Tajemství rodiny Mahlerovy
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tajemství rodiny Mahlerovy je druhou cástí z cyklu Cesta kolem hrbitova. Na židovském hrbitove v Humpolci jsou totiž pohrbeni Simon a Marie Mahlerovi, prarodice G. Mahlera, a Josef Mahler, strýc G.Mahlera. Z duvodu osvety, která pravdepodobne ani není v tomto prípade nutná, se budu venovat samotnému Gustavu Mahlerovi.
Gustav Mahler
(7.cervence 1860, Kalište - 18.kvetna 1911, Víden) byl hudební skladatel, narozený v židovské, nemecky hovorící rodine na Vysocine v obci na cesko-moravském pomezí v tehdejším Rakouském císarství. Byl rovnež vynikajícím dirigentem. Mahler je spolecne se svým ucitelem Antonem Brucknerem považován za nejvetšího rakouského symfonika. Do jisté míry lze Mahlera považovat též za ceského skladatele, jak vzhledem k místu narození, tak pro jeho inspiraci ceskou lidovou hudbou. Je tak nekdy charakterizován i v odborné cizojazycné literature s výjimkou nemecké.
Biografie
Gustav Mahler projevoval výjimecný hudební talent již od detství. Byl vychováván jihlavskými hudebníky a velmi citlive vnímal lidovou hudební kulturu tohoto kraje, která se odrážela i v jeho tvorbe. V Jihlave žil do roku 1875. Ve dvaceti letech nastoupil dirigentskou dráhu, která jej zavedla do mnoha mest, postupne Lublane, Olomouce, Prahy, 1886-1888 Lipska, 1888 - 1891 Budapešti (tam pusobil jako umelecký reditel), Hamburku (šéf opery) a do Vídne, kde byl reditelem Státní opery. Musel nekdy celit antisemitským výpadum a dokonce jeho jmenování reditelem ve Vídni (1897) bylo podmíneno prestupem na katolickou víru, což ucinil, nebot se necítil být ortodoxním judaistou. Vídenská opera pod jeho vedením pak prožívala v letech 1898 - 1907 dobu nejvetšího rozkvetu. Od roku 1908 byl kapelníkem Metropolitní opery v New Yorku a v roce 1909 též hudebním vedoucím newyorské Philharmonic Society. Nevylécitelne nemocný se vrací 1911 zpet do Vídne, kde 18. kvetna téhož roku umírá ve veku 51 let.
Od roku 1955 pracuje ve Vídni Mezinárodní spolecnost Gustava Mahlera, od roku 1966 se udelují medaile Gustava Mahlera. O svetovou proslulost Mahlerovy renesance v 80. letech 20. století se zasloužil svým vlivem Leonard Bernstein a též i ceští dirigenti Rafael Kubelík a Václav Neumann svými nahrávkami Mahlerových symfonií.
V roce 1994 byla v rámci Muzea Vysociny otevrena pobocka se stálou expozicí „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“. Od roku 1996 pecuje v Ceské republice o odkaz skladatele Spolecnost Gustava Mahlera MAHLER 2000, která obnovila jeho rodný dum v Kalištích u Humpolce (je zde expozice "Mahler a Cechy") a organizuje v Jihlave a na Vysocine pravidelný festival Hudba tisícu.
Dílo
Jakkoli byl Mahler slavným dirigentem, nezažil jako skladatel behem svého života výraznejší úspech. Pro jeho tvorbu je príznacná zjitrelá senzitivita a vntirní stret protikladu, reprezentující nepochybne autoruv autobiografcký model. Kompozicní styl vychází z pozdního romantismu a pocitove osciluje mezi ironií a melancholií. Mahlerova hudba je plná filosofických úvah, pesimismu, nekdy až urcitého bolestínství. Složil deset symfonií, které jsou pilíri jeho díla a celou radu skladeb písnové formy, jak v obsazení ryze vokálním, tak v kombinaci se sólovými nástroji, predevším však s doprovodem orchestru. Mahlerovo dílo charakterizuje monumentalita, spolu s výrazne prominujícím (výše popsaným) citovým ladením. V nekolika symfoniích používá sólového zpevu i sboru a neváhal rozšírit symfonickou hudební formu nejen co do poctu nástroju, ale i co do rozsahu vlastní skladby (užívá až sedm vet). Charakteristická je též inspirace lidovou hudbou a na tehdejší dobu nová instrumentace, kdy nástroje v orchestru sdružuje v nové, netradicní kombinace.
Additional Hints
(Decrypt)
Ir iýšv bpí.