Nenárocná cache serie Historie Vejprtska na
míste s dlouhou a pohnutou minulostí.
Švédská lípa malolistá je mohutný strom,
nemý svedek dávných casu. Roste zde jako memento již pres 300
let. Zažil slávu i pády, vítezství i porážky. Obvod
jejího kmene byl v roce 1999 320 cm, výška 12 m.
Lípa byla vysazena na pamet vítezství císarských
vojsk generála Piccolominiho nad armádou švédského generála
Bannéra v roce 1641. Z hlediska událostí tricetileté války to
nebyla bitva nikterak velká ani významná, presto zde padlo na 4000
švédských vojáku a Bannér zde prišel o všechna
dela. U nedaleké Kovárské zahynulo dalších 850
švédských jízdních težkoodencu, když vjeli do
rašelinište (viz.
HV # 3 Palouk mrtvých GC1C5A2). Nakonec se Švédové
museli stáhnout do protestantského Saska. Švédský generál v
bitve prišel o svého kone a podle povesti i o bílého vlka,
který ho na jeho evropském tažení provázel. Bannér sám
téhož roku umírá. Bitva se odehrála v prostoru mezi
tehdejšími mocnými horními mesty Prísecnice a Kovárská a
stejne jako celá tricetiletá válka znamenala nezmerné utrpení pro
obyvatelstvo – plenení, drancování a zabíjení si neodpustila
žádná ze zúcastnených armád.
Rytina bitvy u Prísecnice v breznu 1641
|
| A Císarské vojsko rozdelené do trí oddílu |
L Tri eskadrony švédské pechoty se stáhli zpet (po
K) |
| B Zámek, kterého se Švédové zmocnili |
M Švédské kanóny na pahorku |
| C Vyhnaní dragouni |
N Ctyri oddíly švédských koní, které patrí ke
kanónum |
| D Útek Švédu |
O Bitevní postavení Švédu (mezitím pechota) |
| E Švédy zapálené domy |
P Švédská zavazadla |
| F Císarská vojska bojující se švédskými |
K Oddíly dragounu, jakož i císarských a bavorských rejtaru
pod vedením polního maršála Piccolominiho a generála
Mercyho, které Švédy napadly za zahnaly na útek |
| G Tri eskadrony švédské pechoty stojící na levé
hore |
R Jediná možná cesta snehem a bahnem |
| H Oddíly švédských rejtaru |
S Rašelinište nebo rybník |
| I Tri eskadrony švédské pechoty jdou vzhuru úzkým
prusmykem na horu |
T Snehem pokrytá hora |
| K - Tri eskadrony švédské pechoty dosáhli výšiny
(po I) |
V Snehem naplnené údolí, kterým kavalérie nemuže
proniknout vpred |
PRÍSECNICE
První známá zpráva o Prísecnici sahá až k
datu 1335 a váže se k zemské stezce, která tudy procházela ze
Saska a vedla dále ke Kadani, pres Louny do Prahy. Bohatství
okolních stríbrných dolu dalo brzy vzniknout výstavnému mestu,
které se rychle rozrustalo. Údajne byla v Prísecnici také královská
mincovna – po Kutné Hore druhá v království. Teprve zacátkem
16. století zde byla Hasištejnskými z Lobkovic postavena
tvrz, která byla pozdeji prestavena na barokní zámek. V roce 1900
melo mesto 4000 obyvatel.
Osudnou se Prísecnici stal rozvoj SZ Cech
predevším v souvislosti s težbou uhlí a výrobou
elektrické energie. Prudký nárust obyvatelstva regionu, nedostatek
pitné vody a príhodné geografické podmínky prisecnicka meli za
následek rozhodnutí postavit zde vodní nádrž na pitnou vodu.
Se stavbou se zacalo v roce 1969 a po dostavbe a maximálním stavu
vody je zatopena plocha o rozloze 339 ha.
Pod hladinou zustalo mesto Prisecnice, ale
likvidaci se nevyhnuly ani okolní obce – Rusová, Kotlina a
Dolina. Pod hladinou zustalo i bojište švédských a
císarských armád.
Pro srovnání stejná místa vcera a dnes:
Zdroj všech obrázku a informací: Zdena
Binterová, Stanislav Ded, Hans Müller: Prísecnice zatopená, ale
nezapomenutá, Oblastní muzeum Chomutov, 2004
1. 10. 2009 - Po zniceni skryse nebo jak to
nazvat, zmenena velikost i umisteni krabicky. Protoze nova skrys se
nachazi v dosahu puvodni skryse, souradnice zatim nemeneny.
Uvidime. Krabka je 0,7 l velký lock-lock.
