LIBENSKÝ MOST

Libenský most z roku 1928 je prvním meziválecným a desátým nejstarším dochovaným mostem pres Vltavu v Praze. Svou délkou 780 metru je nejdelším mostem v Praze.

Praha mestem mostu s klenutými oblouky

Výstavba Libenského mostu spadá do údobí, kdy o podobe pražských mostu rozhodoval Ing. František Mencl, prednosta mostního odboru ve stavebním úradu pražského magistrátu a nadšený stoupenec klenutých betonových a železobetonových mostních konstrukcí. Tento prední odborník se v pocetné rade svých teoretických spisu zamýšlel nejen nad technickými aspekty mostních del, ale i nad tím, jakou úlohu hrají mosty v obrazu mesta a zvlášte Prahy. Mencl zastává presvedcení, že do obrazu Prahy nejlépe zapadne soubor mostu klenutých. Tuto myšlenku se mu darilo uskutecnovat mostem Hlávkovým, Mánesovým, Trojským, Libenským i Jiráskovým a priklonili se k ní i Menclovi následovníci pri stavbe mostu Štefánikova nebo mostku na Slovanský ostrov. Podle Menclova názoru, vyjádreného napríklad ve stati „Nový most pres Vltavu v Praze z Riegrova námestí na Smíchov“ z casopisu Zprávy verejné služby technické z roku 1930, „soubor pražských mostu dlužno považovati za jednotnou harmonickou skupinu, rešenou z vyššího hlediska bez jednotlivých zálib a predsudku. Hledíme dbáti žádoucí rozmanitosti, aby byl každý most pokud možno jiný, od predešlých odlišný.“ Variacních odchylek od jednotlivého typu klenutého mostu chtel Mencl dosahovat promyšlenými zmenami v konstrukci a technologii. Vítal však také, když se detailního ztvárnení mostu ujímali ruzní prední pražští architekti. Na základe tohoto principu jednoty v rozmanitosti se Praha obohatila o pusobivý soubor kvalitne architektonicky ztvárnených mostu, jehož ucelenost bohužel za komunistického režimu narušila výmena Trojského mostu (Most barikádníku) od Františka Mencla a vynikajícího architekta Josefa Chochola za technicky snad dobré, ale po architektonické stránce naprosto fádní mostní dílo.

Fortelný Libenský most

Libenský most, postavený v letech 1924-1928, si Mencl od pocátku predstavoval jako „težký a dukladný“, jak o tom píše ve stati „Stavba mostu pres Vltavu na Maninách v Praze“ z Vestníku hlavního mesta Prahy z roku 1926, Popis pojetí mostu jako „jednoduchého až težkopádného“, jak ho podává stanovisko Odboru památkové péce Magistrátu hlavního mesta Prahy citované v dopise Jana Bürgermeistera Klubu Za starou Prahu z 22. 11. 2004, snad proto výstižne postihuje výchozí Mencluv zámer a nelze ho pokládat za duvod k úvahám o zbourání tohoto vysoce hodnotného mostního díla. Vizi mostu „težkého a dukladného“ zvolil Mencl jednak proto, aby Libenský most odlišil od lehkého, „až filigránského“ vzhledu soucasne provádeného mostu Trojského, dále proto, že tato predstava dobre odpovídala ne zcela obvyklé technologii dusaného betonu bez kovových výztuží, avšak i proto, že urcité úseky Libenského mostu tvorí pomerne mohutné náspy a Mencl se domníval, že k jejich telesu lépe prilehne architektura spíše masivní než krehká a vylehcená.

Architektonického ztvárnení mostu se v roce 1925 ujal Pavel Janák, nepochbne jeden z nejvýznamnejších ceských architektu 20. století a jeden z mála, jehož jméno už proniklo do povedomí zahranicního architektonického publika. Menclove predstave težkého a dukladného mostu pritom vyšel ideálne vstríc Janákuv robustní puristický styl, k nemuž práve v polovine dvacátých let architekt dospíval po svém kubistickém a rondokubistickém údobí. Jedinou pražskou Janákovou prací, která toto robustne puristické stanovisko dokumentuje témer stejne presvedcive jako Libenský most, je budova Autoklubu v Opletalove ulici, dílo podobne „težké a dukladné“. O vysokém dobovém hodnocení Janákova ztvárnení Libenského mostu svedcí fakt, že byl jako jediný z pražských mostu postavených za první republiky publikován v dobovém architektonickém tisku – v casopisu Styl rocník 1931-1932. Ve stati „Most libenský“, která tuto publikaci Janákova díla provázela, František Mencl obzvlášt vyzdvihuje neobvyklou šestnáctimetrovou šírku mostu, která „spolu s plochou, témer horizontální niveletou … pusobí zvláštní volností a prehledností.“

Shrneme-li tyto údaje, lze Libenský most pokládat za vysoce hodnotný clánek v retezci pražských klenutých mostu z první poloviny 20. století, za nenahraditelnou soucást pusobivého Menclova konceptu jednoty a zároven i rozmanitosti pražských mostních del. Ztvárnení mostu Pavlem Janákem zároven jedinecne dokumentuje robustne puristické údobí ve vývoji tvorby tohoto velkého ceského architekta.

Jméno mostu

Tento most si patrí ty v historii nejvíce prejmenovávané. Od svého postavení roku 1928 až do roku 1938 se jmenoval Libenský. Poté krátce v letech 1938-1940 nesl název Baxuv most po dlouholetém pražském starostovi Karlu Baxovi, který úrad starosty a pozdeji primátora zastával v letech 1919-1937. Z 2. svetové války to byl 1940-1945 opet Most Libenský, po válce znovu prejmenovaný na Most Baxuv. Toto jméno mu vydrželo ješte sedm let, aby byl v roce 1952 prejmenován na Most Stalingradský. Až po dalších deseti letech se mu konecne do tretice dostalo názvu Libenský most, který nese dodnes.

KEŠ - THE CACHE

Pri vyndavání a zandavání zacházejte s keší prostím citlive, nebo by mohla skoncit v nenávratnu a nebudete se moci zalogovat. K bezproblémovému vyndání a zandání logbooku doporucuji použít šroubovitý pohyb držátkem. V keši najdete pod víckem císlo, které se vám bude hodit k odlovení druhého bonusu.

Please be careful when retrieving and returning the cache, as it could end in a unreturnable place and you could not log your find. For easy taking out and returning the logbook I recommend helical motion with the handle. There is a number on the inner side of the lid, which could be useful once.