GC1CV83 Premonstratske sklepy (BP #6) (Unknown Cache) in Jihomoravský kraj, Czechia created by Green Cone Team

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

Voyager Reviewer - reviewer pro CR, (predevším kraje Jihomoravský, Zlínský)

GC1CV83 ▼

A cache by Green Cone Team Message this owner

Hidden : 6/1/2008

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Další pokracování série o brnenském podzemí (BP) Vám predstaví jeden z nejvetších sklepních prostoru v Brne.

PREMONSTRÁTSKÉ SKLEPY

Šesté zastavení v putování po brnenském podzemí nás tentokrát zavede mimo centrum mesta do Cerných Polí na križovatku ulic Jugoslávská a Vranovská. V techto místech by podzemní prostory asi hledal málokdo. Presto se zde nachází jeden z nejrozsáhlejších podzemních komplexu v Brne. Jedenáct metru pod križovatkou se rozprostírají bývalé vinné sklepy premonstrátu ze zábrdovického kláštera. Unikátní je na nich to, že od svého vzniku v 80. letech 17. století byly neustále využívány ke svému puvodnímu úcelu.
Nevídaný podzemní svet tvorí monumentální chodba, komunikacní osa celého komplexu, o délce více než 35 m a šírce 6 m. Mohutná valená klenba z cihel se vypíná do výše 4 metru a nelevo i napravo z ní po každé strane vybíhají tri odbocující chodby do dalších prostor stejných rozmeru, ale ruzných délek. Celková plocha je cca 900 m2. Do hlavní chodby se sjíždí retezovým nákladním výtahem, jehož pomalý chod umocní pocit hloubky, do níž s výtahovou klecí klesáte....

Ale vratme se na zacátek historie. V druhé polovine 17. století, kdy se zeme vzpamatovávala z úpadku po tricetileté válce probíhala také obnova vinohradu. A to jednak na brnenském venkove, ale byly i zakládány vinice v bezprostredním okolí mesta. Ty vyrustaly v Cerných Polích, Komíne, Husovicích, Žabovreskách, Židenicích ale i na Starém Brne a pod Špilberkem.
V dobe, kdy polský král Jan III. Sobieský projíždel Brnem (v r. 1683), rešil klášer zábrdovických premonstrátu svízelnou situaci s uskladnováním vína a vinných desátku ze svých vinic z Jižní Moravy a okolí Brna. Premonstráti šenkovali svá vína v krcme prímo v areálu kláštera a zde se také zrejme víno skladovalo. Snad z prostorových duvodu nebo ryze praktických usilovali o vybudování nových sklepu mimo oblast ohorožovanou záplavami z nedaleké Svitavy. Za rekou zrídili nové, dostatecne prostorné sklepy a nad nimi sýpku. Dvoupatrová sýpka se zdenými štíty a sedlovou strechou byla hlavním prucelím obrácena do dnešní ulice Vranovské. V úrovni ulice, v ose prízemí byl umísten portál se vstupem do rozmerných sklepení. Po zrušení zábrdovického kláštera v r. 1784, byly sklepy a sýpka stále velmi intenzivne využívány a do roku 1942, kdy je vyvlastnila Velkonemecká ríše, vystrídaly velké množství majitelu. Tehdy však již sýpka ani další puvodní objekty nestály a z majetku premonstrátu zustaly jen barokní vinné sklepy. Po druhé svetové válce byly nemovitosti vráceny zpet poslednímu majiteli Evženu Teltscherovi, který v roce 1948 o svuj majetek znovu prišel. V letech 1950-1989 objektem disponoval stát a sklepení postupne využívaly nejruznejší vinarské závody. Mezi nimi i Jihomoravské vinarské závody, n. p. Mikulov v jehož sortimentu byla výroba známých korenených vín Metropol Bianco a Roso, Granát a Rubín. Po roce 1992 výroba zanikla a sklepy se poprvé v celé historii ocitly na krátkou dobu bez využití. Celé dva roky však trvalo než se vycerpaly všechny sudy.
V monumentálních prostorách bývalých klášterních sklepu, plných rozmerných sudu a nejruznejšího technického vybavení, se na 10 let zastavil cas a nevetrané steny zacaly obrustat plísní a pavucinami. Areál v roce 2002 získal nového vlastníka, který netušil, co se pod zemí areálu skrývá. Nový majitel se však rozhodl navázat na historickou tradici a neblahý stav sklepu promenit ve funkcní vinarský areál. Byla provedena rekonstrukce technického vybavení, ventilacního systému a bylo provedeno ocištení sten a kleneb. Na svých místech zustaly až do soucasnosti i sudy vonící po Metropolu. V podzemí pod križovatkou je jich více než 100. Ty prošly také renovací.

Mezi sudy je i nejvetší sud v Brne s objemem 17 870 litru, který je zároven tretí nejvetší v Jihomoravském kraji.

Informace byly cerpány z knihy Aleše Svobody "Brnenské podzemí, kniha druhá". Fotografie byly prevzaty od AGARTHA - badatelská spolecnost.

Pokud Vás tato cache zaujala a chteli byste se dozvedet o brnenském podzemí více, tak mužete navštívit GC181RA, GC1626A, GC17E6H, GC1938C, GC142HZ.

Výchozí souradnice jsou ukazují na zábrdovický premonstrátský klášter. Pro zjištení skutecných souradnic keše je treba odpovedet na nekolik otázek, jak jinak než z vinarského prostredí. Snad vás brouzdání po internetu moc neunaví, ale poskytne vám zajímavé informace :

1) V Salónu vín Ceské republiky je nejvyšší souteží vín v CR, na kterou navazuje celorocne otevrená verejná degustacní expozice. V lonském rocníku (tj. 2006/2007) bylo zastoupeno
    a) 76 bílých vín, 23 cervených vín, 1 šumivé víno [A = 1]
    b) 64 bílých vín, 33 cervených vín, 1 ružové víno, 2 šumivá vína [A = 2]
    c) 63 bílých vín, 35 cervených vín, 2 šumivá vína [A = 3]

2) Víno s prívlaskem se muže vyrábet smíšením maximálne:
    a) trí odrud [B = 1]
    b) dvou odrud [B = 2]
    c) prívlastkové víno je zásadne jednoodrudové [B = 3]

3) Botrytický výber se vyrábí z hroznu nebo bobulí, které dosáhly cukernatosti:
    a) nejméne 27 stupnu [C = 1]
    b) nejméne 24 stupnu [C = 2]
    c) nejméne 32 stupnu [C = 3]

4) Barrique takto jsou oznacovány sudy, které jsou používány k vyzrávání vín. Vyrábejí se z francouzského nebo amerického dubu. Tyto sudy je možné použít: pro uložení vína:
    a) maximálne 5x [D = 1]
    b) maximálne 4x [D = 2]
    c) maximálne 3x [D = 3]

5) Vinarská obec je obec nebo mestská cást statutárního mesta, v jijímž katastru se nachází jedna nebo více vinicních tratí. V melnické podoblasti vinarské oblasti Cechy se nachází
    a) 37 obcí [E = 1]
    b) 30 obcí [E = 2]
    c) 24 obcí [E = 3]

6) Na Morave patrí mezi nejstarší a nejvíce cenené jedna vinicní trat ležící uprostred Národním parku Podyjí. Je považována za nejkvalitnejší polohu pro pestování vinné révy u nás (a nekde se doctete, že i snad v Evrope). Je možné, že její historie sahá až do druhého století našeho letopoctu, kdy rímslé legie založily první vinice u nás. Plocha této unikátní vinicní trati (celé, nejen plochy na níž se pestuje víno) je:
    a) cca 45 ha [F = 1]
    b) cca 28 ha [F = 2]
    c) cca 16 ha [F = 3]

7) Mezi odrudami vinné révy pestovanými na Jižní Morave jsou i odrudy vyšlechtené v nedávné dobe. Jednou z nich je i odruda zapsaná do Státní odrudové knihy v 80. letech minulého století, která nese jméno malého moravského pohorí. Její autor a významná vinarská osobnost se narodil ve vinarské obci:
    a) Zajecí [G = 1]
    b) Velké Pavlovice [G = 2]
    c) Perná [G = 3]

8) Ve Státní odrudové knize bylo ke konci roku zapsáno 42 odrud vinné révy (25 bílých odrud a 17 modrých odrud). Mezi poslední poslední byla v roce 2004 zapsána odruda
    a) Alibernet (kríženec Alicante Bouchet a Cabernetu Sauvignon) [H = 1]
    b) Devín (kríženec Tramínu cerveného a Veltlínského cervenobílého) [H = 2]
    c) Vrboska (kríženec Tramínu cerveného a Cabanské perly) [H = 3]

9) V dobe vzniku premonstrátských sklepu se pila prevážne vína smesná. Z odrudových vín bylo na Morave nejvíce rozšírené a nejvíce cenené víno, kterému se lidove ríkalo "Morávka". Jednalo se o odrudu:
    a) Tramín [I = 1]
    b) Sylván   [I = 2]
    c) Neuburg [I = 3]

10) Nejvetší sud premonstrátských sklepu, o kterých jsme si vypráveli, je v Ceské republice:
    a) druhý nejvetší [J = 1]
    b) tretí nejvetší [J = 2]
    c) ctvrtý nejvetší [J = 3]

Skrýš najdete na souradnicích:

N 49° M,N
E 016° O,P

kde:

M = J*A*G - E*F*I
N = (H*G*C + D*B*E)*F*D + G*M - I
O = D*F*G*G + (H - I)
P = N*(H - B) +G*O + M + J

Pozor! Vlastní keš se nachází na exponovaném míste. Kvuli velikosti keše, nelze do ní umístovat TB ani GC. K odlovu volte radeji vecerni a nocni hodiny.