ORLI A LVI Multi-cache

Bitva u Jankova – souboj orlu a lvu

 

 

Tri desítky let trvající série tažení,bitev a místních konfliktu,kterým dnes ríkáme tricetiletá válka,zacala v Praze sporem ceských stavu s císarem a jeho místodržícími na Pražském hrade.Ona trochu komická defenestrace, kdy šlechtici Slavata a Martinic spolu s jedním písarem skoncili na hromade hnoje a odpadku pod okny své kanceláre,odstartovala nejdelší a nejkrvavejší konflikt v tehdy známých dejinách.

 

Bitva u Jankova je vedle bitvy na Bílé hore nejvýznamnejší bojovou akci tricetileté války na ceském území a ani tento boj nedopadl pro „naše barvy“ dobre. Proto také se tento stret za Rakouska nepripomínal a ani po vzniku Ceskoslovenské republiky se mu historici nijak zvlášt nevenovali. Naopak Švédové ho považují za své nejskvelejší vítezství behem celé této dlouhé války.

 

V lednu 1645 prekrocila švédská armáda (se lvem ve znaku) pod velením Lennarta Torstenssona v poctu cca 16.000 mužu hranice Ceského království v Krušných horách .         2. brezna dílem po ledu, dílem brodením prekonala reku Vltavu a pokracovala dále k severovýchodu. Približne v polovine vzdálenosti mezi Voticemi a Lounovicemi  u vesnice Jankov je ocekávalo rakouské císarské vojsko (s orlicí na korouhvi) se saskými a bavorskými spojeneckými oddíly pod vrchním velením Melchiora Hatzfelda s podrízenými veliteli maršálem Janem Götzem a bavorským generálem Janem Werthem. Asi 17.000 mužu císarského vojska melo proti Švédum prevahu v pechote i v jízde, jen v poctu del ponekud zaostávalo. 

 

Stretnutí na pomerne  velkém a clenitém prostoru zapocalo v ranních hodinách 6. brezna.  Netypický charakter bitvy se projevil v obtížném a pomalém rozvíjení bojových šiku vlivem rozbahneného terénu, a také v tom, že stretnutí se odehrálo v tehdy silne zalesneném prostoru, který také omezil možnost uplatnení císarské prevahy v jízde. Samotná bitva se proto brzy zmenila v sérii casove i místne oddelených šarvátek, v nichž strídave nabývaly prevahu obe strany. Napríklad odpoledne, kdy na hlavním bojišti již císarští ustupovali, podarilo se na jednom z vedlejších smeru císarské jízde zmocnit se cásti švédského delostrelectva, doprovodného trénu a do jejich moci se dokonce dostala i manželka švédského vrchního velitele. Místo vpádu do nechráneného švédského týlu však jízda zacala drancovat opuštená zavazadla, což se jim asi za hodinu vymstilo. Privolanými švédskými posilami byli rozprášeni a vetšinou pobiti. K veceru byla již celá císarská armáda znicena.Kapitulace probehla ješte ješte téhož dne.Maršál Hatzfeld odevzdal svuj kord na znamení,že uznává poražku.

 

Udivující zustává schopnost obou vojsk vést boj až do úplného rozhodnutí. Tato odolnost    dokázala na obou stranách prekonat nekolik krizových momentu, u císarských rozbití Götzova útoku znicující palbou, ústup celé linie i dva celní útoky celé švédské armády, u Švédu pak dva neúspešné celní útoky s velkými ztrátami a navíc proniknutí neprítele do vlastního týlu. Tato odolnost je v dosti príkrém rozporu s tehdejší vojenskou realitou a nebyla pravidlem ani v následujících stoletích. Další príklady takové odolnosti však pozdeji nalezneme práve u švédské a císarské armády. U první v jejích bojích s prevahou polských, litevských a ruských vojsk, u druhé pak v protitureckých válkách.

 

Plného absolutoria zasluhují i manévry obou protivníku na bojišti. Obe armády behem bitvy trikrát zmenily bojovou linii a Torstenssonuv bocní pochod na pocátku bitvy se zapsal do vojenské teorie, a to minimálne ve švédském vojsku.

Bitva u Jankova patrí k nejkrvavejším stretnutím tricetileté války. Na císarské strane padlo asi 4.000 vojáku vcetne maršála Götze, na švédské strane 2.000 - 3.000 osob. Švédové zajali více než 4.000 vojáku vcetne vrchního velitele Hatzfelda. Ten pozdeji ve své zpráve o bitve oznacil práve tohoto zabitého maršála za hlavního viníka porážky.

Vzniklo z toho prirovnání „dopadl jako Kec u Jankova“, které bylo po uplynutí 130 let vystrídáno nyní známejším „dopadli jak sedláci u Chlumce“ stejného významu.

Švédi svoje vítezství nevyužili. Po rade dalších méne významných šarvátek a neúspešném obléhání Brna, oslabeni bojovými ztrátami i nemocemi na podzim z ceských zemí odtáhli.

 

 

 

      1.    pocet hvezd ve znaku Jankova (na obecním úradu) je císlo A

      2.    pocet hodin na kostelní veži(kostel sv.Jana Krtitele) je císlo B

      3.    císlo domu(vedle obecního úradu) na kterém je deska hrdiny národního odboje je císlo CD

      4.    pocet oválných vlisu v horní cásti kaple sv.Jana Nepomuckého na námestí je císlo E

 

 

1.    pocet lavicek je císlo F

2.    pocet rádek ceského nápisu na památníku-horní tabulka-
je císlo G