Bitva u Jankova –
souboj orlu a lvu
Tri desítky let trvající série
tažení,bitev a místních
konfliktu,kterým dnes ríkáme
tricetiletá válka,zacala v Praze sporem
ceských stavu s císarem a jeho
místodržícími na Pražském
hrade.Ona trochu komická defenestrace, kdy šlechtici
Slavata a Martinic spolu s jedním písarem
skoncili na hromade hnoje a odpadku pod okny své
kanceláre,odstartovala nejdelší a
nejkrvavejší konflikt v tehdy
známých dejinách.
Bitva u Jankova je vedle bitvy na Bílé hore
nejvýznamnejší bojovou akci tricetileté
války na ceském území a ani tento boj
nedopadl pro „naše barvy“ dobre. Proto
také se tento stret za Rakouska nepripomínal a ani po
vzniku Ceskoslovenské republiky se mu historici nijak
zvlášt nevenovali. Naopak
Švédové ho považují za své
nejskvelejší vítezství behem
celé této dlouhé války.
V lednu 1645 prekrocila švédská
armáda (se lvem ve znaku) pod velením Lennarta
Torstenssona v poctu cca 16.000 mužu hranice
Ceského království
v Krušných horách
. 2. brezna
dílem po ledu, dílem brodením prekonala reku
Vltavu a pokracovala dále k severovýchodu.
Približne v polovine vzdálenosti mezi Voticemi a
Lounovicemi u vesnice Jankov je ocekávalo
rakouské císarské vojsko (s orlicí na
korouhvi) se saskými a bavorskými
spojeneckými oddíly pod vrchním velením
Melchiora Hatzfelda s podrízenými veliteli
maršálem Janem Götzem a bavorským
generálem Janem Werthem. Asi 17.000 mužu
císarského vojska melo proti Švédum
prevahu v pechote i v jízde, jen v poctu del
ponekud zaostávalo.
Stretnutí na pomerne velkém a
clenitém prostoru zapocalo v ranních
hodinách 6. brezna. Netypický charakter bitvy
se projevil v obtížném a pomalém
rozvíjení bojových šiku vlivem
rozbahneného terénu, a také v tom,
že stretnutí se odehrálo v tehdy silne
zalesneném prostoru, který také omezil
možnost uplatnení císarské prevahy
v jízde. Samotná bitva se proto brzy zmenila
v sérii casove i místne oddelených
šarvátek, v nichž strídave
nabývaly prevahu obe strany. Napríklad odpoledne, kdy
na hlavním bojišti již
císarští ustupovali, podarilo se na jednom
z vedlejších smeru císarské
jízde zmocnit se cásti švédského
delostrelectva, doprovodného trénu a do jejich moci
se dokonce dostala i manželka švédského
vrchního velitele. Místo vpádu do
nechráneného švédského
týlu však jízda zacala drancovat
opuštená zavazadla, což se jim asi za hodinu
vymstilo. Privolanými švédskými
posilami byli rozprášeni a vetšinou pobiti. K
veceru byla již celá císarská
armáda znicena.Kapitulace probehla ješte ješte
téhož dne.Maršál Hatzfeld odevzdal svuj
kord na znamení,že uznává
poražku.
Udivující zustává schopnost obou
vojsk vést boj až do úplného
rozhodnutí. Tato odolnost dokázala
na obou stranách prekonat nekolik krizových momentu,
u císarských rozbití Götzova útoku
znicující palbou, ústup celé linie i
dva celní útoky celé
švédské armády, u Švédu
pak dva neúspešné celní útoky
s velkými ztrátami a navíc
proniknutí neprítele do vlastního týlu.
Tato odolnost je v dosti príkrém rozporu
s tehdejší vojenskou realitou a nebyla pravidlem
ani v následujících stoletích.
Další príklady takové odolnosti
však pozdeji nalezneme práve u
švédské a císarské
armády. U první v jejích bojích
s prevahou polských, litevských a ruských
vojsk, u druhé pak v protitureckých
válkách.
Plného absolutoria
zasluhují i manévry obou protivníku na
bojišti. Obe armády behem bitvy trikrát
zmenily bojovou linii a Torstenssonuv bocní pochod na
pocátku bitvy se zapsal do vojenské teorie, a to
minimálne ve švédském vojsku.
Bitva u Jankova patrí k nejkrvavejším
stretnutím tricetileté války. Na
císarské strane padlo asi 4.000 vojáku vcetne
maršála Götze, na švédské
strane 2.000 - 3.000 osob. Švédové zajali
více než 4.000 vojáku vcetne vrchního
velitele Hatzfelda. Ten pozdeji ve své zpráve o bitve
oznacil práve tohoto zabitého maršála
za hlavního viníka porážky.
Vzniklo z toho prirovnání „dopadl jako Kec u
Jankova“, které bylo po uplynutí 130 let
vystrídáno nyní známejším
„dopadli jak sedláci u Chlumce“
stejného významu.
Švédi svoje vítezství
nevyužili. Po rade dalších méne
významných šarvátek a
neúspešném obléhání Brna,
oslabeni bojovými ztrátami i nemocemi na podzim z
ceských zemí odtáhli.
Výchozí souradnice
vás privedou do mestecka Jankova,kde mužete
zaparkovat.Keš tady nehledejte.Je ale potreba zde
zjistit :
1. pocet
hvezd ve znaku Jankova (na obecním úradu)
je císlo A
2. pocet
hodin na kostelní veži(kostel sv.Jana
Krtitele) je císlo B
3.
císlo domu(vedle obecního úradu)
na kterém je deska hrdiny národního
odboje je císlo CD
4. pocet
oválných vlisu v horní cásti kaple
sv.Jana Nepomuckého na námestí je císlo
E
Nyní
pokracujte na souradnice :
N 49o3(A+D).(C+E)(A-D)(E-(A-B-C))
E
014o4(E-D).(2*B-D)A(B+C+D)
Ani tady keš
nehledejte.Zde je treba zjistit :
1. pocet lavicek je císlo
F
2. pocet rádek ceského
nápisu na památníku-horní
tabulka-
je císlo G
3. den
konce bitvy u Jankova je císlo H
Keš najdete na souradnicích
:
N
49o3(G+C).(H-F-2*C)(A+B)G
E
014o4(E-D).(F+C)C(G-H)