Uvod
Pres vsechnu spornou kvalitu soucasnych ceskych silnic si musime priznat, ze mame moznost cestovat po pouzitelne a huste silnicni siti. V minulosti relativne nedavne lide take jezdili po svete, ale v mnohem mensi mire. Dnes nam muze takove cestovani pripadat romanticke, ale bylo rozhodne pomalejsi a znacne nepohodle. Jen velmi malo cest bylo uzpusobenych pro jizdu s povozem. Zpravidla jen ty, ktere spojovaly velka mesta a panstvi. Mely hruby kamenity a malo udrzovany podklad.
Kdyz rakousky cisar Karel VI. rozhodl o vybudovani silnic propojujicich Viden s Brnem a Olomouci, spustil tak vice nez stoleji trvajici projekt. Jeho vysledky jsou dodnes patrne, vzdyt trasy cisarskych silnic casto sleduji nejvyznamnejsi regionalni komunikace soucasnosti. Z puvodni podoby toho vsak uz mnoho nezbylo, v prubehu staleti silnice prodelala radu rekonstrukci, nejvyraznejsi pak v 70. letech 20. stroleti. Nejblizsim prikladem modernizace cisarske cesty je rychlostni komunikace R52.
Stavbu cisarske silnice lze povazovat za predzvest mistni pocinajici prumyslove revoluce. Vzdyt to byly prave komunikace, ktere umoznily spustit prudky rozvoj prumyslu prisunem surovin na jedne strane a expedici vyrobeneho zbozi na strane druhe. Silnice - tak se nazyvala od Karla IV. "zesilena" cesta - uz nemela byt jen vyjezdenou a vyslapanou cestou, ale projektovanym inzenyrskym dilem. Vse bylo presne dokumentovano, vycisleno a rovnez tak i v praxi provedeno.
Planovani na papire odpovidal i vzhled silnic - ty krajinu protinaly v nevidanych dlouhych rovnych liniich, casto nedbajicich ani na svazitost terenu. Stavba pocala hlubokym, 4 sahy sirokym (7,6 metru) vykopem, do nehoz byla ulozena prvni vrstva velkych kamenu. Na ni byla pechovana svrchni "stetovana" vrstva skladajici se z mensich kamenu, prosypana drobnym sterkem a piskem a uprostred mocna alespon 10 coulu (26 centimetru). Zaobleny povrch svadel destovou vodu do prikopu lemujicich cestu po obou stranach, takze cesta nebyla nikdy rozblacena.
Cisarska narizeni byla natolik dusledna, ze urcovala i druhy a zpusob vysadby stromu podel cest. Predepisovany byly zejmena lipy, orechy, moruse, jeraby a nektere ovocne stromy. Predepsana vzalenost mezi vysazovanymi stromy byla 6 sahu (11,5 metru). Stromy lamaly vetry zpusobujici erozi piskoveho svrsku a poskytovaly cestujicim stin v parnych slunecnych dnech.
Dalsi narizeni predepisovalo, aby se do nakladnich vozu nezaprahovalo vice nez sest koni, vaha nakladu nesmela presahnout 60 centu (3,36 tuny - neplest si dnesni cent s tehdejsi mirou cent/centyr, vsimate si podobnosti s dnesni hranici 3,5 tuny?) a kola musela mit nejmene predepsanou sirku obruci. Krome "technickeho stavu" vozu stanovovalo i jakesi minimalni dopravni predpisy jako bylo vyhybani protijedoucich povozu vlevo. Prilehle obce mely za povinnost odstranovani snehu a blata z vozovky.
Tezke povozy prekonavaly prudka stoupani primych silnic s priprahy, jez dodavaly zajezdni hostince vybudovane na vhodnych mistech pod stoupanimi.
Zastaveni prvni - Ivanovice
Prosim neparkujte v neprehlednem miste u kese. Pouhych 50 metru dale na sever je bezpecne misto pro nekolik aut.
Zde stojite v mistech, kudy na Videnskou silnici navazovala silnice do Svitav, Caslavi a nakonec Prahy. Na jih smerem do Brna prochazela dnesnimi ulicemi Zilkova, Terezy Novakove, Banskobystricka, Palackeho trida, Stefanikova, Lidicka. Dale kopirovala dnesni maly mestsky okruh v ulici Koliste.
Na prvnim zastaveni muzete videt zbytky aleje lemujici cestu, mimo jine potkate cestou ke kesi dve hrusne obecne o obvodu kmene 290 a 295 centimetru. Zkuste si zmerit vzdalenost mezi touto dvojici. Je predepsanych sest sahu?
18.11.2009 Kes je nove ulozena v tom, co z jedne z hrusni zbylo. Souradnice zustavaji, ale zmena hintu.
Nezapomente si opsat bonusove cislo A!
Listing seen since 20-08-2008: 
times.