly stejne nehybne jako predtim, rovnez
okolni dvere se pak uklidnily, zklamany nebo take spokojeny tim, ze
predmet nepretrziteho drazdeni byl konecne odstranen, pak se vsak
zase pozvolna dostavaly do pohybu..."
G. O cem se bavi K. s hostinskou na konci
knihy?
1 = o satech
2 = o pocasi
3 = o Klammovy
N50 4X,Y
E15 Z,W
X = B+C+6*E-2*F
Y = 10*A+5*D+G+162
Z = 2*E+F+B-C
W = 42+6*A+7*F+5*D+3*G
Poklad se nachazi v blizkosti dalsiho urednickeho
monstra, kde zadne vyrizeni netrva dostatecne dlouho na to, aby
mohlo trvat jeste dele.
Podminkou k zalogovani jest stvoreni sveho
kratkeho literarniho utvaru a podeleni se v nem o zazitky s knihou,
co se vam na ni libilo ci naopak nelibilo, jake pocity ve vas
vyvolala. "Googlovske" logy nebudou uznany. (neplati samozrejme pro
detsky doprovod)
Pri uspesnem odlovu si neopomente zapsat kouzelne pismeno k
odloveni snad budouci bonusove krabicky!
Ale ted uz Vas nebudu rusit zbytecnymi slovy
navic. Preji Vam prijemnou cestu do kraje vecneho snehu a
ztracenych poslednich nadeji.
