SUDETENLAND 6 - Radimer Traditional Geocache
Alex Reviewer: Archivace listingu keše.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Sesta keska sudetske serie vam ukaze nejvetsi vesnici na trase a taky nejhodnotnejsi kostel cele serie - Radimer a kostel sv.Anny.
SUDETENLAND aneb Prochazka cesko - nemeckym pomezim
Kdyz se rekne Sudety, vetsina lidi si vybavi ceske pohranici, ktere bylo v zari 1938 po podpisu dohody v Mnichove odstoupeno Nemecku. Je to pochopitelne spravna souvislost. Sudety se tahnou kolem celeho ceskeho pohranici, ktere vam v teto serii pochopitelne neukazu ,nebot je prilis rozsahle:-) Provedu vas pouze po male oblasti tohoto byvaleho nemeckeho kraje.
Budete se pohybovat v oblasti nekdejsiho tzv. svitavsko-trebovskeho nemeckeho jazykoveho ostrova v Sudetech, v oblasti, ktere Nemci rikali Schönhengstgau, coz se da do cestiny prelozit asi jako Hrebecsko. Toto jmeno vzniklo podle Hrebecske pahorkatiny, která se tahne priblizne stredem uzemi. Hrebecskemu hrbetu dnes vevodi vysilac a silnicni tunel (mimochodem byl jeden z prvnich v cele CR). Zejmena vysilac je videt opravdu do daleka jako cerny vykricnik na vychodnim obzoru. Moje serie vas provede po sudetských vesnicich Svitavska a Policska, zejmena pak kolem kostelu a pamatniku na nemecke obyvatele.
Soucásti serie jsou kese
1.Pamatnik boje o Chrastovou
2.Kaplicka v Muzlove
3.Baninsky kostel
4.Pamatnik svetove valky ve Stasove
5.Balda
6.Radimer
7.Hradec nad Svitavou
8.Sklene
Bonusova kes se nachazi v byvalem Haji hrdinu (dnes Schindleruv haj) u Svitav. K jejimu odlovu potrebujete bonusova cisla A, B, C, D, E, F, G, H, ktera najdete v osmi vyse uvedenych kesich.
Radimer (zkopirovano z www.svitavskoweb.cz)
Misto vymezene katastrem obce bylo osidleno jiz v neolitu a dobe bronzove, jak tomu nasvedcuji archeologicke nalezy. Vlastni obec lezici na ceskomoravske hranici se skladala az do spravni reformy v roce 1949 ze dvou casti Moravske a Ceske Radimere s katastralni hranici podel tzv. Radimerskeho potoka. Pote byly obe casti slouceny a pricleneny do politickeho okresu Svitavy. Ceska Radimer zacala psat svou historii v roce 1291, kdy uzemi obce se nachazelo na svojanovskem panství, ktere bylo ve vlastnictvi Zavise z Falkenstejna. Po Zavisove smrti pripadlo opet ceskemu krali a pozdeji rodu Boskovicu. To vsak nezabranilo cisari Zikmundovi Lucemburskemu, aby svojanovske panstvi i s prinalezejicimi vesnicemi vcetne Radimere v roce 1437 nevenoval sve zene Barbore Cejlske. V roce 1579 prechazi panstvi do rukou Bohuslava Zaruby z Hustiran a Hertwika Sedlickeho ze Schönfelda a ten v roce 1586 prodal vesnici Ceskou Radimer mestu Policce.
Moravska Radimer patrila od zalozeni k letovickemu panstvi, coz znamenalo znacnou vzdalenost od spravniho centra. Lze rici, ze tim byla znacne izolovana. Tento stav je pramenne dolozen k roku 1505, kdy letovicke panstvi i s prilehlymi obcemi ziskal Ladislav z Boskovic. V roce 1514 ziskala obec pravo odumrti, ale v polovine 16. stoleti (1550) pripadla, alespon soudne, pod jurisdikci svitavskeho hrdelniho soudu. Tento stav zustal az do roku 1729. O tom, ze ves byla zasazena rustem reformacni cinnosti luteranskych knezi svedci zminka o vyhnani luteranu z Radimere v roce 1597. Fara byla behem tricetilete valky spravovana z Vendoli (1628). Obe vsi utrpely behem valky cetnymi pruchody vojsk, z nichz asi nejnicivejsi bylo svedske rabovani v roce 1644. Behem 17. stoleti zaznamenavame hospodarsky rozkvet obce. Kolem roku 1650 zilo v obou vsich 144 sedlaku a chalupniku. Vedle zemedelcu zde pracovaly mlyny a vyrabelo se zde platno. V roce 1728 doslo k odlouceni radimerske farnosti od Vendoli a obec ziskala vlastni faru. Cele 18. stoleti prineslo prudky rozmach hospodarskeho, technickeho a kulturniho zivota obce, v niz zilo na 2 700 lidi. Prinosem pro Radimer bylo udelení varecneho a senkovniho prava kunstatskou vrchnosti (1783). Hlavni obzivou se pro mnoho lidi stalo tkalcovstvi, vyroba platna a jeho beleni. Reformy za vlady Marie Terezie a Josefa II. spocivaly v prevedeni farnosti pod spravu brnenske dieceze, coz zustalo az do roku 1863. Rozvoj prumyslu v 19. stoleti potvrdil dominantni postaveni soukenictvi vznikem dvou velkych textilnich faktorii, které vyrabely platno pro rakouskou armadu. Moznost zamestnani zvysila v roce 1850 pocet obyvatel na 3 500. To zmenilo i tvarnost vesnice. Místo drevenych chalup a domku zde vyrostly kamenne budovy, v roce 1810 byla postavena obecna skola a v roce 1840 mistni silnice. Jiz v roce 1817 byla obec osvobozena od robotnich povinnosti ke kunstatske vrchnosti. Revolucni rok 1848 prinesl osvobozeni obci z vrchnostenskych sprav a zruseni poddanstvi. Moravska Radimer byla oddelena od byvaleho letovickeho panství a priclenena do politickeho okresu Moravska Trebova, naopak Ceska Radimer pripadla Litomysli a pozdeji okresu policskemu. Zpomaleni bourliveho rozvoje nastalo ve druhe polovine 19. století, kdy puvodne planovana zeleznice z Brna do Ceske Trebove mela protinat obec, ale radimersti sedlaci se proti tomu vzbourili, a tak trat byla vytycena jinym smerem. Nicmene konec 19. stoleti byl ve znameni zakladani novych hospodarskych, socialnich i kulturnich instituci – penezní fondy pro chude, rozlicne spolky, sporitelna, nova budova skoly atd. Takovy rozvoj pokracoval i zacatkem 20. stoleti, byt zpomalovan valkami a hospodarskou krizi. Po skonceni druhe svetove valky a odsunu nemeckeho obyvatelstva byla ves osidlena ceskymi lidmi z ruznych koutu republiky. V roce 1949 byly obe casti obce slouceny a vcleneny do noveho svitavskeho okresu, coz potvrdilo i statni usporadani z roku 1960.
Kostel sv.Anny,ktery je nasim geoobjektem se nachazi ve stredni casti obce nedaleko obecniho uradu a hospody. Je puvodne goticky, ale z tech casu uz zustal pouze presbytar s krizovou zebrovou klenbou a oknem z 2.poloviny 14.stoleti. Do soucasne podoby, pozdne barokni, byl kostel prestaven po polovine 18. stoleti, presne v letech 1771 -76. Stejne jako v Banine, Hradci nad Svitavou i Sklenem, zdejsi kostel je obehnan zdi. Jinak se ovsem lisi svoji velikosti, je totiz mnohem vetsi nez tri ostatni zminene kostely. Je to dano tim, ze Radimer byla mnohem vetsi a bohatsi obci (vlastne dvojobci) nez napr. Banin. U kostela se nachazi jednopatrova fara, ze ktere vedl na hrbitov dreveny , na pilirich postaveny most.
Kes najdete u brany na miste,ktere je na pohled geopodezrele,takze by nemela cinit potize.Nezapomente na cislo F.
Additional Hints
(Decrypt)
mn fbpubh h oenal uyrqrw ir mqv qveh