P&P#01 Povest o puvodu kameni na Rudikovsku Mystery Cache

Tato keš je soucástí série "Pohádky a povesti rodného kraje" (P&P), která se skládá ze šesti + jedné finálové keše ukrytých v okolí Rudíkova.
Série je inspirována tvorbou Aloise Mikysky, který sbíral a sepisoval pohádky a povesti z okolí svého bydlište.

NEZAPOMENTE SI OPSAT BONUSOVE CISLO!

POVEST O PUVODU KAMENÍ NA RUDÍKOVSKU

Široký kraj v severní cásti nynejšího trebícského okresu, zejména v okolí Rudíkova, Vlcatína, Preckova a Trnavy, je jakoby poset menšími
i vetšími balvany. V posledních letech sice pomalu tyto kameny mizí, ve znacné míre jsou již odstraneny , je jich stále více používání
na stavby a k jiným úcelum, ale ješte i dnes jich naleznete v této krajine více než dost.
Balvany stežují rádné obdelávání pudy, zvlášte dnešními moderními zemedelskými stroji a traktory.
Povest vypráví, že v dávných dobách všechna tato pole patrila lakomým pánum, kterí své poddané bezohledne vykoristovali a týrali. Zvlášte majitel nekdejší tvrze v Náramci byl ke svým poddaným velmi krutý, sužoval je, tvrde vymáhal robotu a dávky a trestal je za sebemenší provinení, pricemž obyvatelé a poddaní témer umírali hladem.
A zatímco lidé hladoveli, porádal majitel panství pro sobe rovné prátele z okolních panství bohaté hody a radovánky.
V Náramci žila chudobná vdova Machátková, se tremi svými detmi, kterým nemela ani co dát do úst.
V nejvetší bíde a zoufalství se odvážila obrátit o pomoc k zámeckému panstvu. Vzala své nejmenší dítko do náruce, dve vetší se jí držely za sukne a tak šly spolecne do zámku.
Když žena docházela s detmi k panskému sídlu, vyrítila se najednou ze zámku smecka loveckých psu, kterí na ženu a deti pocali zle dorážet.
Jak žena, tak i deti se psu velmi polekaly. Deti se držely matky krecovite za sukne a malické v nárucí zacalo rovnež úpenlive plakat. Matka psi okrikovala, ti se však ješte diveji na nebohé sápali.  V té chvíli vyšla ze zámku skupina rozjareného panstva, kterou prilákal psí štekot.
Žena se domnívala, že u techto pánu nalezne ochranu, ale marne. Nedockala se jí, naopak, panstvo se pocalo touto podívanou bavit
a mezi prihlížejícími se dokonce jeden z mladých pánu odvážil toho, že psy pocal proti žene a detem štvát. Žena se vrhla pred deti a snažila se je chránit proti psí zurivosti vlastním telem.
A hle, tu náhle nastal obrat. Psi, kterí uslyšeli detský úpenlivý plác malického v matcine nárucí, pojednou ustali od svého štekotu. A vzdor tomu, že rozjarení pánové nechteli ustat od svého štvaní, prestali psi na ženu a deti dorážet.
Pred tvrz prišel i majitel panství, a když spatril psy, kterí klidne stojí kolem ženy s detmi, velmi se rozhneval, aniž si zjistil duvod její návštevy.
Zacal i on smecku psu proti žene štvát, a když ani na jeho krik nereagovali, porucil jednomu ze svých sluhu, aby psy za jejich neposlušnost potrestal.
Psi však ani na sluhovu hrozbu neposlechli, a když sluha se ve své poníženosti k panstvu snažil ke psum priblížit, vrhli se na nej samého
a zle jej pokousali.
To však zámeckého pána velmi pohnevalo. Chtel psy sám potrestat a vyplatit. Psi však ani pánových hrozeb nedbali a když jednoho z nich uhodil karabácem, vrhli se i na nej samého a zrídili ho tak, že  ho museli prátelé odvést pokousaného do zámku.
I když žena s detmi byla od psí smecky zachránena, od hladu jim to však nepomohlo. Mezi panstvem se nenalezl nikdo, jenž by žene
a detem podal kousek chleba.  A tu žena vykrikla kletbu, která se stala naplnením až po dobu soucasnou.
Úrodná pole se menila v pustinu, jenž však postupem, doby se opet menila v pudu úrodnou. Podle slibu oné ženy prý zmizí z polí snad kamení až tehdy, kdy nastane na svete spravedlnost a nebude rozdílu mezi bohatými a chudobnými. Z polí okolo Rudíkova pomalu mizí kamení. Snad se tak i naplnují slova, která pred dávnými casy, podle této uchované povesti byla vyslovena.

souradnice vás privedou k tvrzi v Náramci, která je snad v povesti zminována.

historie tvrze:
První písemná zmínka o obci Náramec je v zakládací listine trebícského kláštera z r. 1104, kde je Náramec citovaná s jinými darovanými obcemi. Roku 1349 se po Náramci píší bratri Mikuláš a Precek z Náramce. Drobným šlechtickým rodum náležela ves do roku 1490. Náramecská tvrz je poprvé prímo doložena roku 1373, kdy ji Mikuláš z Trmacova prodal i se vsí Bohušovi z Vance. Již v roce 1379 ji opet drželi vladykové z Náramce - konkrétne Bušek, jímž však rod pocátkem 15. století vymrel. Dalšími vlastníky tvrze byli od roku 1410 bratri ze Stichovic, Jan Konšelský z Jinošova (po r. 1466) a Tomáš z Kojicína. Posledne jmenovaný prevedl v roce 1490 Náramec na bratry Jana
a Petra Mrakše z Noskova, kterí ji pripojili k budišovskému panství. Nejpozdeji toto bylo impulsem k jejímu opuštení; není ale vylouceno, že zanikla již za válek mezi Jirím z Podebrad a Matyášem Korvínem. Jako pustá se pripomíná pri prodeji budišovského statku v roce 1560.
V letech 1573 - 1645 drželi Náramec Berkové z Dubé a po nich Fürstenberkové. Roku 1690 koupila pozustatky tvrze od Fürstenberku rodina Tumových a prestavela vež tvrze na obytné stavení. Tomuto majiteli a úcelu slouží objekt dodnes.

popis objektu:
Exteriér, stavební vývoj:
Tvrz Náramec stojí v severovýchodní cásti obce. Dochovala se její neomítnutá dvoupatrová podsklepená vež - zvaná Vež - obdélníkového pudorysu o rozmerech 12,7 × 11,5 m, se zdmi témer 2 m silnými. Vež má novodobou pultovou strechu; puvodne byla minimálne 10 metru vysoká, z jejího druhého patra se však dochovaly jen zdi v podobe atiky strechy. Vetší okenní otvory v prízemí byly prolomeny druhotne, podle M. Placka se tak stalo v 17. století. Na jižní strane je v horní cásti ostení okna dosud zretelný letopocet, snad 1757. Vež je dnes soucástí novodobé zástavby, takže z puvodního opevnení ani prípadných další budov tvrze se nedochovaly žádné pozustatky.
Interiér:
V prízemí se nacházejí dve plochostropé místnosti a cerná kuchyne o rozmerech 2,2 × 2,2 metru. První patro, do nejž vedou z predsíne strmé kamenné schody, je osvetlováno okénky se sedátky po stranách. V pouze cástecne dochovaném druhém patre jsou viditelné pozustatky arkýrovitého prevétu.
Soucasný stav:
Souhlasí s výše uvedeným popisem. Interiér tvrze neprístupný.
(prevzato z www.castles.cz)

keš se nachází na souradnicích:

N: 49°15,AAB'  E: 15°58,CDE'

A. který erb patril rodu  Fürstenberku

1.		A=8	(a=83)
2.		A=4	(a=94)
3.		A=1	(a=108)

B. který erb patril Berkum z Dubé

1.		B=0	(b=16)
2.		B=6	(b=76)
3.		B=1	(b=84)

C. jakou plochu zabírá podlaha Veže? (v m2)

D. co oznacuje slovo prevét?

E. co je to atika?

doporucuji zaparkovat na wpt PARK, protože tvrz se nachází v ostré zatácce a zastavení prímo u ní není možné