Uvod
Pres vsechnu spornou kvalitu soucasnych ceskych silnic si musime
priznat, ze mame moznost cestovat po pouzitelne a huste silnicni
siti. V minulosti relativne nedavne lide take jezdili po svete, ale
v mnohem mensi mire. Dnes nam muze takove cestovani pripadat
romanticke, ale bylo rozhodne pomalejsi a znacne nepohodle. Jen
velmi malo cest bylo uzpusobenych pro jizdu s povozem. Zpravidla
jen ty, ktere spojovaly velka mesta a panstvi. Mely hruby kamenity
a malo udrzovany podklad.
Kdyz rakousky cisar Karel VI. rozhodl o vybudovani silnic
propojujicich Viden s Brnem a Olomouci, spustil tak vice nez
stoleji trvajici projekt. Jeho vysledky jsou dodnes patrne, vzdyt
trasy cisarskych silnic casto sleduji nejvyznamnejsi regionalni
komunikace soucasnosti. Z puvodni podoby toho vsak uz mnoho
nezbylo, v prubehu staleti silnice prodelala radu rekonstrukci,
nejvyraznejsi pak v 70. letech 20. stroleti. Nejblizsim prikladem
modernizace cisarske cesty je rychlostni komunikace R52.
Stavbu cisarske silnice lze povazovat za predzvest mistni
pocinajici prumyslove revoluce. Vzdyt to byly prave komunikace,
ktere umoznily spustit prudky rozvoj prumyslu prisunem surovin na
jedne strane a expedici vyrobeneho zbozi na strane druhe. Silnice -
tak se nazyvala od Karla IV. "zesilena" cesta - uz nemela byt jen
vyjezdenou a vyslapanou cestou, ale projektovanym inzenyrskym
dilem. Vse bylo presne dokumentovano, vycisleno a rovnez tak i v
praxi provedeno.
Planovani na papire odpovidal i vzhled silnic - ty krajinu
protinaly v nevidanych dlouhych rovnych liniich, casto nedbajicich
ani na svazitost terenu. Stavba pocala hlubokym, 4 sahy sirokym
(7,6 metru) vykopem, do nehoz byla ulozena prvni vrstva velkych
kamenu. Na ni byla pechovana svrchni "stetovana" vrstva skladajici
se z mensich kamenu, prosypana drobnym sterkem a piskem a uprostred
mocna alespon 10 coulu (26 centimetru). Zaobleny povrch svadel
destovou vodu do prikopu lemujicich cestu po obou stranach, takze
cesta nebyla nikdy rozblacena.
Cisarska narizeni byla natolik dusledna, ze urcovala i druhy a
zpusob vysadby stromu podel cest. Predepisovany byly zejmena lipy,
orechy, moruse, jeraby a nektere ovocne stromy. Predepsana
vzalenost mezi vysazovanymi stromy byla 6 sahu (11,5 metru). Stromy
lamaly vetry zpusobujici erozi piskoveho svrsku a poskytovaly
cestujicim stin v parnych slunecnych dnech.
Dalsi narizeni predepisovalo, aby se do nakladnich vozu
nezaprahovalo vice nez sest koni, vaha nakladu nesmela presahnout
60 centu (3,36 tuny - neplest si dnesni cent s tehdejsi mirou
cent/centyr, vsimate si podobnosti s dnesni hranici 3,5 tuny?) a
kola musela mit nejmene predepsanou sirku obruci. Krome
"technickeho stavu" vozu stanovovalo i jakesi minimalni dopravni
predpisy jako bylo vyhybani protijedoucich povozu vlevo. Prilehle
obce mely za povinnost odstranovani snehu a blata z vozovky.
Tezke povozy prekonavaly prudka stoupani primych silnic s
priprahy, jez dodavaly zajezdni hostince vybudovane na vhodnych
mistech pod stoupanimi.
Zastaveni pate - Pohorelice
Mestecko Pohorelice bylo v dobe tricetilete valky mnohokrat
vypaleno, vydrancovano, postizeno epidemiemi cholery a moru. Teprve
po vybudovani cisarske silnice opet nastal postupny rozmach sidla,
ktere v dobe stavby zacinalo o kilometr dal. Majiteli panstvi tehdy
byli Dietrichstejnove, kterym patril i Mikulov. Klidny zivot v
oblasti byl prerusen roku 1805 za napoleonských
válek. Tahla tudy vojska rakouska, ruska a nakonec i
francouzska.
V miste teto skryse najdete ve stinu stromu zbytek
puvodniho krizku postaveneho u silnice. Zachoval se piskovcovy
podstavec, na ktery nejaky mistni neumetel nehezky narouboval v
roce 1973 krizek novy. piskovcovy krizek, ktery je cerstve
zrestaurovany pravdepodobne do puvodni podoby. Takovych krizku lze
jeste v soucasnosti u silnice nalezt vice, ale jen na tomto
"odpocivadle" spolu s okolnimi stromy na me dychla atmosfera
davnych casu.
Nezapomente si opsat bonusove cislo
D!
Listing seen since 20-08-2008: 
times.