Tato keš Vás zavede do jedné zajímavé
prírodní rezervace s celkovou rozlohou 4,4617 ha.
Lokalita se nachází asi 6 km SV od Slavkova u Brna v
západne orientovaném svahu vlevo od silnice z
Dražovic do Komoran.
Suchá stepní pastvina na znacne svažitém
terénu, na S a JZ okraji navazuje na les, na jižní
strane pokracují kosené trvalé travní porosty.
Na SV okraji území bezprostredne sousedí s PP
Mechovkový útes. Svah je znacne clenitý se znacne
rozdílnou svažitostí, modelovaný erozními
sesuvy a terénními zlomy, které vytvárejí
malá údolícka, v nichž je zadržována
srážková voda stékající po povrchu.
Travnaté plochy tvorí vegetace drnové stepi sv.
Festucion valesiacae s Carex humilis a teplomilných
trávníku sv. Bromion erecti s Festuca rupicola,
menší plochy zaujímá i lemové spolecenstvo
sv. Geranion sanguinei s Geranium sanguineum a Dictamnus albus.
Inventarizacní pruzkum fauny mravencu potvrdil výskyt 25
druhu, dále zde žije rada druhu ostatních
blanokrídlých, napr. vosa útocná , v.
obecná, v. lesní, cmelák zahradní (Bombus
hortorum), c. skalní (B. lapidarius), c. zemní (B.
terrestris) a c. ovocný. Ze strevlíkovitých brouku
byli zjišteni napr. Brachinus explodens, Carabus ullrichii,
jakož i další druhy rodu Carabus, Harpalus, Amara
aj., svižník Cicindela campestris. Terénním
šetrením byl potvrzen výskyt ješterky
obecné (Lacerta agilis), slepýše krehkého
(Anguis fragilis) a rosnicky zelené (Hyla arborea).
Nejvýznamejším druhem, který se zde však
nachází je CREPIS PANNONICA cesky škarda panonská,
která se v soucasnosti již jinde na území CR
nevyskytuje.Škarda panonská patrí k velice
vzácným druhum, na rade historických lokalit
vymizela.
Je zarazena ke kriticky ohrozeným druhum naší
kveteny (C1), ve stejné kategorii je chránena i podle
zákona (§1).Je to Vytrvalá nebo dvouletá
bylina, 20–120 cm vysoká, lodyha prímá,
hranatá, nahore vetvená, listy tuhé, obkopinaté
až eliptické, vykrajovane zubaté, úbory v
chocholicnaté late na vystoupavých vetvích,
zákrovní listeny na krajích kraticce
beloplstnaté, kvety žluté. Plodem jsou
žebernaté nažky.
Další rostilnou, kterou zde mužete videt je
PULSATILLA
GRANDIS cesky koniklec velkokvetý, který
sice není tak vzácný, v soucasné dobe je
znám na více než 200 lokalitách
predevším na jižní a strední Morave.Presto
urcite stojí za zmínku.
Krabka je ukryta v horní cásti rezervace,proto v
zájmu zachování místní flóry zvolte
cestu okrajem pole tzn. po trech stech metrech od parkingu (tesne
pred lesíkem) ne rovne, ale doleva).Dále pak Vás
ješte poprosím, abyste se zde chovali výjmecne
OHLEDUPLNE
predpokládám, že nikoho nenapadne, že si
nejakou z výše uvedených (prípadne
jakýchkoli jiných) kyticek odnese sebou do svoji
zahrádky, heslo po nás potopa tady fakt
neplatí.
Preji pekný lov