Ptaci budka Traditional Geocache

Mnoho nasich ptaku umistuje sve hnizdo do dutin stromu. Nekteri jako napr. datel, strakapoudi, zluny ci nektere sykory si takovou dutinu tesaji sami. Vetsina ostatnich je vsak odkazana na existujici dutiny - tedy bud vyhnile nebo vytesane jejich puvodnimi obyvateli. Bohuzel stare stromy, v nichz se prirozene hnizdni dutiny nachazeji nejcasteji, z nasi krajiny rychle mizi a tim jsou omezovany i hnizdni moznosti ptaku v dutinach hnizdicich.
Pokud tomu nechcete necinne prihlizet, muzeme ptakum pomoci vyrobou budek. Ty muzete umistit bud do lesa nebo na svou zahradu. Zajistite tak ptakum pribytek, sobe radost z blizkosti operenych pratel a zahrade prirozenou ochranu pred skudci.

• budku vzdy vyrabime bez bidelka aby se hnizdici ptaci nestali snadnou koristi predatoru
• pouzivame prkenka 2-2,5 cm stlusta
• budka by mela byt oteviratelna kvuli pravidelnemu cisteni - ptaci si na svou budku zvyknou a budou se do ni vracet. Kazdy rok si vsak budou pripravovat nove hnizdo. Pokud nebude stare hnizdo odstraneno, postavi si nove na puvodnim a za nekolik let se jiz do budky nevejdou. Stara hnizda jsou navic idealnim utocistem pro nejruznejsi parazity, kteri ptakum hnizdeni velmi zneprijemnuji a oslabuji mladata.
• veskere rezane nebo jinak opracovavane plochy ocistime od trisek a zarovname tak aby k sobe co nejlepe dosedly
• dno pribijime vsunute mezi bocni steny
• vnitrni steny neopracovavame a nechame prirodni - ptak se pri vylezani muze zachytit nerovnosti
• naopak vnejsi steny je vhodne ohoblovat - voda lepe steka a budka dele vydrzi
• strechu muzeme prekryt nepropustnym materialem (lepenka, lino, ...), tak aby na vsech stranach o kousek presahoval - strecha je nejkritictejsim mistem a jejim kvalitnim provedenim muzeme razantne prodlouzit zivotnost budky
• natrenim nenapadnou barvou prodlouzime zivotnost budky a zaroven snizime jeji napadnost v prirode
• zavesnou listu dukladne upevnime

Nejvhodnejsim obdobim pro vyvesovani budek je podzim. Budky stihnou do jara "oprset" a trochu tak splynou s okolim. Naopak vyveseni budky v predjari je vhodne zejmena pro ptaky vracejici se ze svych zimovist. Timto pozdejsim vyvesenim zajistite, ze na ne nejaka budka zbude.
Nejcasteji budku pro drobne pevce vesime do vysky 3-5 metru. Budku ke stromu bud pritluceme nebo zavesime na drat - pak dbame na to aby se budka ve vetru prilis nehoupala.
Orientace vletoveho otvoru neni tak dulezita. Podstatne je aby nebyl orientovan ve smeru prevladajicich destu. V nasich podminkach je tedy asi nejvyhodnejsi smer jizni nebo jihovychodni. Ptaci radeji osidluji budky vyvesene na svetlem miste nez v hustem porostu.
Po skonceni hnizdni sezony je potreba budku vycistit a zkontrolovat jeji stav, popripade opravit zavady. Nejlepsim obdobim pro to je konec podzimu a zima.

Standardni budka - "sykornik"
U kazde budky jsou nejdulezitejsimi parametry velikost a tvar vletoveho otvoru a vnitrni ozmery hnizdni dutiny (rozmery dna a hloubka dutiny). Na zaklade techto parametru, muzeme pote rozlisit sest zakladnich typu budek. Velikost vletoveho otvoru je jednim z nejdulezitejsich parametru, ktere musime zohlednit pri vyrobe budek. Urcuje totiz jakemu okruhu druhu bude budka urcena a zaroven znemoznuje obsazeni budky vetsimi a casto i konkurencne silnejsimi druhy (napr. sykora modrinka byva casto vypuzena sykorou konadrou).

Polobudka
Jsou urceny predevsim pro rehka, konipase a lejska, ale zahnizdi v nich i dalsi druhy ptaku. Polobudky maji minimalni vnitrni rozmery dna 12x12 cm, vnitrni vysku budky 12-13 cm a vletovy otvor zabirajici 1/3 - 1/2 predni steny. Pro rehky domaci se zavesuji pod strechy nizsich budov ve vysce 2-5 m nad zemi, pro lejsky sede na stare stromy, zdi nebo plochy v zahradach a parcich do vysky okolo 2 m a pro konipasy na brehy potoku ci zdi v jejich blizkosti do vysky 1-2 m nad vodni hladinu.

Vlasni kes

V okoli kese muzete videt klasicky smiseny les, kde jsou postupne odstranovany stare stromy, ktere by ptakum umoznovali hnizdeni. Posledni vichrice vsak udelala paseku i mezi starymi smrky.
Nezapomente se zajit podivat na nedalekou vyhlidku z ktere je pekny vyhled po Cisovicich az po vrcholky Hrebenu s baroknim kostelikem Skalkou (kes GCGQQG)