Zidovsky hrbitov v Prostejove.
Nejstarsi prostejovsky zidovsky hrbitov se nalezal na jihozapadnim obvodu mestskeho opevneni, v hradebnim prikope kolem tri bast mezi Plumlovskou a Brnenskou (tez Vodni) branou. Zalozen byl nejspise nedlouho po vzniku zidovské obce asi v 2. polovine 15. stoleti. Svemu ucelu slouzil hrbitov pres tri stoleti, pohrbivat se na nem prestalo v roce 1802. Cast nahrobku ze 17. a 18. stoleti byla tehdy prenesena na novy hrbitov. Nejstarsi nahrobek byl datovan rokem 1654. Zbytky hrbitova byly zruseny az v 60. letech 19. stoleti a uvolneny hradebni okruh byl v teto casti mesta ve 2. polovine tehoz stoleti zastaven.
Misto pro druhy zidovsky hrbitov bylo urceno roku 1801 na Brnenskem predmesti, jihozapadne od kostela sv. Petra a Pavla, mezi ulicemi Lazarety - Stepanskou - Lidickou a Ztracenou - Zelenou - Tylovou. Ulice pri severni strane hrbitova dostala nazev Mezi zahradami, pak dr. Micoly a J. V. Choraze, dnes Studentska. Pozemek mel tvar protahleho obdelnika o rozmerech 37 x 193 m ve smeru vychod - zapad. Vstup klasicistni branou byl na vychodni strane z ulice Lazarety. Vzhled a osudy obradni sine s marnici, ktera stala pobliz vstupu pri Lazaretech, jsou nezname.
Na hrbitove o rozloze 6528 m2 se nalezalo celkem 1924 nahrobnich kamenu. Pochovana zde byla rada vyznamnych osobnosti zidovske obce, mezi jinymi Veit Ehrenstamm, Ignatz Bruell, Sigmund a Bernard Husserlovi.
Koncem 19. stoleti prisla prostejovska mestska rada se zamerem zrusit vsechny dosavadni stare hrbitovy na svem katastru a misto nich zridit nove komunalni pohrebiste na samem jiznim okraji mesta. Zidovska obec sice zakoupila jiz v roce 1896 v dane lokalite pozemek, ale dlouho se branila tlaku mestske spravy na ukonceni pohrbu na starem hrbitove. Posledni pohreb se zde uskutecnil 11. 5. 1908.
Hned v prvnich letech nemecke okupace zacal nacistum stary hrbitov vadit. Pocatkem 40. let nechali vsechny nahrobky vytrhat, odvezt a na vznikle plose zridili cviciste. Po valce byl areal premenen na park a detske hriste. V letech 1970 - 1974 byla na casti pozemku vystavena zakladni skola. Pri teto stavbe vykopane ostatky byly preneseny na novy zidovsky hrbitov.
Treti pohrebiste zidovske komunity v Prostejove je soucasti rozsahleho arealu pri Brnenske ulici, pod Zesovskym kopcem, jenz ma spolecne oploceni a jako celek je pamatkove chranen. Oficialne bylo otevreno 12. 4. 1908 o vymere 6195 m2 plochy. Vstup na uzsi strane od zapadu byval mohutnou novobarokni branou s polosloupy a vázami. Kladi neslo hebrejsky napis, citat ze Stareho zakona, v prekladu: "Vlozil jsem na vas sveho ducha a vy jste ozili."
Pravdepodobne po 2. svetove valce byla horni cast zdene brany se vsemi ozdobami snesena. Navazuje masivní cihelná zed se zpevnujícími pilírky o výšce 3 m.
Obradni sin je prizemni halova stavba centralniho rozvrhu. Jeji puvodni raz byl secesni, ale pri oprave v roce 1967 byla stylova fasada otlucena. Dobu vystavby udava letopocet 1908 na kamenne desce nad vstupem s hebrejskym napisem, v prekladu : "Postaveno v roce maleho poctu".
Interier budovy je velmi dobre zachovan vcetne hebrejskych modlitebnich textu na stenach a vnitrniho vybaveni (katafalk, svicny, mary, recnicky pult). Je to jiz jedna z mala obradnich sini na Morave, ktera muze dodnes slouzit puvodnimu ucelu, protoze hrbitov se dosud pouziva. Na severni strane visi od roku 1950 pametni deska se jmeny 1370 obeti nacisticke rasove persekuce z Prostejova z let 1939 - 45.
V jihozapadnim rohu hrbitova stoji prosty prizemni dum spravce hrbitova a vozovny pro pohrebni kocar.
Na hrbitove je pochovana rada vyznamnych osobnosti zdejsi zidovske obce. Napriklad predseda ZNO a Chevra kadisa Samuel Hirsch, tovarnici Gustav Sborowitz a Josef Feher, ale i clenove vazenych rodin Zweigu, Husserlu, Heiligu, Steinschneideru, Bruellu, Trieschetu, Fleischeru, Wolfu a Zwillingeru.
Za obradni sini upouta pozornost kamenny pamatnik obeti valek - puvodne byl zrizen na pamet 40 zidovskych vojaku z Prostejova padlych v 1. svetove valce, v roce 1950 byl renovovan s rozsirenim pietniho urceni tez o obeti holocaustu za 2. svetove valky. Za hojne ucasti verejnosti slavnostne dne 8. 10. 1950 celebroval vrchni rabin dr. Richard Feder.
Hrbitov se nachazi v pomerne dobrem stavu. V ramci svych moznosti o nej pecuje majitel, Zidovska obec v Brne.
