*23. srpna 1851 Hronov
+12. brezna 1930 Praha
Cesky prozaik a dramatik, autor rady historickych romanu a
predstavitel realismu. Byl nekolikrat navrzen na Nobelovu cenu za
literaturu.
Alois Jirasek se narodil v Hronove u
Nachoda. Pochazel ze stareho selskeho rodu. Jeho otcem byl Jakub
Jirasek (1822-1901), puvodne rolnik a pote pekar, matkou Vincencie
Jiraskova, rozena Prouzova (1821-1887). Navstevoval nemecke
piaristicke gymnazium v Broumove (1863-67), ceske gymnazium v
Hradci Kralove (1867-71) a na prazske univerzite vystudoval
historii (1871-74). Ctrnact let zil v Litomysli a pusobil tam jako
gymnazialni profesor dejepisu a zemepisu.
Potom (r. 1888) presidlil do Prahy, kde bydlel na dnesnim
Jiraskove namesti, nejdele (od r. 1903 do smrti) na ul. Resslova c.
1, a pokracoval v pedagogicke praci i v literarni cinnosti. Obnovil
osobni styky s Mikolasem Alesem, s nimz sdilel obdobne umelecke
predstavy a plany, a se spisovateli lumirovskeho kruhu (J. V.
Sladkem, Jaroslavem Vrchlickym a Josefem Thomayerem), navazal
pratelstvi se Zikmundem Wintrem a K. V. Raisem, trvale kontakty mel
take s mladsi generaci (J. S. Macharem, Jaroslavem Kvapilem a
Zdenkem Nejedlym). Od roku 1909 byl v penzi a venoval se vyhradne
literature. Z Prahy casto zajizdel do rodneho Hronova, ale tez
podnikal studijni cesty do mist, kam umistoval dej svych del. Ve
shode s charakterem sveho celozivotniho dila jako jeden z prvnich
podepsal v kvetnu 1917 Manifest ceskych spisovatelu, vyznamne
prohlaseni podporujici politicke usili o statni samostatnost
ceskeho naroda.
Literarni drahu Jirasek zahajil versovanou tvorbou v narodnim a
vlasteneckem duchu. Svoje prozy pak zameroval na realitu soudobeho
venkova. Zacinal v 70. letech 19. stoleti, primo za casu ruchovcu,
literarne cinny byl vsak jeste ve 20. letech 20. stoleti. Jeho
prvnim vetsim literarnim pokusem byla rozsahlejsi historicka
povidka Skalaci (1875). Poslednim dilem se stal nedokonceny roman
Husitsky kral. Vice nez 50 let psal povidky (Povidka z hor, 1878, Z
bourlivych dob, Rozmanita proza).
Rozpeti Jiraskova historickeho zaberu je obdivuhodne siroke.
Zahrnuje obdobi bajne, preddejinne (Stare povesti ceske, ktere pro
svou versovanost uspesne vstoupily do cetby pro deti a mladez).
Podobne stastny osud mely mene rozsahle balady, idyly a romance,
vyhledavane dodavateli, ilustratory a potom i filmovymi tvurci
(Filosofska historie. 1878, Maryla, 1887, Zahoransky hon, 1889,
Balada z rokoka, 1905).
Jirasek si ziskal uspechy take jako dramatik. Napsal 12 her,
jejichz premiery byly skoro vesmes uvadeny v Narodnim divadle. V
nejvetsich rolich Jiraskovych dramat s oblibou vystupoval Eduard
Vojan. Vetsina her se ostatne udrzela na repertoaru ceskych divadel
dodnes. Jiraskovy historicke romany a povidky byly vesmes vnimany
na pozadi soudobeho boje o narodni i statni samostatnost. Po
Jiraskovi byl pojmenovan i nas nejvetsi festival amaterskeho
divadla Jiraskuv Hronov. Jirasek se stal nejpopularnejsim ceskym
autorem historicke beletrie.
Maloktery cesky spisovatel se setkal s tak nekritickym obdivem a
zaroven i s tak pohrdlivym odsouzenim jako Alois Jirasek. Nejvice
mu byva vycitana rozvlacnost a idealizovani historie. Jeho dilo ale
bylo podlozeno studiem pramenu, ackoli si z nich autor vybiral
predevsim ta fakta, ktera zapadala do jeho vlastenecky vychovnych
zameru. Nelze mu take uprit, ze obzvlaste v tezkych dobach obou
svetovych valek mely Jiraskovy romany velky vyznam pro povzbuzeni
ceskeho naroda.
V nove vznikle Ceskoslovenske republice se stal senatorem za
narodne demokratickou stranu. V teto funkci setrval az do sve
nemoci, ktera mu take znemoznila psat.
