Kostel Nanebevzetí Panny
Marie
Celá historie kostela úzce
souvisí se založením obce Frycovice. 17.
olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (biskup v letech
1245-1281) zakoupil brzy po svém nastolení od Franka,
hrabete z Hukvald (Hukencvagh) a od vdovy Kunráta z Plavoce
rozsáhlé území pokryté lesy pri
hranici polsko-uherské mezi Becvou, Sedlnickou, Odrou a
Ostravicí. Zápa
dní cást
krátce po koupi odprodal zpet puvodnímu majiteli,
který presídlil do Príbora. V techto
divokých krajinách bylo osad porídku, casto se
uvádí Staríc. Aby tedy krajina byla
lépe zalidnena, odhodlal se biskup Bruno založit
vetší osadu, kterou nazval Fritzendorf,
též Vreccendorf podle lokátora Fritze (Vrecce),
který vesnici vymeril asi v letech 1258-1267. Vesnice z
té doby založené mají tvar tak
zvaných franckých dlouhých vsí.
Frycovice se prvne pripomínají od roku 1267,
když olomoucký biskup Bruno založil pri
katedrálním chrámu v Olomouci 4 nové
kanonikáty a v této vesnici jim odkázal 60
lánu (TESTAMENTUS BRUNNONlS). Roku 1269 uložil
tentýž biskup zdejšímu rychtári
Jindrichovi, jakož i rychtári Bertholdovi ze
Staríce, založení mesta Brušperka.
Zakládací listina se dochovala. Roku 1270 Bruno
narizuje rychtári Jindrichovi, aby vymeril 70 a 1/2
lánu pole, každý šestý si ponechal
(60 lánu bylo kanovnických) a od dane byly osvobozeny
k užívání pro všechny casy
budoucí. Taktéž na vecné casy mlýn
o jednom složení a tretí denár ze soudu,
na nemž trikrát do roka v meste Brušperku mel
zasedati (DATUM BRUNONlSBERGAE I VIGILIA S VALBURGIS R. 1270). To
vše za pomoc pri založení mesta. Biskup Bruno
pri zakládání obce nechal postavit i kostel,
aby ihned od pocátku bylo dbáno o spásu
duší obyvatel. Puvodne zde byl kostel asi
drevený. Roku 1320 povoluje olomoucký biskup
Konrád frycovickému rychtári (fojtovi)
CHUNUSSIMU (Kunešovi) postaviti druhý mlýn pro
lepší zvelebení této vsi. Ves byla v
té dobe docela opuštena a rychtár ji mel k
vetšímu rozkvetu privésti.
Po vystavení
druhého mlýna tzv. "Špluchovský" (dnes
v míste domku rodiny Olšovských) bylo nad
tímto mlýnem zapocato se stavbou kostela z kamene asi
v letech 1335-1345. Co se stalo s puvodním kostelem (asi
dreveným) není známo. A práve roku 1345
je první písemná zmínka o kostele ve
Frycovicích. V listine se uvádí, že
kanovník olomoucký HERBERT z Fulštejna vymenil
1 lán pole u mesta Brušperka za 1 lán u
kostela ve Frycovicích s brušperským
farárem Janem (CODEX DIPLOMATlCUS MORARAVIAE, VOL. 178 VII
PAG. 432). Zdený kostel Nanebevzetí Panny Marie
stojí na mírné skalnaté
vyvýšenine na levém brehu rícky
Ondrejnice asi 2 km jižne od Brušperka, v dolní
cásti obce. Jak už bylo uvedeno,
pripomíná se z roku 1345 a je po dle
pracovníku památkové péce
nejstarší kamennou církevní stavbou v
okrese Frýdek-Místek. O starobylosti svedcí 2
zachovalé gotické vchody do kostela, a to do
sakristie a bocní vchod a cást kamenu z
hlavního portálu (vchodu) do kostela, který
byl umísten pravdepodobne v severní cásti
veže. Východní cást, knežište
(presbytár), má klenbu v gotickém slohu.
Kostel byl nekolikrát prestavován a
pristavován, ale záznamy chybí. Fara
zrízena hned asi nebyla, od roku 1582 se v listinách
pripomíná jako filiální kostel
brušperský. Tehdy mel již 1 pozlacený
kalich, kasulu a krtitelnici. Brušperský farár
bral odsud desátek a mel zde také jednoho
robotníka. Obec frycovická musela prispívat 3.
grošem na opravu fary i školy
brušperské. Tento pomer trval až do roku 1784
kdy nákladem náboženského fondu byla
zrízena lokálka. V letech 1774-1778 vznikl totiž
spor mezi obcemi Brušperk a Frycovice ohledne
príspevku tretího groše a za doby
panování císare Josefa II. byly Frycovice z
Brušperka vyfareny a vyškoleny. V této dobe
byly založeny samostatné lokálky (kuracie) i v
okolních obcích jako v Trnávce,
Palkovicích, Metylovicích apod. Také se
zakládaly nové osady v oko1í (1789
Ptácník, Hájov a další).
Ale pokusme se dle ruzných záznamu, at už
vytesaných na trámech ci dle odlitých
letopoctu na zvonech, dokreslit prestavbu ci prístavbu
kostela. Prostrední zvon nese
letopocet 1560, na
kostelním krovu bylo vytesáno r. 1573. Malý
zvonek na sanktusové vežicce má také
datum 1573. Mužeme se domýšlet, že v
té dobe byl kostel rozšíren na západ a
postavena vež. Kolem kostela se nacházel hrbitov, kde
se pohrbívalo až do roku 1868. Po vysvecení
nového hrbitova byl starý hrbitov zachován. V
roce 1808 založil zdejší lokál
(kurát tj. knez, který byl podrízen
farári v Brušperku) pametní knihu farnosti
frycovické. Kurát Johann Link v ní
uvádí i inventár kostela a fary.
Kostelní jmení bylo velice skromné, v
minulém století cinilo 662 zlatých a 55
krejcaru kapitálu ve státních úpisech a
mimo to neco pudy a sice 7 jiter, 982 ctver. sáhu
ro1í, 3 jitra, 1560 ctver. sáhu luk, 740 ctver.
sáhu zahrad, 2 jitra 1496 ctver. sáhu pastvin a 431
ctver. sáhu neplodné pudy.
Kostel byl puvodne kryt šindelem, od r. 1847
bridlicí. V roce 1903 byla provedena na kostele velká
oprava obou veží, zrízeny hromosvody. Roku 1904
dány nové vežní hodiny. V roce 1930 byly
obe veže pokryty medeným plechem, behem 2. sv.
války rozšíren kur pro nové varhany. V
r. 1948 byl dán nový krov na chrámové
lodi a pokryt taškami. Až v r. 1957 pak došlo
svépomocí pod rízením nove
príchozího administrátora p. Karla
Šamárka na opravu fasády - zhotovena z
brizolitové omítky. Byly opraveny vežní
hodiny, smaltovány ciferníky, pozlaceny rucicky, v
následujícím roce kostel vymalován.
1978 opravena opadávající omítka z
veže, 1988 vymenena strešní krytina, zhotoveny
medené hromosvody, okapové žlaby a svody.Od roku
1994 má celý frycovický kostel novou
omítku a díky Obecnímu úradu bylo mimo
jiné provedeno také nové oplocení
hrbitova, což velice prispelo ke zvelebení jeho
okolí.
zdroj
Keš: Aby se nám tu
nepotulovalo moc mikrokeší, pripravili jsme si pro
Vás krabicku o neco vetší. Z duvodu
vetší bezpecnosti jsme zvolili
klidnejší místo uložení.