O kamýckém mostu
Kamýcký most se klene přes široký vltavský proud a spojuje dvě postranní kamýcké stráně, na kterých se střídají lesy s poli a loukami se skupinami borovic a mohutných bludných balvanů příznačných pro krajinu Středního Povltaví.
Původní kamýcký most byl z ocelové příhradové nýtované konstrukce z roku 1882 a byl dostavěn v roce 1887 jako první ve Středním Povltaví. Jeho první pilíře postavil architekt Rechciegel (autoři listingu nevylučují, že ve skutečnosti jde o pražského stavitele a architekta Edvarda Rechziegla (1856–1925), ale doložit to nemohou). Most měl tři pole v délce 109 metrů, šířku 5,17 metrů a stál ve výšce 8-11 metrů nad hladinou řeky. Náklady na jeho stavbu činily z dnešního pohledu směšných 140 000 korun. Již na jaře příštího roku ale silná povodeň podemlela pilíře a most se zřítil. V roce 1889 se stavby nových základových pilířů ujal dlouholetý kamýcký starosta František Zeman. Náklady na nový most činily 162 000 korun. Základy nového mostu byly vybudovány poctivě a s fortelem a přetrvaly proto i všechny návaly velké vody a ledových ker. První velké rekonstrukce se most dočkal až v roce 1957, kdy bylo prostřední pole znovu vyzdviženo, a byla položena nová mostovka.
Druhá velká rekonstrukce, která dala mostu nynější podobu (autorem projektu byl brněnský architekt Antonín Pechal), byla dokončena v roce 1999. Během dvanácti měsíců byla kompletně vyměněna celá ocelová konstrukce mostu. Nový kamýcký most má tři 36 metrů dlouhá pole v délce 110 metrů. Most je 12 metrů široký a silnici po obou stranách lemují bezpečně oddělené 1,5 metru široké chodníky. Dolní okraj mostovky je 6 metrů nad hladinou řeky. Náklady rekonstrukce činily 40 000 000 Kč. V létě roku 2002 postihly Kamýk ničivé povodně, ale nový most je ustál. Kam až při povodních v Kamýku dosahovala voda, můžete vidět na cedulkách na mnoha domech.
O obci Kamýk nad Vltavou
Jméno Kamýka se v písemných pramenech vyskytuje od roku 1186. Za Václava I. byl Kamýk centrem kraje a sídlil zde příslušný královský úředník. Hrad Kamýk (též Vrškamýk, jak se ostatně jmenuje i tamní keš) je poprvé zmiňován k roku 1236 a býval oblíbeným místem pobytu Přemysla Otakara II., který zde stejně jako jeho otec Václav I. vydal tři listiny. Po dostavbě Karlštejna (1357) byla všechna kamýcká panství převedena ke Karlštejnu a význam královského městečka i hradu začal upadat. Roku 1569 je poprvé uváděn Kamýk zpustlý. Zřícenina dále pustla až do začátku 21. století, kdy byla obcí zajištěna, celý areál byl zkultivován a doplněn o řadu drobných dřevěných staveb. Od té doby je dalším oblíbeným cílem turistů, kteří zavítají do tohoto kraje. O samotném Kamýckém kraji August Sedláček soudí, že někdy ve 14.-15. století splynul s krajem Podbrdským s centrem v Berouně. Tok Vltavy tvořil až do roku 1714 hranici Podbrdska a kraje Vltavského – v tomto roce byly oba kraje spojeny v kraj Berounský, což vydrželo až do reforem v roce 1850.
Další zajímavostí je Vodní elektrárna Kamýk. Její nádrž o délce 10 km, ploše povodí 12 218 km2 a celkovém objemu 12,8 milionu m3 slouží především pro vyrovnání kolísavého odtoku z elektrárny Orlík. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1957 – 1961, přehrada vzedmula řeku v délce 10 km. S elektrárnou je spojena keš Blackout.
O keši a jak na ní
Autorkou této keše je Bruke, která se ovšem z Kamýka odstěhovala tak daleko, že se jí nedařilo starat se o na údržbu poměrně náročně koncipovanou keš. Náš první pokus o odlov zhatila nenalezitelná 2. stage na velmi podivném místě. Při druhém pokusu jsme zjistili, že je vymudlená 1. stage, takže nám nezbylo nic jiného než použít BF. Přišlo nám ale líto, aby byl Kamýk delší dobu bez podobně zaměřené keše, takže jsme se rozhodli požádat ownerku o adopci – do Kamýka to máme z domova blízko a z chalupy ještě blíž. A bruke souhlasila, za což děkujeme. Zachovali jsme dvoustageové pojetí keše i umístění finálky, ale koncepci jsme o dost zjednodušili a více „navázali“ na most. Listing včetně fotografií je nový, ale hodně vychází z původního.
Možností, kde v Kamýku zaparkovat, je řada. Naše doporučené parkoviště je poblíž pěkného dětského hřiště, což uvítá jedenáct z deseti georobotů. Začíná tady také multikeš Vyhlídka Kamýk. Při putování po zastaveních k finálce a pak zpátky taky potkáte pár hospod (doporučujeme Hostinec U Zemanů s příjemnou zahrádkou, Bernardem a poctivou kuchyní) a v sezóně taky vyhlášenou zmrzlinárnu.
Souřadnice keše jsou souřadnicemi 1. stage a keš zde pochopitelně není. Obě stage jsou na místech s vysokým výskytem mudlů, ale provedení je takové, že není vůbec složité zachovat potřebnou nenápadnost. Není potřeba nic počítat a luštit, stačí sáhnout, opsat souřadnice 2. stage (respektive finálky) a zase vrátit. Krabičky nečekejte, při manipulaci myslete na to, že keš bude chtít najít i někdo po vás. Samotná finálka je už trochu stranou civilizace, ovšem výskyt rybářů může být větší než malý. Místo ale láká k návštěvě i nerybáře, takže nebudete-li se chovat jako lidi, kteří něco usilovně hledají, odlovíte bez upoutání pozornosti. Chce to spíš koukat než hrabat a pořád někam lézt, když to tam „dostanete do oka“, tak skrýš není možné přehlédnout! A jak psala již Bruke – trocha opatrnosti při pohybu v terénu neuškodí a kontakt s vodou není nutný, ať už navigace či mobil ukazuje cokoli:-)
Zdroje:
http://www.obeckamyk.cz/
http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=407
http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=408
http://www.rajlich.cz/mista-kamyk.html