Když jsme premýšleli o umístení naší první
kešky tak jsme dlouho nemohli na pekné místo prijít. Poté po
pohledu na mapu nás napadlo, že Švermov svou vlastní
ješte nemá. Tímto to tedy chceme napravit a kacery provést
po míste kde jeden z naší dvojice (Doktor) už léta
bydlí.
Cache vás tedy zavede do cásti statutárního mesta Kladna, do
Švermova. Celá trasa je dlouhá približne 3 km a vede po
chodnících ci asflaltových ulicích. K samotné keši musíte
trochu sejít z cesty ale ne daleko. Kaceri, kterí neopustí své
geovozidlo se ke keši bohužel nedostanou. Mohou ho ale
zanechat nedaleko a zbytek dojít pešky. Z umístení
keše je docela pekný výhled na cást Švermova
Hnidousy.
Historie Švermova:
Dnešní Švermov tvorí dve puvodne samostatné vsi
– Motycín a Hnidousy. Zemedelské usedlosti od sebe delil asi
kilometr polností. Hnidousy jsou historicky zrejme o neco
starší, první zmínka o nich pochází již z roku 1282,
kdy byla jejich cást zminována jako majetek Vyšehradské
kapituly. O Motycíne se poprvé dovídáme až v roce
1530–40 u príležitosti prodeje motycínského dvora Volfu
Boritovu z Martinic. Rozvoj obou obcí nastal spolu s objevem
cerného uhlí. V obou obcích vznikaly hornické kolonie, v Hnidousích
napríklad kolem dolu Ronna, otevreného v roce 1882. Ješte v
roce 1847 bylo v Motycíne uvádeno 22 domu a 139 obyvatel, v
Hnidousích 29 domu a 203 obyvatel. Na konci století, v roce 1900,
mel Motycín již 355 domu s 4 026 obyvateli, Hnidousy 191 domu
s 2 647 obyvateli. Výstava pokracovala i v dobe první republiky,
pred vypuknutím 2. svetové války žilo v Motycíne 4 633
obyvatel v 764 domech a v Hnidousích 3 150 v 456 domech.
Obe obce delila jen silnice z Kladna na Pchery, splývaly vlastne
v jednu. Proto roku 1919 podali motycínští návrh na sloucení
s tím, že by se nová obec jmenovala Motycín. To ale u
hnidouských neprošlo (nebot jim to neoznámili). V roce 1922
byly Hnidousy povýšeny na mestys a zároven s tím byl obnoven
návrh na sloucení Hnidous a Motycína. Ke sloucení ale opravdu
došlo až v roce 1949 pod úplne novým názvem:
Švermov. „Nová“ obec se dále rozvíjela a v roce
1980 se stala soucástí Kladna. Po listopadu ’89 se objevily
návrhy na prejmenování této ctvrti, název ale zustal. (zdroj Kladno
minulé http://www.kladnominule.cz )
Cestou potkáte ZŠ a MŠ v Hnidousích. V roce 2002
oslavila škola sto let od svého založení. Nebyla
ovšem první školou v Hnidousích. Již v cervnu
roku 1882 se obecní výbor usnesl, aby byla postavena škola a
deti nemusely docházet z Hnidous do Pcher, nebot v jarních a
podzimních mesících velmi trpí na zdraví. Bylo usneseno
požádat o zrízení dvoutrídní školy. Stavba školy
zacala 2. 5. 1884 pod vedením Václava Sláška. Již v
lednu 1884 byla zvolena 1. místní školní rada v cele s
predsedou, který byl zároven starostou obce, Antonínem Jágrem.
Mimochodem rodina švermovského rodáka Jaromíra Jágra
žije v Hnidousích dodnes. Více o historii školy a o
škole samotné se dozvíte na stránkách
školy
A nyní k samotné kešce.
Trasa zacíná na
N 50° 10,057
E 014° 06,392
Kde mužete poblíž zaparkovat
nechat zde své geovozy. Pro ty, kterí jsou odkázáni na hromadnou
dopravu je zde zastávka autobusu Havlíckovo námestí. Stojíte u
památníku na kterém se nacházejí dva letopocty. Sectete je a
vydelte 4; dostanete císlo A.
Dále pokracujte na
N 50° 10,109
E 014° 06,318
V budove u které stojíte se zastavil cas,
zjistete kdy to bylo. Jedná se o budovu bývalého obecního úradu v
Motycíne. Toto císlo zakrouhlete dolu na celé hodiny a
zapište si ve 12-ti hodinovém formátu. Máte císlo B.
Pozor, pri nocním odlovu jsou hodiny špatne citelné.
Doporucuji silnou baterku.
Nyní vás ceká malá procházka k základní škole v
Hnidousích.
N 50° 10,219
E 014° 06,811
Kterou z vecí drží v ruce jedna z
postav na památníku?
a) špicák C = 9 |
b) srp a kladivo C = 8 |
c) knihu C = 7 |
A nyní na záver trochu matematiky.
Keška se nachází na
N 50° C , ( A + (3 * C))
E 014° (3*B) , (A – (40*B))
Pri logování budte na pozoru. Místo je docela frekventované a je
tu oproti drívejšku provoz.
Prejeme príjemný odlov a hodne štestí pri hledání.