JEDNODUCHÁ SKORO DRAJFKA V
MOURÍNOVE!!!
Na konci Mourínova se nachází dva
rybníky, jejichž velkou cást tvorí
porosty rákosin a vysokých ostric. Ty se kvuli
zanedbávání údržby
nádrže rozšírily i do
prevážné cásti jejího
obnaženého dna a staly se útocištem
vzácné žáby, kunky ohnivé.
Ochránci prírody chteli proto tento stav zachovat.
Dnes už historické rybníky tvorí
vodní soustavu a ovlivnují vodní režim v
celém dílcím povodí
katastru.
Keška je umístena u tzv. "Druhého
rybníka". A proc je tento zarostlý rybník
plný nejakých žab tak zajímavý???
No preci protože je zarazen do soustavy evropsky
významných lokalit NATURA 2000 pro svou
jedinecnost...zejména kvuli svému
ideálnímu prostredí pro výskyt
ohrožené kunky ohnivé. Více o
rybníku i o žabce kunce se dozvíte z listingu i
priložených linku.
Natura 2000 je soustava chránených
území, kterou spolecne vytvárí
clenské státy Evropské unie. Je urcena k
ochrane biologické rozmanitosti a jednotlivá
území jsou navrhována podle presne
stanovených kriterií. Natura 2000 se
nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale
predevším ohrožené typy prostredí.
Aby tohoto úkolu bylo dosaženo co nejefektivneji,
probehlo (ci melo probehnout) ve všech clenských
státech mapování prírodních
biotopu. Zpusob ochrany území zacleneného do
soustavy Natura 2000, urcuje každý clenský
stát na svém území podle svých
vlastních zákonu. V Ceské republice za
naturové oblasti zodpovídá Agentura ochrany
prírody a krajiny. Vytvárení
probíhá v Cesku tak, že vláda
vyhlašuje:
• ptací oblasti - v Cesku je vyhlášeno 38
ptacích oblastí, navrženy jsou
další dve
• evropsky významné lokality - v Cesku je
navrženo mnoho lokalit, napr. v rámci
Olomouckého kraje je navrženo 67
lokalit.
DRUHÝ RYBNÍK
Poloha:
Lokalita se nachází cca 4,5 km JJV od Bucovic, 500 m
J od severního okraje obce Mourínov.
Geologie:
Podloží je tvoreno fluviálními a
deluviofluviálními píscito-hlinitými
sedimenty.
Geomorfologie:
Území spadá do podcelku Damborické
vrchoviny, okrsku Otnické pahorkatiny. Jedná se o
clenitou pahorkatinu budovanou prevážne
paleogenními jílovci a pískovci
ždánické jednotky se široce
zaoblenými rozvodnými hrbety a plošinami
pobadenského zarovnaného povrchu a široce
rozevrenými údolími.
Reliéf:
Reliéf tvorí ploché dno údolí
S-J smeru, ve kterém byl vybudován
rybník.
Krajinná charakteristika:
Melký rybník.
Biota:
Silne zazemnený rybník na 100% plochy zarostlý
makrovegetací. Lokalita kunky ohnivé.
Kvalita a význam:
V oblasti Ždánického lesa
nejpocetnejší populace kunky obecné.
Zranitelnost:
Zámery na hospodárské využití a
odbahnení rybníka. V blízkém
nepoužívaném betonovém koupališti
dochází behem migrace k uveznení ropuch,
blatnic a skokanu.
Kunka ohnivá (Bombina bombina)
Ekologie a biologie:
Kunka obecná byla v CR nejcasteji zjištena v
nadmorské výšce 150-550 m.n.m.
Typickými biotopy pro tento druh jsou melké,
vegetacne huste zarostlé stojaté vody na dobre
oslunených místech: pobrežní pásma
rybníku, tune. Obývá také
periodické nádrže. Je více
vodomilná než kunka žlutobrichá a naprostou
vetšinu roku tráví ve vode, kde
dochází k párení a kladení
vajícek vetšinou v nekolika vlnách v
závislosti na deštích (od dubna do
srpna).
Rozmnožování predcházejí
hlasové projevy. Z vajícek se zhruba po jednom
až dvou týdnech líhnou larvy
živící se rasami a organickými zbytky.
Približne po dvou mesících se promenují v
žabky, které se zdržují rovnež ve vode
a žijí podobným zpusobem jako dospelí
jedinci. Pocátkem podzimu žáby vodu
opouštejí a migrují k zimním
úkrytum. Zimují v puklinách skal,
opuštených norách hlodavcu, pod
návejemi listí, v ruinách, ve sklepích
atp. Byli popsáni kríženci s kunkou
žlutobrichou a to i z našeho území.
Areály obou druhu kunek se neprekrývají,
avšak v zóne dotyku areálu vzniká tzv.
hybridní zóna, kde nalezneme prakticky
výhradne krížence obou druhu.
Celkové
rozšírení:
Vyskytuje se od východní poloviny Nemecka až po
Ural. Na severu zasahuje až do jižního
Švédska, na jihu do severozápadního
Recka. Je známa i z evropské cásti
Turecka.
Rozšírení v CR:
Území Ceské republiky leží na
západním okraji areálu tohoto druhu. Kunka
obecná chybí v západních
Cechách, v Libereckém kraji, v
centrálních partiích Ceskomoravské
vysociny, v karpatských pohorích a krome okolí
Ostravy na severní Morave a ve Slezsku. Na ostatních
místech republiky je rozšírena
víceméne plošne ve
výškovém rozpetí 150-730 m n.m.
Ohrožení:
Kunky jsou výrazne ohroženy krajinotvornými
zmenami – scelováním zemedelské pudy,
úpravami rybníku pro zemedelské a
rekreacní úcely (tj. prohlubování
nádrží a odstranování
pobrežní vegetace), melioracemi mokradu, premenou luk
na pole, odvodnováním luk a lesu, regulacemi potoku a
zatrubnováním drobných vodotecí,
promenou luk v pole, zasypáváním
jezírek v lomech a pískovnách
komunálním odpadem, melioracemi, chemizací v
zemedelství a podobnými negativními
zásahy. V neposlední rade pristupují faktory
jako nešetrné rybárské
obhospodarování rybníku (vysoké
rybí osádky) a zarybnování
jezírek v lomech a pískovnách apod. Pred
predátory chrání kunky pomerne úcinne
melké zarostlé brehy. V rybnících bez
takovýchto brehu kunky zpravidla nežijí. Obecne
lze shrnout, že kunka obecná trpí zánikem
biotopu a zásahem do biotopu at již z hlediska
chemického, ci mechanického.
Péce o druh:
Nejduležitejší je ochrana a vhodná
údržba biotopu. Pro kunky je prospešné
zachovat místa s vysokou hladinou spodní vody. Na
techto místech je vhodný extenzivní zpusob
hospodarení, což znamená mimo jiné
zamezit hnojení a používání
biocidu. Stejne duležité je zabránit
znecištení a zazemnení drobných
nádrží. Proti tomu casto postací
odstranit organickou hmotu (napr. spadané listí),
jíž jsou malé vodní plochy
zanášeny. Nekdy je vhodné nádrž i
mírne prohloubit. Pri údržbe lokalit se casto
zapomíná na údržbu pobrežních
houštin. Pro kunky vyžadující oslunenou
vodní plochu je tento zákrok duležitý.
Druh je výrazne geneticky diferencován, umelý
transfer jedincu by mel být proto z ochrany tohoto druhu
vyloucen.
Mapy rozšírení:
Mapa rozšírení v CR:
|
Evropsky významné lokality, ve kterých je
druh predmetem ochrany:
|
 |
 |
NATURA 2000
WIKI(o Kunce)
Mourínov
!!!PREJI ŠTASTNÝ LOV!!!
listing by
