Nejdek - vyhled Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Obec Nejdek se rozkládá v nadmorské
výšce 366m na svazích Oderských vrchu.
Na východe a k jihu se otevírá do volné
krajiny, která prechází v Hornooderský
úval. Obcí protékají potoky
Demnický, zvaný též Jindrichovský
a Strítežský, zvaný Dora. Oba se
spojují do mocnejšího toku Luha, který
vtéká do Odry. Název obce dosvedcuje, že
se jedná o "nove osedlou" ves, asi ze 13. století,
kdy olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku povolal Nemce ke
kolonizaci Oderských vrchu. Obec patrila k majetku
kláštera Hradisko u Olomouce.
První datovaná zmínka pochází z
roku 1412, kdy nejdecký rychtár Martin
vymáhá od nekoho dluh. Z toho je patrno, že obec
v té dobe mela už své vnitrní
clenení obyvatelstva, svuj rád. Název Nejdek
je už v zápise zemských knih z roku 1499, kdy
klášter predává vlastnické
právo na hranické panství Vilému z
Pernštejna. Pernštejnové panství
vlastnili do roku 1548, kdy je Jan z Pernštejna prodal
Václavu Haugwicovi z Biskupic. V kupní smlouve jsou
uvedeny dediny: Olšovec, Strítež, Partutovice,
Jindrichov, Nejdek, Belotín, Lucice a Polom. Nejdek je
koupen i s "kostelním podacím", což
znamená, že zde byl už kostel. To svedcí o
dobrém hospodárském stavu obce.
Duchovní správce v této dobe byl pravdepodobne
evangelický, jak je zrejmé z
pernštejnských dokladu, ackoliv v roce 1405 je
uvádeno, že Nejdek a Belotín byly
katolické.
V roce 1559 majitel hranického panství Jan
Kropác z Nevedomí daroval obci na vecné casy
pole Dvorisko aneb Lazisko, za to mu obyvatelé museli rocne
platit 5 zlatých 30 grošu a krome již
dríve urcených 7 dní ješte 7 a pul dne
na panském orati. Nejdek mel už 20 osedlých a 2
fojty. Klimka - fojta starého a Lukáše - fojta
zákupního. K nim se radil 1 mlynár.
Rušno bylo v obci a okolí v dobe Pobelohorské.
Puvodne katolický kraj propadl protestanství.
Erbovní rychtár belotínský,
dríve císarský rytmistr Malík,
starší starosta belotínský Jan Pavel a
nejdecký dedicný rychtár Jan Vána byli
príznivci generála Mansfelda a tvrdými odpurci
rekatolizace. Na hold generálu Mansfeldovi prispel Nejdek
dokonce 5 zlatými. Po bitve na Bílé hore
prechází Hranicko konfiskací do majetku
kardinála Františka, knížete
Dittrichštejna a nastává smutná doba
"temna". V roce 1623 bylo v Hranicích a okolí
ubytováno císarské vojsko pod vedením
hejtmana Volfy a muselo být vydržováno
zvlášte odbojnými obcemi.
Mesícní žold cinil 7500 zlatých, suma na
tehdejší dobu ohromná. Navíc byli
osadníci techto obcí nuceni ješte mesíc
po odtáhnutí vojska tuto sumu zaplatit. Tím
byly obce nuceny k prestupu na katolickou víru.
Všichni proto cekali na pomoc generála Mansfelda,
zvlášte po odchodu císarských. Obranou
Hranic byl poveren belotínský fojt Malík.
Když videl nezdar odboje, skocil z hranické
zámecké veže v roce 1626, aby ušel
potupné smrti katem.
16. ríjna 1627 byl odboj krute potrestán. Na
námestí v Hranicích bylo popraveno mecem 5
odsouzených, z toho byli 2 chlapci 10 a 12 roku. Na nove
postaveném lešení u horní brány
byli obešeni: Pavel Jan - starší purkmistr z
Belotína, Jan Vána - rychtár z Nejdku a 2
další venkované.
Behem politických a náboženských nepokoju
zanikla nejdecká fara. Kostel se stal
filiálním kostelem kostela
belotínského. Co se stalo s farní budovou
není známo. Farní pole bylo pripsáno
kostelu. Kostel byl obnoven roku 1672 a zasvecen sv. Urbanu. Mel
jeden oltár, jeden stríbrný pozlacený
kalich, jeden ornát, a dva zvony. Výnos z
kostelního jmení i pozemku pripadal farnímu
kostelu v Belotíne. "Dedicné kostelnictví" mel
sedlák z usedlosti c.p. 11.
Jména dokazují ceský charakter obce, tak jako
jména oznacující ruzné cásti
pozemku - Za humny, Žach, Dulka, Mezihorí,
Hradecná.
V letech 1751 - 1752 byl na starých základech kostela
vybudován kostel nový - kamenný -
obklopený hrbitovem. Mel jeden oltár, kazatelnu a
varhany s osmi rejstríky.
Ješte v roce 1771 byl Nejdek ceskou vesnicí. Deti
chodily do školy do Belotína, kde se ucilo nemecky.
Proto byla v roce 1773 i v Nejdku založena škola s
vyucovacím jazykem ceským. Ucilo se prý v
obecní pastoušce a prvními uciteli byli
obecní pastýri, vysloužilí vojáci
Fiala a Kroupa. V archivu je zachován protokol o
zrízení školy ze dne 13.11.1787. S postupem
germanizace za Josefa II. i tato škola po roce 1800
prechází na nemcinu. První
školní budova byla postavena v roce 1820 a
sloužila až do roku 1929, kdy byla stržena a
nahrazena novou.
Rok 1862 byl ve znamení opravy kostela, který byl
zvencí i uvnitr obílen, byla omítnuta vež
a hvezdu, která byla na ní, nahradil
železný kríž. Ve veži byly 2 zvony.
První - 112 kg - odlil v roce 1613 olomoucký zvonar
Kašpar Geisser, druhý - 168 kg - byl odlit v
dílne Melchiora Schwamma. Nový kamenný
kríž u kostela venovala obci 1864 vdova Antonie
Kalichová a dedicný rychtár Johann Kalich.
Další vetší oprava kostela
probíhala v letech 1900-1904. Byla osazena nová okna
v železných rámech a kostel byl vymalován
fulneckým malírem Vilémem Schlesselem.
Nový hlavní oltár venoval kostelu Franz Kulik
z cp. 2.
Telefon byl v Belotíne, pošta dojíždela
3x v týdnu. V tomto roce byla také vybudována
cesta do Belotína.
První republika nenarušila vztahy mezi
nejdeckými obyvateli. Ceši i Nemci zde žili ve
svornosti, vzájemne si pomáhali. Chlapci i devcata z
nemeckých rodin chodili na "veksl" do Stríteže
nebo Jindrichova,aby se naucili dobre cesky, naopak zase bylo z
techto vesnic mnoho ceské mládeže v Nejdku,
zvlášte v radách celedínu.
Vítezství fašismu v Nemecku v roce 1933 a
propagacní reci fašistických vudcu
našly živnou pudu i u nás. Zatímco
starší se na politický vývoj
dívali vetšinou kriticky a s neduverou,
mládež byla nadšená a verila slibum o
dobre placené práci, o výhodách,
které príslušnost k Nemecku prinese. Postupne
byli o výhodách presvedcováni i nekterí
neverící.
Po Mnichovu 1938 prestává být Nejdek
soucástí Ceskoslovenské republiky a
stává se soucástí Ost-Sudetenlandu.
28.5.1941 umírá první nejdecká obet
války letec porucík Fritz Beck, který se
zrítil u Berlína a za ním následovali
další. V roce 1943 padl i dlouholetý starosta
Otto Manasek.
Podle postupimských dohod probehl ve dnech 29/6, 16/7, 1/8,
20/8 a 6/9 odsun Nemcu. Vše probehlo sporádane,
lidsky, bez problému. Cást obyvatel odešla,
ale na svet se prihlásili noví obcánci.
Keška se nachazí pobliz Nejdku, na miste, kde je
nadherny vyhled nejen na Nejdek, ale napr. i na komin
Hranické cementárny.
Additional Hints
(Decrypt)
trbcnerm