POCÁTKY puvodne predstavovaly pouze trhovou vesnici. Dodnes je patrný starý pudorys osady – ulice podél cesty spojující Jihlavu a Jindrichuv Hradec, rozširující se ve strední cásti s kostelem. Podle archeologických nálezu i písemných zpráv osídlení nesahá dále než do 2. poloviny 13. století. To jiste ovlivnil fakt, že se nacházíme na Ceskomoravské vrchovine v nadmorské výšce kolem 600 – 750 m.n.m., to znamená v oblasti, která k usazení príliš nelákala. Pravdepodobne i proto krajinu po celé 12. století a nejspíš i v 1. polovine 13. století pokrýval prales, tvorící prirozenou zemskou hranici s Moravou. Oblast se zalidnila až behem nemecké kolonizace, která postupne pronikala proti proudum rícek a potoku i do výše položených míst. Práve s prameny vodních toku souvisí i jméno našeho mesta, protože pramen je vlastne pocátek každého potucku, potoku, rícky...a v okolí Pocátek jich pramení nekolik – od toho tedy Pocátky.
Nejstarší písemná zpráva v listári Tobiáše z Bechyne pochází z konce 80. let 13. století (nejspíš se váže k r. 1289, který byl i jako podklad pro oslavy 700 let Pocátek v r. 1989). Tesne po prelomu následujícího století se z temnoty nevedení vynoruje první známé jméno pocátecké vrchnosti. Je jím Vítek ze Švábenic, respektive jeho manželka Perchta z Kralovan, která mu prinesla Pocátky venem. Dalšími pány z Pocátek se v roce 1303 stali páni z Lichtenburga (starožitný rod v Cechách a na Morave). V letech 1340 – 1368 byly Pocátky v majetku Královské komory. Z této doby ( 1354 – záznam v erekcních knihách) pocházejí první zmínky o farním kostele sv. Jana Krtitele (na dnešním centrálním Palackého námestí).V letech 1368 – 1389 byly majitelé Pocátek páni z Hardeka, ale ani oni nedrželi mesto dlouho. Dne 8. zárí 1389 došlo k prodeji a mesto ( v této prodejní smlouve se poprvé setkáváme s jejich oznacením jako mesta) prešlo do držení Jindricha III. z Hradce, a tím následující dve století na rod pánu z Hradce, mocné vetve staroceského rodu Vítkovcu. Za jejich vlády došlo k velkému rozkvetu celého mesta a okolí. V roce 1602 svatbou dcery Adama II Lucie Otilie z Hradce prešly Pocátky na rod Slavatovský. Po vymrení rodu prešly Pocátky roku 1691 po svatbe Anny Lucie rozené Slavatové s hrabetem Adolfem Vratislavem ze Šternberka pod rod Šternberku. Nynejší znak mesta je práve ze spojení znaku jejich rodu a zacátecních písmen jejich jmen (ADOLF WRATISLAW a ANNA LUCIE). Pod vládou rodu ze Šternberka byly Pocátky až do roku 1783, kdy se zásluhou tehdejších radních vymanily z poddanství a vykoupily se ze zbývajících závazku a povinností. Tolik strucne z historie mesta.
Výchozí souradnice Vás zavedou pred budovu bývalé opatrovny vedené ctihodnými sestrami Rádu svatého Karla Boromejského, která byla otevrena roku 1873. Zde na budove, která je v soucasné dobe sídlem GE Money Bank, je první z nekolika pametních desek umístených na budovách v okolí centra Pocátek. Vaším úkolem je nalézt ty ostatní.
1. Tomáš Pešina z Cechorodu – moravský dejepisec 17. století a mestský písar v Pocátkách. Zde zjistete císlo popisné domu na kterém je umístena deska a to ve tvaru AB.
2. Tomáš Pešina z Cechorodu – otcovský dum. Zde zjistete datum narození a úmrtí ve tvaru CDEF-CDGH.
Deska je v soucasné dobe v rekonstrukci. Fotokopie této desky je umístena asi 2 m na levo od puvodního umístení za sklem.
3. Budova staré pocátecké pošty – zde se na krátký cas zastavil spisovatel Karel Havlícek Borovský na své ceste do vyhnanství do alpského Brixenu. Zde z desky zjistete rok jeho návštevy ve tvaru IJKL.
4. Vítezslav Novák – zde prožil své detství hudební skladatel, rodák z nedaleké Kamenice nad Lipou. Zde zjistete císlo popisné domu na kterém je umístena deska a to ve tvaru MNO.
5. Zdenka Havlícková – zde krátký cas pobývala dcera spisovatele Karla Havlícka Borovského. Zde zjistete císlo popisné domu na kterém je umístena deska a to ve tvaru PQR.
6. U Novotných – zde žil hudební skladatel a spisovatel, hudební kritik a sberatel lidových písní Václav Juda Novotný (1849 – 1921), duverný prítel Bedricha Smetany. (Jeho rodný dum cp. 9 se nachází v nedaleké obci Vesce.) Zde zjistete císlo popisné domu na kterém je umístena deska a to ve tvaru ST.
7. Nedvídkuv dum – Jan Nedvídek (1843 – 1891) po studiích na polytechnice v Praze se vrátil zpet do rodného mesta a rídil zde soukenickou dílnu, po úpadku soukenictví se stal úcetním v záložne. V r. 1871 koupil tiskárnu v Tábore a o rok pozdeji založil týdeník Ceský jih, který rídil až do své smrti. Jeho dcera Emílie Nedvídková byla první ženou básníka a prekladatele Josefa Václava Sládka (27.10.1845 – 28.6.1912) se kterou se oženil 15.9.1873. Zde zjistete císlo popisné domu na kterém je umístena deska a to ve tvaru UV.
8. Jakub Alois Jindra – (1843 – 1908) ucitel v Pocátkách, reditel školy v Kamenici nad Lipou, organizátor ceského hasicstva, napsal nekolik odborných clánku hasicských a historických, známý sokolský a kulturní pracovník, patrí k zakladatelum místního muzea. Zde zjistete císlo popisné domu na kterém je umístena deska a to ve tvaru XY.
Ted již máte vše potrebné pro výpocet uložení souradnic finální cache. Posadte se treba sem: N 49° 15,627‘ , E 015° 14,428‘ a v klidu si získaná císla dosadte do tohoto vzorecku:
N 49° NMOOODU/ABIJKL,VUSNP/ST‘
E 015° ESEVGH/PQRUV,CNSUV/XY‘ .
Pri svém putování mestem by jste mohli objevit další a poslední pametní desku. Je to deska umístená na rodném dome básníka Otokara Breziny (13.9.1868 Pocátky – 25.3.1929 Jaromerice nad Rokytnou - básník a esejista - vlastním jménem Václav Jebavý), v kterém je v soucasné dobe muzeum tohoto básníka.
Dále si pri svém putování centrem Pocátek mužete odlovit první pocáteckou cache "Hotel Modrá Hvezda(GC1CJA4)
Tato cache by mela být nenárocná mestská, vhodná zejména pro rodiny s detmi a to i v kocáre. I s ním se dostanete až k finálce, kdy celá trasa by nemela prekrocit 3 km. Cache je plánovaná pro výmenu predevším pro náš geokacerský poter, cemuž také odpovídá obsah vložených vecí pro zacátek. Zvlášt je vložen lokbook do kterého se lze rozepsat i neco nakreslit.
At Vás signál provází!
