Listing
není jen tak obycejné shrnutí kdo, kdy postavil, ale snaží se o
trochu jiný náhled na objekt, nekomu to muže prijít zajímavé,
nekomu zase vubec. Ze všeho nejvíc by mel vést k tomu, aby mel
clovek oci a mysl otevrenou, když se na neco dívá, což u geocacheru
by melo být prirozeností.
Pražské
architektonické klenoty #4 - Románské domy
Prague architectonical jewells #4 - Romanesque
Houses
Tato
keška je ctvrtá z cyklu PRAŽSKÉARCHITEKTONICKÉ KLENOTY, který bych
rád postupne rozhojnil
UVNITR
NALEZNETE BONUSOVÉ CÍSLO, TAK SI HO NEZAPOMENTE
POZNAMENAT
CACHE NENÍ NA UVEDENÝCH SOURADNICÍCH / THE CACHE
IS NOT ON THESE COORDINATES
Na míste úvodních souradnic se mužete do jednoho
románského domu pomerne snadno dostat
Tato
keška je venovaná románským domum, které stály v
Praze.
V serii jsou zverejneny tyto kešky:
Prague architecture #1 - Dum u Kamenneho zvonu
Prague architecture #2 - Vladislavský sál
Prague architecture #3 - Furstenberska zahrada
(EN) I'm sorry, I haven't time since today to equip this
cache with English listing and for succesful answering the
questions it is suitable to read the listing,
(CZ) Snahou
listingu je nejen shrnout ta nejzákladnejší fakta o románských
domech, ale taky trochu nahlédnout do úžasného sveta sklepení pod
Starým mestem, kde se skrývají podivuhodné cásti románských domu.
Tentokrát se také priznávám, ukradl jsem archeologickou zprávu z
netu a jen ji trochu zlidštil, v druhé cásti jsem hlavne cerpal z
toho co vim a obrázky ukradl Škabradovi a kol. z knihy Romanesque
houses in Prague.
Predem varuju ty, co
používají handy geocaching a podobné vymoženosti, že listing je,
jak je mým špatným zvykem, opet trošku rozsáhlejší, i když
tentokrát to není tolik, co obycejne. Jedná se opet o mestskou
kešku, takže zaprísáhlí odpurci mestských kešek at se na to
pripraví.
Doba
pred-románská
V dobe stehování
národu pronikli na pražské území i první Slované. Podle svedectví
jejich nejstarší keramiky, nazývané pražským typem, se usadili
predevším v severozápadní oblasti Prahy - v dnešních Roztokách,
Veleslavíne, Vokovicích, Podbabe, Bubenci a v údolí potoka Brusnice
na Hradcanech. Trvalý pobyt v nových sídlech a postupný ekonomický
i spolecenský rozvoj vytvorily v 8. století podmínky pro vznik
soustavy opevnených hradišt (v Šárce, Butovicích a v poloze "Na
Zámkách" u Bohnic, k jejichž budování prispel i tlak vnejších
neprátel, hlavne Franku. Nejvetší z nich -hradište šárecké- se
stalo centrem nejvýraznejší sídlištní aglomerace v dnešním
bubenecsko-dejvickém prostoru. K této aglomeraci smerovaly i hlavní
cesty a brody, z nichž za nejduležitejší se považuje brod v
Podbabe.
 |
Obr. 1. Velká
Praha a okolí se sítí centrálních míst. Rane stredoveká
hradište:
1 - Levý Hradec;
2 - Bohnice;
3 - Šárka;
4 - Pražský hrad;
5 - Vyšehrad;
6 - Butovice.
Pražská mesta:
I. Pražský hrad;
II. Vyšehrad;
a - Staré Mesto;
b - Malá Strana;
c - Hradcany;
d - Nové Mesto.
Podle J. Slámy,
1988 |
Soucasne s rozvojem
slovanského hradište na hradním hrbetu sestoupilo souvislé osídlení
již natrvalo do centrální cásti Pražské kotliny. Nejdríve obsadilo
levobrežní cást kotliny, dnešní Malou Stranu, v
níž se prímo pod Hradem rozložilo nejstarší jádro podhradí.
Drívejší diskuse mezi archeology a historiky o tom, který z obou
brehu mel v dejinách pražského podhradí prioritu, rozhodla
archeologie již pred polovinou 40. let tohoto století pri
dokumentaci výkopu válecných protipožárních vodních nádrží na
Malostranském a Staromestském námestí. Dukazy vetšího stárí
osídlení malostranského brehu (obr.1) poskytly nejen artefakty, ale
i stratigrafie. O vetší hustote, intenzite a dynamice levobrežního
osídlení v 10. a 11. století vypovídají napr. antropogenní
uloženiny s keramikou tzv. kalichovité profilace. Zatímco v centru
dnešní Malé Strany jejich souvrství dosahuje místy mocnosti až
nekolika decimetru, na protilehlém brehu je reprezentují pouze
nesouvislé a tenké vrstvy nekolikacentimetrové mocnosti, které se
vyskytují na bázi nadloží jen v nejdríve osídlených cástech Starého
Mesta.
Nesporne nejvýznamnejším novým objevem je zjištení, že
levobrežní podhradí bylo již v 9. století opevneno drevohlinitou
hradbou a príkopem.
Další výrazné presuny ve strukture osídlení pražské kotliny
nastaly ve druhé polovine 10. století v souvislosti se vznikem
Vyšehradu (obr. 32/1). Založením dalšího
premyslovského hradu na pražském území, který na rozdíl od
Pražského hradu kontroloval pravobrežní cást kotliny, a to ve smeru
od jihu, byly urceny hlavní tendence urbanistického vývoje Prahy.
Urcující pro rozvinutí pražského pudorysu se stala poloha Pražského
hradu a Vyšehradu a sít hlavních cest, z nichž spojnice mezi obema
hrady byla zpocátku hlavní osou podhradního osídlení. Zdá se, že po
založení Vyšehradu pražské podhradí prekrocilo poprvé Vltavu a
vstoupilo na staromestský breh (obr.1), který
poskytoval pro rozvoj podhradí více vhodného prostoru než sevrená
malostranská kotlina. Podle distribuce nálezu rane stredoveké
keramiky a antropogenních uloženin 2. poloviny 10.-12. století bylo
území Starého Mesta zasidlováno od reky ve smeru, který vycházel z
jádra levobrežního podhradí pod Hradem. Shodnou výpoved artefaktu a
stratigrafie o sídelním postupu na pravém brehu doplnuje svedectví
nejstarších rane stredovekých pohrebišt.
V územním vývoji pravobrežní (staromestské) cásti pražského
podhradí se zretelne rýsují dve základní etapy, z nichž
starší, stabilizovaná ve vyšehradské ére
(1000-1143), zanechala citelné stopy v pudorysu jihozápadní
cásti Starého Mesta jižne od predmostí Karlova mostu. Její hlavní
komunikacní osou byla tzv. dolní vyšehradská cesta (smer dnešních
ulic Karoliny Svetlé a Pštrossovy), která vedla od nejstaršího
pražského mostu (byl drevený a spojoval brehy Vltavy od 10. století
približne v místech stávajícího mostu Karlova) k Vyšehradu.
Mladší, románská éra (1143-1240) vybudovala novou
urbanistickou sít s radiálními prvky sbíhajícími se v jejím centru
na dnešním Staromestském námestí (obr. 32/6). Presun ústredního
pražského tržište a založení instituce v jejím sousedství,
která pro panovníka zajištovala výber tržních a celních poplatku
(dnešní Týnský dvur neboli Ungelt), odstartovaly proces, v nemž
vývoj pravobrežní cásti pražského podhradí již prímo zacal smerovat
k mestu vrcholne stredovekého typu. Tato zmena zároven urcila
podhradnímu osídlení i nové smery postupu na staromestském brehu.
Podhradí se dále rozširovalo již nikoliv ve smeru k Vyšehradu, ale
na obrácenou stranu k novému tržišti. Prímý smer trí radiálních
cest vybíhajících z nového tržište do severní a východní poloviny
dnešního Starého Mesta (dnešní Kaprova, Dlouhá a Celetná)
naznacuje, že území, jímž procházejí, ješte nebylo v dobe jejich
vzniku souvisle zastavené. Tehdy koncila souvislá zástavba
staromestského jádra podhradí na predmostí, kde ji spojnice mostu a
nového tržište musela respektovat pri pruchodu areálem dnešního
Klementina. Skutecnost, že tato spojnice nemela smer ctvrté
radiály, která by vycházela z jihozápadního kouta námestí a vedla
prímo k mostu namísto lomené trasy dnešní Karlovy ulice, se uvádí
jako dukaz, že nejstarší most v míste mostu Karlova a tržište v
míste Staromestského námestí nevznikly soucasne. Na trvalé
aktuálnosti této brilantní analýzy staromestského pudorysu mužeme
demonstrovat i použitelnost retrogresivní metody, tj. postupu
smerujícího zpet do minulosti. Zdá se, že verohodnost
retrogresivity stoupá úmerne s možností overovat stárí urcujících
komponent nezávislými prameny. V našem prípade se nebudou menit
výsledky analýzy (nejstarší most a tržište v míste Staromestského
námestí nevznikly soucasne), ale pouze jejich interpretace, a sice
podle toho, v jakém smeru zmeníme puvodní datování urcujících
komponent.
Postupné zahuštování staršího osídlení i v území na sever a
severovýchod od ústí mostu vytvorilo souvisle osazený pás, který
obcházel nové tržište již v celé šírce nejnižšího terasového
stupne. Tento pás pokracoval až ke kostelu sv. Petra Na Porící
územím, které patrilo z urbanistického hlediska k méne hodnotným:
zustávalo totiž stranou hlavních komunikacních tahu a hledelo na
protejší breh pouze do letenské stráne, k níž nevedl vubec žádný
prechod pres reku. V tomto území nemela archeologie zatím
príležitost sledovat plošným odkryvem shody a rozdíly mezi
sídlištním horizontem akumulovaným ve vyšehradské ére a nejstarším
osídlením na plochách osazených až v dobe románské, až v úplne
nedávné dobe pri výstavbe na Námestí Republiky došlo k fantastickým
nálezum, více níže v listingu.
Nejvetší koncentraci dosahovalo osídlení v
sousedství nového tržište (dnešní Staromestské námestí), kolem
nehož vytvorilo souvislý pás široký asi 200 m. Nejdále od reky
postoupilo ve smeru od Staromestského námestí k dnešní Rytírské
ulici, v jejíž trase vedla stará cesta spojující Újezd sv. Martina
(nekde v okruhu stávajícího kostela) s osadou u kostela sv. Petra
na Porící. Tato cesta se stala jihovýchodní hranicí Prahy románské
a zustala jí až do založení tzv. Havelského mesta mezi léty
1232-1234.
Lokace "Nového mesta u sv. Havla" zanechala v dnešním
staromestském pudorysu zretelné stopy v podobe pravoúhlých bloku a
prímocarých ulic, z nichž nejdelší dosahuje zhruba 500 m. Tyto
stopy se nejvýrazneji projevují na jihovýchodní strane dnešní
Rytírské ulice, kde nebyly ovlivneny starší sídelní
situací.
Pudorys Starého Mesta byl asi už ve tricátých letech 13.
století definitivne vymezen opevnením, které bylo projektováno
tak, aby vytvorilo pravidelný pás co nejvíce využívající Vltavy
jako obranné linie. Mezi výstavbou hradebního pásu na jižní a
východní strane Starého Mesta a staromestským jezem, který mel
príkop napájet vzdutou vodou, se neprokázala souvislost. Jak
ukázala dokumentace výkopu v trase A a trase B metra, staromestský
príkop byl suchý a nebyly do nej svedeny ani vody z Vinohrad
odvádené vodotecí ve smeru rovnobežném s dnešním Václavským
námestím. Tato vodotec, jejíž pokracování napríc Starým Mestem
neznáme, byla umele rozvetvena na dva toky: jeden obcházel
staromestský príkop dnešní ulicí Na Príkope a Revolucní, a druhý
ulicí 28. ríjna a Národní trídou. Ze vztahu mezi prubehem
staromestského opevnení a georeliéfem je zrejmé, že pokud se
fortifikacní pás priblížil ke hrane terasového stupne (napr. pod
východní cástí bloku mezi dnešní Národní trídou a ul. Karoliny
Svetlé), ji vždy sledoval na vyšší vrstevnici a jedine pri sestupu
na nižší terasovou úroven byl zalomen do smeru spádnice. Na strane
proti rece chránila mesto pouze jednoduchá hradební zed, jejíž
stavitelé ji umístili pod hranu terasy, aby ji voda nepodemlela, a
svah nad ní alespon zcásti navezli. Tempo, jakým probíhalo
zarovnávání svahu nad hradební zdí, záviselo na zpusobu a intenzite
využívání pozemku priléhajících ke hradbe. Nejrychleji byl svah
srovnán s okolním terénem na staveništích, na nichž byla novostavba
prisazena ke hradební zdi (napr. v areálu kláštera sv. Anežky) a
nejpomaleji na parcelách, jejichž zadní cást pri hradbe zustávala
volná a byla navážena pouze materiálem místního puvodu. Celková
délka staromestské hradby dosahovala približne 3.500 m a rozsah
opevnené plochy necelých 81 ha, tedy témer o 60 ha méne (sic !!!)
než se traduje v literature.
ROMÁNSKÉ DOMY:
Architektura
domu:
Do soucasnosti máme zachovány pouze torza
románských domu, prevážne jen cást domu, který fungoval jako
polozapuštený suterén, který ani nesloužil jako obytná cást domu,
ale jako místo, kde se provozovalo remeslo ci obchod. Tyto prostory
byly prístupné schodištem ze zadní cásti domu (od dvora), odkud se
dalo též vystoupat do horního patra (vyjímecne se vyskytovaly i
trípodlažní domy)
Dle dochovaných štítových zdí nekterých domu,
které se nalezly zazdené ve stenách pozdejších domu, víme, že domy
mely sedlovou strechu.
Komunikace:
Schéma domovního provozu a komunikací bylo
víceméne ve všech domech stejné. Dum byl vždy prístupný z ulice
prujezdem, kterým se príchozí dostal na dvur a odtud, tedy zezadu
mohl po schodišti sestoupat dolu do klenutých místností nebo
vystoupat nahoru do obytných místností.
Klenby:
Témer všechny prostory nejnižších podlaží byly zaklenuty, v
ojedinelých príkladech u význacnejších domu se mužeme setkat i s
tím, že bylo zaklenuto i druhé ci tretí patro. Klenby byly
prevážne krížové, používala se ješte klenba valená, ale
pouze v úzkých dlouhých prostorech. At už se jednalo o krížovou
nebo valenou klenbu, vždy byla založena na polokružnici, tedy
klenba byla pomerne vysoká.
Pokud se jedná o ten príklad se ctyrmi
poli krížové klenby nalezneme uprostred místnosti sloup, do kterého
jsou síly svedeny. Tento sloup, stejne jako konzoly klenebních pasu
(klenební pas = ten oblouk, co oddeluje jednotlivé klenební pole od
sebe) a zaklenutí portálu jsou provedeny z pískovce. Z
pískovce jsou proto, že pískovec je snadno opracovatelný, ale
zároven i dobre nosný, takže se používá v místech, ke je velké
statické namáhání. Obvykle se setkáváme s cerveným pískovcem, takže
pokud se octnete v nejakém románském sklepení a budete chtít
poznat, které cásti jsou puvodní a které jsou opravené, jdete po
barve pískovce, protože pri pozdejších opravách se už takto
zbarvený pískovec nepoužíval.
Sloup bývá proveden z jednoho kusu pískovce s
klasickou krychlovou hlavicí se zkosenými spodními rohy. Dole u
paty sloupu vidíme typické románské zdobení, na prechodu nalezneme
tzv. drápek, kterým se zdobila prevážná vetšina románských
sloupku a podle tohoto drábku mužeme práve románský sloupek snadno
rozpoznat a blýsknout se pred neznalými, jakýmito jsme odborníky na
románskou architekturu :D
Potom je teda ješte namíste doplnit, z
ceho jsou ostatní, nepríliš namáhané cásti, ty jsou z opuky.
Z opuky tedy máme výplnové kvádríkové zdivo i samotné klenební
kápe.
Úvodní souradnice
vás dovedou k domu c.p. 156 v Husove ulici, který ve svém podzemí
skrývá také velmi zajímavé románské prostory. Pro samotné ulovení
keše je nepotrebujete navštívit, spíš jde o to, ukázat objekt, kde
je románské stavebnictví dochované a pritom verejnosti snadno
dostupné, protože v prostorech je jakási galerie, vetšinou zde vystavují hovadiny, ale prostory
jsou to zajímavé a my si na nich trochu priblížíme onen románský
dum. K dispozici je nám pudorys, kde románské cásti domu jsou
vytaženy tluste a ochutnávací fotka prostoru.
Románské zde máme dve místnosti a dovnitr se dostaneme po schodišti
u ulice Husova (na obrazku uplne vpravo). Už když budeme vcházet
dovnitr, stojí zato juknout doleva na odhalenou zed na schodišti a
pozorné oko cachera zde snadno rozpozná zlom mezi románským zdivem
a gotickým. Ten zlom je patrný tím, že jedno zdivo ohorelo a druhé
ne, což lze poznat na strukture kamenu. Toto schodište je pozdejší,
do techto prostor se vcházelo, jak to správného románského domu má
být, zezadu po schodišti, které ústilo zleva do úzké místnosti
císlo 2, když jste predtím museli projít prujezdem (nahore).
Nicméne stojíme tedy v místnosti císlo jedna a mužeme se
rozhlédnout kolem sebe a uplatnit to, co jsme se pred chvíli
dozvedeli, mužeme se pokusit poznat, které pískovce jsou puvodní a
které sem byly dodány pri pozdejších opravách (ano, poznáme to
podle barvy), taky si zde mužeme prohlédnout patku sloupu a
nalezneme zde ony drápky, které nám potvrdí, že jde o románský
sloupek, a když budeme chtít ješte zkoumat dále, mužeme si tipovat,
který portál (a že jich tu je docela dost) je románský a který
gotický.
Je to snadné, cokoliv, co není pulobloukové a z kvádríku, je
pozdejší, typické tmavé cihly nám pak zcela jasne urcí gotické
prurazy. Když se koukneme ješte blíže, uvidíme, jestli kvádríky
vážou na klenbu portálu, nebo ne.
Když už jsme tady, a koukáme se na tu krížovou klenbu, možná je na
míste se zmínit, jak se vlastne taková klenba zdila.
Nejprve jsme si tedy vyzdili zdi do klenebních lunet, postavili
sloup a osadily konzoly. Pak jsme vybednily ramenáty, na které se
vyskládala klenba klenebního pasu, což je ten oblouk, který vede od
sloupu ke konzole. Když už jsme meli toto, pak už nám nezbývalo,
než vybednit klenební kápe, které se bednily z prken. Toto bednení
se zamatlalo maltou, vyskládaly se do nej úzké kusy kamenu a opet
se to zalilo maltou a treba ješte zamazalo hlínou. Do úrovne cisté
podlahy v horním patre se to dosypalo kamením ci hlínou a zarovnalo
se to do roviny. A že se na stavbe leccos fušuje dnes, to víme, ale
že i tehdy, to pro nás muže být novinka. Tehdy meli lidé štestí, že
románské stavby byly staticky velmi predimenzované a že to, co bylo
videt, bylo nutno udelat perfektne, ale treba do takovýchto zásypu
kleneb se nejednou naházely kdejaké odpadky, co prišly stavebníkum
pod ruku :) Pro nás je to nyní zajímavý archeologický
materiál.
V místnosti si mužeme všimnout ješte ctyrech okýnek, které vedou
nahoru (tady máme dukaz, že už v dobe románské šlo o polozapuštený
suterén). Copak ty nahore, ty jsou nám jasné, ty vedou do prujezdu,
ale ty dole, ty by nám mely být podezrelé, vždyt vedou do
sousedního domu? Ono, když už budete stát pred tím domem, pozorne
se nej podívejte (na ten 228/I) Nepripadá vám nejaký úzký? Ono
totiž puvodne, v románské dobe, tady byla ulicka okénka vedla práve
do ní.
Pokud projdeme z místnosti 1 do místnosti 2 dolním portálem (tím,
co je na fotce), projdeme tam románským portálem, ne tím, co je
vedle, který je gotický, ale to už urcite jste poznali sami. Pri
pruchodu si mužeme všimnout tlouštky zdi, která není malá. Abychom
si nemysleli, že celá ta zed je z pravidelných kvádríku, to ne.
Tyto kvádríky jsou takhle hezky opracované jen z lícové strany a
jsou široké jen cca 20 - 25cm, zed je vlastne trojvrstvá, kdy
mezera mezi dvema radami kvádríku je vyplnena naházenými kameny a
maltou.
Místnost 2 je zaklenuta valenou klenbou a originální prístup do
prostoru byl práve portálem v levém horním rohu.


Okolí Námestí Republiky
Na záver se jenom zmíníme o
nových objevech na Námestí republiky
Dnešní námestí
Republiky bylo dríve zrejme prepychovou pražskou adresou. Že zde v
luxusních domech žila ve 12. století smetánka, vyplývá z
prekvapivého objevu archeologu. Zbytky románských staveb se našly
pri již dva roky trvajícím výzkumu v místech, kde vznikne obrí
spolecenské centrum Palladium s více než dvema sty obchody. Jak
uvedl šéf spolecnosti Archaia Petr Jurina, našli se zbytky základu
trí kamenných románských domu, z nichž jeden patril mezi velkolepé
paláce.
V tomto prípade je to dum, respektive mluvíme o
paláci, který byl dlouhý témer 25 metru a šírka toho prostoru
cinila 8 metru. Patrí k tem nejvetším kamenným románským palácum.
Ale jinak ty ostatní románské domy mají pudorys o rozmerech okolo
100 metru ctverecních. Ani v dnešních pomerech to zas není tak malý
dum. Predpokládá se, že ty románské kamenné domy, respektive paláce
mely vetšinou tri podlaží.V jeho dobe ješte neexistovalo opevnení,
takže dum byl sám o sobe dobre chránen zdí.
Tlouštka zdí paláce se pohybuje kolem jednoho metru a byl
postaven technikou tzv. kvádríkového zdiva. V dome se zachovaly
také zbytky sloupu. Objevy na nejvetším archeologickém nalezišti v
hlavním meste, které je velké jako dve fotbalová hrište, prevratne
zmenily názory odborníku na drívejší historii Prahy. Ukázalo se, že
mesto bylo vetší, než si mysleli. Archeologové, kterých tu
pracovalo i 250 najednou, tu našli i drobné predmety. Mají ale
trošku smulu, protože dum byl vyklizen a zboren zámerne.
Konecne už o kešce
Keška bývala regular, pak
docela dlouho small, ale, coz neni zas tak zlé, zed, kde byla
schovana prosla rekonstrukcí, a tak samllka zmizela.
Nyní je keska MICRO a je na cistsím míste, kde ale je mizerny
signal, proto vrele doporucuju si to pred odlovem najit na GOOGLE
MAPS.
Keska neni dostupna cely den ale jen:
15.4.-14.9 7:30 -
22:00
14.9. - 15.4. 7:30 - 20:00
ale zase je zde absolutni klid na logovani a misto samo ma skvelou
atmosferu. v kesce NENI TUZKA, prosim VLASTNI.
Kešuli naleznete na souradnicích, které zjistíte po odpovezení
nekolika triviálních otázek, odpovedi, jak je mým zvykem, opet
naleznete v listingu.
Keš je na souradnicích
N 50°05.RON
E 14°25.DUM
V románských dome se NESETKAME s:
-klenbou
krížovou
R = 1
-klenbou
valenou
R = 2
-klenbou
sítovou
R = 0
Staticky namáhané prvky byly z:
-pískovce
O = 9
-žuly
O = 7
-opuky
O = 5
Praha byla poprvé obehnaná hradbami:
-1. pol 14.
stol
N = 5
-2. pol 13.
stol
N = 2
-1. pol 13.
stol
N = 9
Místo, kde se vybíralo clo poblíž
Staromestského námestí se nazývá
-Pražské
purkrabství
D = 1
-Ungelt
D = 0
-dum u Kamenného zvonu D = 2
Románské domy mívaly strechu
-sedlovou
U = 4
-stanovou
U = 6
-valbovou
U = 0
Chteli byste v takovém dome bydlet?
-Ano
M = 3
-Ne
M = 3
-Já v nem
bydlím
M = 3
/EN/ - I am sorry, that the listing is not
in english, but I translated the questions guiding to the cache.
All the informations leading to answer the questions are in the
listing, so for foreign cachers you can add two stars more because
of you will be forced to try google to answer the
questions
The cache is on the
coordinates:
N 50°05.RON
E 14°25.DUM
In the romanesque houses we CANNOT see
-cross
vault
R = 1
- tube
vault
R = 2
-net
vault
R = 0
The loadbearing structures (static stressed) were made
from
sandstone
O = 9
granite
O = 7
lime
stone
O = 5
Prague (the Old Town) was firt time surrounded by city
walls
-1st half of 14th
century
N = 5
-2nd half of 13th
century
N = 2
-1st half of 13th century
N = 9
The place, where the TAXES were collected near the Old Town
Square is named:
-Prague Burgrave
House D = 1
-Ungelt
D = 0
-House by the Stone Bell
D = 2
The Romanesque houses used to have got:
saddleback
roof
U = 4
tent
roof
U = 6
hip
roof
U = 0
Would you like to live in a such house:
Ÿes
M = 3
No
M = 3
I am living in such house M = 3