Jablonec nad
Nisou byl po Mnichovu pripojen k Nemecku jako Gablonz an der
Neisse a stal se soucasti Sudetske zupy. Nemecke obyvatelstvo
ale postupne ztracelo pocatecni valecne nadseni, muzi byli vetsinou
na fronte a mnoho jich take padlo. Gestapo a jine represivni
organy se snazily udrzet vse v chodu, problemu vsak stale
pribyvalo.
Pocatkem roku
1945 byl konec valky na dohled. Velke mnozstvi Cechu, kteri zde
byli nasazeni na praci predevsim ve Feinapparatenbau GmbH
(tehdy vyroba gyroskopickych zamerovacu pro letouny ME-109 a FW
190), Italove a Francouzi jako valecni zajatci, a zejmena
veznove pobocky koncentracniho tabora Gross-Rosen v Gablonz
(Reynowitz)*
netrpelive
ocekavali skonceni boju. Jiz v roce 1944 vytvorili mistni
Cesi narodni vybor v cele s ing. Karlem
Simonem, byvalym francouzskym legionarem z 1. svetove
valky, a zacali jednat s Francouzy a Italy
o jejich pomoci pri osvobození Jablonce. Kapitan
Jacques Girard vedl skupinu 650 Francouzu
a spolu s 500 Italy majora
Marcella Fabriho vytvorili znacnou silu, ke
ktere se pridalo jeste na 400 ruskych valecnych
zajatcu.
Dne
8. kvetna 1945, po jednani se zastupcem starosty
Antonem Lehmannem (starostou byl ovsem rodak
z Vratislavic nad Nisou Oswald Wondrak, ktery
musel behem války narukovat, padl do ruskeho zajeti a byl po
propusteni jednim z aktivnich organizatoru vystavby mestecka
Neugablonz u bavorskeho Kaufbeurenu, zemrel v roce 1985),
prevzal Revolucni narodni vybor rizeni mesta. Situace se ale
neuklidnila, mesto bylo zaplneno ustupujicimi vojaky nemecke
armady a ulice byly plne nepojizdnych tanku a obrnenych
vozidel bez paliva. Strach z Rude armady a snaha dostat
se co nejrychleji do americkeho zajeti zabranil jednotkam SS ve
vrazdeni. Teprve o dva dny pozdeji, 10.5.1945, dorazili do
Jablonce n. N. vojaci 88. strelecke divize generalmajora
N. S. Samochvalova.
Jako dik obcanu mesta za tento „hrdinsky“ cin Rude armady stala na
Rudem namesti (dnes Horni) az do roku 1993 socha Rudoarmejce
Osvoboditele.
Na francouzske a
italske valecne zajatce se kvuli komunistickym mocipanum jaksi
nedostalo a veznum odbocky KT Gross-Rosen zustal jen velmi skromny
pomnik beze jmen s fucikovskym mottem nedaleko rozlehleho
arealu byvale tovarny LIAZ
…
* Koncetracni tabor Gablonz-Reynowitz
(Jablonec-Rynovice) byl zrizen
v listopadu 1944 v objektu tovarny Feinapparatenbau GmbH,
ktera byla soucasti koncernu Carl Zeiss Jena. Bylo zde umisteno
nejmene 500 veznu, nejvice Polaku, ale take Rusu, Cechu a Nemcu.
Vezni pracovali v tovarne na vyrobe soucastek do letadel
(zamerovacu a dalsi optiky) a soucastek zbrani. Nekteri z nich
byli ale prideleni i mimo tabor na budovani a opravy zeleznicni
trati v okoli zeleznicni stanice Gablonz
(Jablonec). 8. kvetna 1945 zacala
evakuace tabora jen utekem strazi SS a veznove tak ziskali
svobodu.
Schranka není
primo v arealu pietniho mista, ale lezi necele dve desitky
metru daleko na miste, kam se lze dostat po pesinach jen pesky!!!
S autem ovsem nepocitejte, to Vas dostane maximalne
k zavore vjezdu do arealu nebo mezi rodinne domy cca 250 metru
daleko. Schranka obsahuje vyznamenani, rady a vojenske insignie.
Prosim, nevkladejte do ni zadne smeti. Radeji schranka prazdna, nez
zaneradena odpadem. Dekuji!
Uspesny lov!