Hlosina uzkolista v Olejomlynskem parku Traditional Geocache

Tato cache vam, jak doufame, ukaze jednu z tech prijemnejsich a klidnejsich lokalit v Jirkove a priblizi vam jeden velmi zajimavy strom. Jako takova je cache inspirovana serii Významné stromy

Hlošina v Olejomlýnském parku
Jirkovská hlošina roste v neudržované zahrade a památným stromem byla vyhlášena dne 19.12.1997. Strom je zajímavý predevším svým vzrustem a stárím.

Charakteristika dreviny:

• Charakter výskytu: neudržovaná zahrada,
• Obvod kmene (výška 130 cm): 214 cm,
• Výška stromu: 15 m,
• Výška koruny: 13 m,
• Šírka koruny: 14 m,
• Stárí: 200 let

Rostlina:
Hlošina úzkolistá je opadavý strom nebo ker, který dorustá až 7 m do výšky a až 7 m do šírky. Puvodní rozšírení bylo od jihovýchodní Evropy až po Himaláje. Tato hlošina není náchylná na mráz a casto prežívá i mrazy až –45°C. Proto ji lze s úspechem pestovat i v Rusku až k 55. rovnobežce. Jde o druh, se kterým se nejcasteji u nás setkáváme. Vykvétá v cervnu drobnými žlutými kvítky, které jsou samosprašné a jsou opylovány vcelami. Z techto kvítku se pak vytvorí drobné oválné jedlé plody velké 1 cm, které je treba nechat porádne dozrát, jinak bývají trochu trpké. Plody zpravidla dozrávají od zárí do ríjna a obsahují jedno velké semeno. Obsahují bílkoviny, glukózu, fruktózu, draslík a fosfor. Kulturní odrudy mohou mít plody až 2cm dlouhé a 1 cm široké. Casto se prodávají na orientálních tržištích. Pro svuj vzhled a barvu se jim ríká ceská oliva. Nemá žádné zvláštní požadavky na pudu a spokojene roste jak na píscitých, tak hlinitých i jílovitých pudách, které mohou být jak kyselé, tak zásadité. Dokáže dokonce rust i v pudách chudých na živiny a také v suchých a zasolených pudách. Dobre roste jak na slunných, tak cástecne stinných místech.

Puvod:
Hlošina úzkolistá pochází z Asie, roste na Stredním Východe, v teplejších oblastech Evropy zdomácnela.

Použitelné cásti:
Používají se plody tohoto stromu. Listy obsahují kyselinu ellagovou, kvercetin, kamferol, kyselinu p-kumarovou. Kura obsahuje trísloviny, barviva, tetrahydroharmol a deriváty. Plody obsahují plodové kyseliny, cukr, bílkoviny, vitamín C, minerální látky draslík a fosfor.

Sber:
Žluté plody se trhají od zárí do ríjna. Bohužel dozrávají pouze v teplejších oblastech.

Pestování:
Hlošina je nenárocná, podobne jako rakytník žije v symbióze s paprscitými houbami a muže si tak opatrovat vzdušný dusík. Je teplomilná, odolná vuci suchu, vetru a proti zasolení.

Použití:
V lidovém lécitelství se považuje hlošina za prostredek uvolnující hleny, ale používá se zrídka. Plody jsou zdravé a výživné. Jsou opomíjené, asi pro svou nenápadnost a sladce moucnatou chut v syrovém stavu. Plody zpracované na marmeládu, želé, kompot nebo na likér mají dobré aroma. Hlošina okolicnatá má dost kyselé plody. Jejich cervenou barvu zpusobuje karotinoid lykopin, tato cervená látka známá u rajcete, váže volné radikály a tím pusobí preventivne proti rakovine. Plody hlošiny obsahují až 17krát více lykopinu než rajce, takže by mohly v budoucnu vzbuzovat zájem.

Olejomlýnský park
Dnešní Olejomlýnský park byl ješte v 30. letech bez pojmenování veden jen jako „zelená“ plocha.
Parcík u križovatky ulici Dvorákova, Nerudova a Chomutovská – puvodne stínadla, (stála zde šibenice za nekdejšími hradbami, ješte i na pocátku 19. století). V 50. – 70. letech neoficiální „plácek“ pro mícové hry, byl využíván kolotocári a cirkusy. Území Olejomlýnského parku je umísteno na brehu reky Bíliny severozápadne od centra mesta. V parku se nacházejí okrasné i ovocné dreviny. Plocha puvodního mestského parku byla zmenšena o dopravní hrište, které je v soucasné dobe nevyužíváno.

Cache
Je malá krabicka umistena v blizkosti stromu.
Narozdil od prvni verze neni videt, ale to jeste neznamena, ze je zapotrebi cokoliv prehrabovat nebo preoravat!
Cache prosim vracejte na jeji puvodni misto
V cache je sice tuzka a orezavatko, ale pro jistotu mejte vzdy s sebou i nejakou tu vlastni psaci potrebu;-)