Stepankovi hrosi Traditional Geocache

Hroch obojzivelny

Hroch obojzivelny
Vedecka klasifikace
Nadrise: Jaderni (Eukaryota) Ríše: Zivocichove (Animalia) Kmen: Strunatci (Chordata) Trida: savci (Mammalia) Rad: Sudokopytnici (Artiodactyla) Podrad: Neprezvykavi (Nonruminantia) Celed: Hrochoviti (Hippopotamidae)
Binomicke jmeno
Hippopotamus amphibius L., 1758

Hroch obojzivelny (Hippopotamus amphibius) je sudokopytnik z celedi hrochovitych.

Hroch ma zavalite telo s velkou hlavou s siroce rozeviratelnou tlamou. Ma kratke, sloupovite nohy se ctyrmi prsty, krajni dva prsty ma dobre vyvinuty a pri chuzi doslapuje na vsechny prsty. Mezi prsty ma kratkou plovaci blanu. Protoze travi vetsinu casu ve vode (zhruba 18 hodin denne) ma uzaviratelne usni boltce a nozdry.

Na hrochovi jsou velmi napadne zuby (vzorec: 2 1 4 3 / 2 1 4 3), kterych ma 40. Nejvyraznejší jsou stále dorustajici spicaky, ktere s koreny mohou merit až 70 cm, pri vaze 4 kg. Hrosi spicaky, na rozdil od slonoviny nežloutnou, proto se vyuzivaly k vyrobe zubnich protez.

Hrosi kuze je velmi citliva na slunecni zareni, proto vylucuje nacervenaly mazlavy sliz, ktery pohlcuje UV zareni a zaroven zabranuje sireni bakterilni infekce. Diky cervené barve tohoto slizu se rika, ze hrosi poti krev. Pri vyschnutí dosahuje hrosi kuze extremni tvrdosti, proto se drive využívala k broušeni diamantu.

Hrosi jsou vegetariani, zivi se prevazne vodnimi rostlinami, které jsou pro ostatní bylozravce nestravitelne. To jim umoznuje speciální konstrukce žaludku, ktery je rozdelen na tri velke casti a jedenact mensich casti, dalsi zvlastnosti je i na bylozravece dlouhe strevo (50 - 60 m). V noci spasaji porost na brezich, behem jedne noci hroch ujde zhruba 10 km a sezere zhruba 40 - 60 kg potravy, coz je pri jeho vaze relativne male mnozstvi. Jeho „zivani“ je vypousteni prebytecných plynu vznikajícich pri traveni rostlinne potravy v zaludku.

Prestoze hroch nejradeji pohybuje ve vode zhruba metr hluboke, tak ze mu vykukují pouze oci a nozdry a pusobí nemotorne, dokaze vyborne plavat (uplave až 30 km), je schopen se potopit na 5 minut v extremnim prípade se muže potopit az na deset minut. Na sousi se hroch take dovede pohybovat pomerne rychle.

Velikost se standardne udava do 460 cm, vyska v kohoutku pak do 150 cm, váha samce se pohybuje mezi 1500 a 3200 kg, samice vazi do 1500 kg, delka ocasu 35 - 50 cm. Hrosi se v zajeti dozivaji zhruba 45 let, nejstarsi znamy hroch se dozil 59 let.

Zpusob zivota

Matka s mládetem

Hrosi jsou teritorialni zvirata, zijici ve stadech, ktera maji zpravidla 15 - 20 kusu, vyjimecne i vyrazne více. Vudcem stada je dominantní samec. Ve stadu vyrazne prevladají samice, kterych zpravidla bývá kolem 75%. Mladsi samci se zpravidla zdrzuji v malych skupinach v dostatecne vzdalenosti od dominantniho samce, v pripade že se setkaji, plazi se po brise, címz davaji najevo sve podradne postaveni. Sve teritorium vyznacuji trusem, ktery ocasem roztrusuji po kmenech stromu a kamenech.

Dominantní samec byva stary pres dvacet let a sve postaveni vetsinou udrzi zhruba deset let. O dominanci svadi hrosi souboje, které casto koncí zraneními, zridka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrava ve vode, zacina zastrasovanim dlouhymi kly a hlasitym rvaním, pokracuje snahou kousnout a podupat soupere. V pripade setkáni dvou rovnocennych souperu, muze souboj trvat i nekolik hodin. V prípade setkani dvou dominantních samcu, k tomu dochází pouze na hranici teritoria, se k sobe obrati zadky, vydefekují se a ocasem rozmetaji sve vykaly, k souboji mezi nimi dochazi ve zcela ojedinelych pripadech.

Hroch obojzivelny je povazovan za jedno z nejnebezpecnejsich afrických zvírat. Samci, nebo samice s mladaty jsou velmi agresivni a bez varovani utoci prakticky na jakehokoliv vetrelce v jejich teritoriu.

Rozsireni

Žije v Africe poblíž rek, sladkovodnich jezer zhruba do dvou tisic metru nad morem. Drive byval rozsiren prakticky po cele Africe, jizni Evrope a podle Bible i u reky Jordán.

Rozmnozovani

Samice se pari zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a pul letych intervalech. Samotne pareni probiha ve vode a trva relativne dlouho. Brezost trva 227 - 240 dní, po teto dobe hrosice v melke vode porodi jedno, velmi zridka dve mladata. Mlade se musi do 20 sekund po porodu dostat nad hladinu, jinak se utopi. K porodu u hrochu nejcasteji dochazi na prelomu srpna a zari, mlade vazi mezi 30 a 50 kg. Ke kojeni dochází pod vodou, mláde je kojeno kolem sedmi mesícu. Hrosice si pri peci o mladata vypomahají a to predevsim na sousi, kde se mladata stavaji castou koristi šelem. Dospelosti se doziva kolem 20% jedincu.

Hrosi ziji v symbioze s kaprovitou rybou Labeo velifer, ktera se prisava na hrosi kuzi a zbavuje ho tak ektoparazitu, ryba se odsava az kdyz hroch opousti vodu.