Na uvedených souradnicích cache
nehledejte!
Neco o vede
S touto keší se vydáme na cestu do praveku. Vlastne tedy na
cestu z praveku. Približne pred 3,5 miliardami let, 1,1 mld.
let po vzniku naší planety (pred 4,6 mld. let) se na ní
objevil život. Z pocátku byl omezen pouze na cásti pokryté
morem. Nejstarší zachované známky života na Zemi
predstavují jednobunecné organismy bez bunecných jader (Prokaryota)
z období archaika, která byla nalezena v jižní Africe.
Nejspíše to byly rasy, které byly schopné fotosyntézy. Z
archaika (období pred 3,5 – 4,6 mld let) pochází i první
nálezy stromatolitu – jemne páskované korovité
struktury tvorené koloniemi sinných bakterií. Zajímavostí je,
že tyto stromatolity prežili do soucasnosti na nekolika
místech u pobreží Austrálie (viz obr. níže vpravo) a jsou
nejstaršími žijícími orgamismy.
V proterozoiku (období pred 545 – 2500 miliony lety) se
mikroorganismy dále rozvíjí. Pred 900 – 1200 lety se objevují
organismy s oddeleným jádrem. Pro neoproterozoikum je typická
skupina Acritarcha, jejíž mikroskopické schránky ruzných tvaru
byly tvoreny organickou hmotou a je považována za morský
rostlinný plankton. Mnohobunecné organismy známe až z
nejvyššího proterozoika, z období po velkém zalednení
(pred 565 – 545 ml let). Poprvé byly popsány z JV Austrálie a
podle lokality nesou název ediacarská fauna.
Velký rozmach života nastává pocátkem paleozoika (545 –
250 ml let). Živocichové vytvárí pevné schránky, které se
dochovali jako zkameneliny (fosilie). Rychlý vznik a vývoj nových
druhu v této dobe je oznacován jako kambrická evolucní exploze
(podle prvního období paleozoika – kambria). Známá je celá
rada morských živocichu: mekkýši – prílipkovci,
hyoliti, plži, vzácne mlži; ramenonožci,
ostnokožci, cervovití organismy a clenovci. Trilobiti se
objevují uprostred spodního kambria a velmi rychle se
rozširují. Dále známe láckovce, prvé hlavonožce,
konodonty, foraminifery (rozsivky), radiolárie, graptolity a také
drobným rybkám podobné praobratlovce.
V ordoviku se složení fauny mení. Rychle se vyvíjí graptoliti
(obr. vlevo) a konodonti, mení se trilobitová fauna. Kambrictí
trilobiti vymírají a objevují se nové druhy. Bohate se rozvíjejí
mekkýši, hlavne hlavonožci, a v teplých vodách
mechovky. Tento vývoj pokracuje v siluru. V mori jsou hojní
graptoliti, ramenonožci, ostnokožci (zejména liliice) a
koráli, kterí spolu s mechovkami a vápnitými rasami tvorí útesy.
Významní jsou hlavonožci rádu Nautiloidea (lodenky), kterí
jsou významnou horninotvornou soucástí tzv. cefalopodových vápencu
(tito hlavonožci dríve oznacováni jako Orthoceras =
„ortocerové“ vápence). U trilobitu dochází k poklesu
jejich rozmanitosti. Ve svrchním siluru dochází k významné zmene
– život proniká do sladkých vod a na suchou zem. Do rek,
jezer a brakických lagun pronikají rybovití obratlovci a clenovci.
Souš hostí první cévnaté rostliny (Cooksonia) a clenovce
– štíry a stonožky.
Devon je oznacován vekem ryb. Rozvíjí se pancérnaté ryby, paryby,
trnoploutví i ryby kostnaté. Pokracuje vývoj druhu ze siluru, zcela
vymírají graptoliti. Ve svrchním devonu se objevují první
ctvernožci. V tomto období se zrychluje invaze rostlin na
souš. Objevují se rostliny plavunovité, preslickovité a
kapradinovité, typictí jsou predchudci nahosemenných rostlin.
Nekteré rostliny dosahovaly stromového vzrustu a mužeme
predpokládat souvislý rostlinný kryt v príhodných cástech
pevnin.
Z rostlin prevažují výtrusné. Rozvíjí se stromovité plavune a
preslicky, kapradinovité rostliny, kapradosemenné rostliny a
mohutné nahosemenné kordaity (obr. vpravo). Tyto rostliny se staly
základem dnešního cerného uhlí. Koncem karbonu se objevují
první jehlicnany. Z karbonu pokracuje stejný vývoj rostlin i
živocichu do permu. Pri horní hranici permu dochází k velkému
vymírání, které bylo pravdepodobne zpusobeno náhlou katastrofickou
událostí. Vymrelo 70 – 80 % fauny známé z paleozoika.
Pocátkem mezozoika (250 – 65 ml let) dochází k rychlé
regeneraci života. V mori se rozvíjí hlavonožci –
amoniti a belemniti, vznikají šesticetní koráli, roste
význam ježovek. Charakteristický je rozvoj plazu, kterí
žili na zemi, ve vode i ve vzduchu. Ze savcovitých plazu se
behem triasu vyvíjí první savci. Také se rozvíjí nejznámejší
typ plazu – dinosauri. V triasu jsou však spíše
menšího vzrustu a vzhledem pripomínali velké klokany. Poprvé
se také objevují skákaví obojživelníci – pražáby. Z
rostlin prevažují nahosemenné.
Jurským morím vévodí amoniti, rozvíjejí se mlži, hojní jsou
šesticetní koráli. V kmeni obratlovcu dominují plazi, v
popredí s dinosaury. Ti dosahují své nejvetší diverzity i
velikosti. Nálezy jejich kostí pochází z ruzných kontinentu,
nejznámejší nalezište je však v z. cásti USA.
Zde byly nalezeny kostry býložravých ješteru
Apatossaura a Diplodoca, obrneného Stegosaura ci dravého
Tyranosaura. Nejvetší úplná kostra nalezená ve východní
Africe patrí býložravému Brachiosaurovi. Rekordmanem je
však Seismosaurus, jehož velikost se z nalezených kostí
odhaduje až na 50 m. Ve vodách jsou hojní ichtiosauri a
plesiosauri, vzduchu dominují ptakoješteri (pterosauri). Ve
strední jure se z menších dinosauru vyvinuli ptáci. Savci
byli omezení na drobné hmyzožravce.
Z rostlin stále prevládají rostliny nahosemenné – cykasovité,
gingkovité a jehlicnaté konifery.
Život v kríde je podobný jurskému, je však poznamenán
výkyvy klimatu a prudkému kolísání morské hladiny. V morích jsou
hojné kostnaté ryby, žraloci a rejnoci, pokracuje vývoj
vodních i suchozemských plazu. Objevují se pokrocilejší
savci – placentálové. Na suché zemi se objevují první
kvetoucí rostliny krytosemenné. Rostlinný pokryv byl v kríde bujný
a stal se základem dnešních ložisek hnedého uhlí (S
Amerika, Sibir). Na hranici krída-terciér dochází k velkému
vymírání zpusobenému zrejme kombinací více jevu. Zmeny klimatu,
intenzivní sopecná cinnost a pravdepodobne dopad velkého asteroidu
vedly k radikální zmene životních podmínek. V mori zcela
vymírají amoniti, inoceramidní mlži, rudusti, vetšina
belemnitu a vodní plazi, mení se morský plankton. Na souši
mizí dinosauri, vymírá rada druhu krytosemenných rostlin.
Po této krizi se v terciéru (65 – 1,8 ml let) vyvíjejí nové
druhy. V mori to jsou zejména mlži, objevují se vodní savci.
Na souši se dominantní skupinou stávají savci, kterí
nahradili plazy. V neogénu (24 – 1,8 ml let) se objevuje
zpevné ptactvo. Behem terciéru vzniká vetšina
dnešních rádu savcu – lichokopytníci, sudokopytníci,
chobotnatci, netopýri, šelmy. Oligocénem pocíná velký rozvoj
opic, od spodního miocénu jsou známi zástupci celedi Hominidae
(Dryopithecus, Ramapithecus). Za predka cloveka je ale
považován až Australopithecus, který obýval Afriku v
pliocénu. Od nej se pravdepodobne odštepil rod Homo. Z
rostlin se rozvíjejí opadavé listnaté stromy a trávy,
prevažují rostliny krytosemenné.
Kvartér (ctvrtohory 1,8 mil až soucasnost) je typický
periodickým strídáním teplých a chladných období (doby ledové). Tím
je poznamenaná i flora a fauna, která je velice podobná té
dnešní. Kvartér je významným obdobím vývoje cloveka od Homo
habilis pres Homo erectus až k archaickému cloveku Homo
sapiens a cloveku Homo sapiens sapiens, jehož moderní kultura
sahá pouhých 10 000 – 15 000 let do minulosti.
(Cerpáno z knihy Geologická minulost Ceské republiky, Prof. Chlupác
a kol. .)
Strom vývoje rostlin a živocichu najdou zájemci ZDE
(803 Kb).
Úkol
Následující úkol, který povede k nalezení cache, je jednoduchý.
Seradte živocichy na následujících 10 obrázcích za sebou od
nejstaršího k nejmladšímu. Potom jim ve stejném
poradí priradte císla 1 – 10 (pokud je nejstarší
živocich na obrázku C a nejmladší na obrázku E, bude C
= 1 a E = 10). Vybraní živocichové jsou pro svá období
typictí. S trochou premýšlení a „googlení“ by
mel být úkol snadný. Jako pomucku využijte stratigrafickou
tabulku u cache Geologická 2 nebo nekterou z krásných naucných
publikací o vývoji Zeme.
Obrázky:
A – Archeopteryx
B – Ortoceras
C – Indrichotherium
D – Acritarcha
E – Placodermi
F – Plateosaurus
G – Dickinsonia
H – Purgatorius
I – Ellipsocephalus hoffi
J – Discosauriscus species
Cache hledejte na souradnicích:
N 50°02.(A+F-H-J)(C-E-5)D
E 014°21.GB(I-1)
kazdá závorka ci pismeno znamena samostatné císlo, jiz je mezi
sebou nenásobte!
Nezapomente si z logbooku
opsat bonusové císlo pro cache Geologická 7!
Umístení cache a popis lokality:
Cache se nachází v lomu Prastav v Praze Holyni. Lom je soucástí NPP
U Nového mlýna a NS Reporyje – Hlubocepy (údolím Dalejského
potoka). Lom je tvoren 2 odlišnými typy vápencu: lavicovité,
jemnozrnné svetle šedé, místy nacervenalé vápence
trebotovské (sz. a vetšina v. steny) a tenceji vrstevnaté
tmaveji šedé chotecské vápence (jv. stena). Lom je pro
paleontologii významný vedením mezinárodního parastratotypu
(pomocná/doplnková hranice) mezi spodním a stredním devonem (období
prvohor – viz cache Geologická 2). Hranice je urcena prvním
výskytem konodonta Polygnathus costatus partitus. Vápence,
které se v tomto lomu vyskytují, obsahují velké rozpetí tzv.
vudcích zkamenelin. To jsou zkameneliny živocichu
(vetšinou mikroskopických), kterí jsou typictí pro urcité
geologické období, žili v tomto období ve velkém poctu a
nakonec ve velmi krátké dobe (z geologického hlediska) vymreli.
Díky nim je možné urcovat stárí vápencu z ruzných
lokalit.
V úlomcích vápence mužete v lomu najít celou radu schránek
mlžu, trilobity, koráli, lilijice, hlavonožce a radu
dalších živocichu. Nakopejte ale zkameneliny ve
stenách! V NPP to není povoleno, navíc by vám nejaká zkamenelina
mohla pristát na hlave.
(Cerpáno z knihy Prof. Chlupáce Vycházky za geologickou
minulostí Prahy a okolí, v které najdete mnohem více informací a
lomu, a z které také cerpáme všechna ta bájecná místa pro
Geologické cache.)
Geocaching a
CITO:
Lidé si staré opuštené lomy, ale i jiná zákoutí, casto
pletou se skládkami odpadku. Bohužel i tento malický lom padl
za obet lidským bordelárum. Když jsme prišli do
Prastavu, chvíli jsme zvažovali, zda zde kvuli odpadkum
keš uložíme. Nakonec jsme usoudili, že by bylo
škoda toto geologicky významné místo odepsat jen kvuli
lidskému neporádku. Chteli bychom
všechny nálezce poprosit, aby pri návšteve odnesli
alespon jeden odpadek. Nestežujte si útrpne v logu,
že je tu neporádek a udelejte neco pro to, aby tu
nebyl! Cím více lidí keš navštíví, tím
cistší lom bude. Prosím pomozte nám zachránit toto
zapadlé místo.