Smržice
„jsou
rozlehlá, typická hanácká ves, ležící v prímestské oblasti
okresního mesta Prostejova. Stred obce tvorí náves shluknutá kolem
školy, radnice, dvora i kostela. Odtud se rozbíhají
široké ulice zdobené jednopatrovými grunty jako prsty natažené
silné upracované rolníkovy dlane. Puda kolem je úrodná, žírná, jen
samá pole kolem a ríká se, že nejvyšším stromem, který tu zdárne
roste je – repa.“
Vetšinu správných odpovedí najdete, když se trošku rozhlédnete
kolem PA. Krome GPSky máte od prírody pusu, tak ji mužete použít
taky. Velmi užitecná by byla i mapa obce.
Pro hledání cache doporucuji kolo. Trasa merí cca 3 km.
Kostel sv. Petra a Pavla má výšku:
37 metru
(Z=1), 40 metru (Z=4), 46 metru (Z=6)
Nápis na staré škole zní:
Omnia mea mecum porto (S=3)
Slavme slavne slávu slávu slavnych (S=2)
Školou k církvi, Církví k Bohu, S Bohem k vlasti. (S=1)
Ze kterého roku pochází první historická zmínka o
Smržicích?
1131 (T=0), 1311 (T=4), 1154 (T=8)
Ve
stredoveku obec postupne patrila významným moravským šlechtickým
rodum, jakými byli páni z Kravar, Pernštejnové a
Lichtenštejnové. V tesném sousedství Smržic se od druhé
poloviny 14. století vyskytuje menší osada Podhájí. Její
jméno pochází podle háje, který se tehdy rozprostíral na
severovýchodním svahu od Smržic. Na Podhájí navazoval ješte další
hospodárský celek Šimanuv dvur ci osada Šimanov, o nemž jsou však
historické zprávy velmi sporé.
Pecetním
znakem Smržic není symbol poddanství, jak je v nekterých
prípadech uváden základní znak feudáního pána (jako napr. Plumlov,
Cechy pod Kosírem). Smržická pecet nese symbol zemedelské práce:
dve krojidla. Nad tímto znakem uprostred je malá šesticípá hvezda.
Její funkce je pouze ozdobná.
Co je to krojidlo?
Nástroj urcený k odrezávání chrástu cukrové repy
(X=1)
Rucní nástroj ke kosení obilí (X=2)
Nuž upevnený pred radlici a svisle krájející ornici(X=0)
O hanácké
povaze je známo, že se vyznacuje rozvážností, klidným rešením i
obtížnejších situací. Roku 1738 vydal Karel VI. nový robotní
patent, jehož spletitým výkladem byla dána šlechte možnost
vykoristovat poddané ješte víc než dosud. Rozhorcení poddaných
nedalo se zastavit ani na dosud klidné Hané. I na Prostejovsku se
tajne umlouvali sedláci, že spolecnou vzpourou dosáhnou na
plumlovské vrchnosti zmírnení poddanských povinností. Dve nejvetší
obce na panství – mestecko Kostelec a Smržice – osnovaly vzpouru.
Zástupci Kostelce, Smržic, Urcic a Domamyslic se na spolecné porade
rozhodli, že se poddaní jejich obcí nedostaví 19. srpna 1738 do
roboty. A pokud tak uciní, budou velmi nedbale vykonávat uložené
úkoly. Vzpoura ctyr obcí plumlovského panství však netrvala dlouho.
Již 22. srpna vyslala vrchnost do rebelujících obcí mušketýry,
kterí odpor zdolali a zatkli hlavní osnovatele vzpoury. Nejvíc jich
bylo z Urcic - devet rebelantu. Z Kosteleckých zatkli
ctyri. Ze Smržic odvlekli do plumlovského vezení tri poddané a
z Domamyslic také tri. Po ctrnácti dnech byli veznové
prevezeni v poutech do Prostejova a tam na radnici souzeni.
Odsouzení si odpykávali trest otrockou prací v okovech pri
stavbe olomoucké pevnosti.
Oslavy
zrušení roboty ve Smržicích r. 1848 popisuje obecní smržický písar
Frant. Grmela: „Aby pri tomto naším svátku také nejaké vyražení a
veselost užívala, usnesli se sousedi, aby se šlo odpoledne do
hospody a aby se použil všechen trunk, co hospodské má. To se také
vyplnilo, ale všechno v bázni boží a v samém rozmlouvání
o tom našem otroctví robote.“
„Smržictí
obcané oslavili 29. cervna 1928 zrušení roboty odhalením pomníku
Oráce. Krásný a vkusne pracovaný pomník jest dílem nadejného
sochare A. Bucánka a darem místní Rolnické záložny (35.000 Kc).
Socha jest umístena na vhodném míste v menším sade pred
budovou záložny, která tímto príkladným cinem oslavila 3 jubilea:
60leté svoje trvání, 80leté jubileum, zrušení roboty a desítiletou
památku trvání naší státní samostatnosti.“
Kolik "y" je obsaženo ve verších na pomníku Oráce pod letopoctem
1918? Y =
pocet „Y“
Významní
rodáci:
Jakub
Kresa
(*
19. cervence ve Smržicích –
†28. cervence
1715 v
Brne) byl významný ceský
jezuitský matematik doby
baroka.
V jakém tvaru je zapsáno jméno matematika Jakuba Krezy na jeho
rodném dome?
Kresa (R=3), Kreza (R=5), Kreysa (R=9)
František
Seraf. Jaroslav Kubícek
(*14.
zárí 1838 ve Smržicích na Prostejovsku - †17. ún. 1865
v Brne), ces. žurnalista, vedle A. Balcárka nejvýznamnejší
mor. literát let 50. a 60. min. stol., první persekuovaný
žurnalista na Morave. (srv. jeho cyklus feuilletonu „Žurnalista ve
vezení”). Psal básne lyrické, málo zdarilé, i satirické, veselé a
útocné, prosu s romanticky idealisovaným prostredím, romány,
otištené jen v casopisech: Ušlechtilé duše (v Mor. Orlici 1864, s
látkou z pol. povstání), Prímé povahy (v Zábavných vecerech 1864),
Metamorfosa života (v Hvezde 1862). V listech, jež redigoval
(Moravan a Mor. Orlice), vynikl zejm. v cestopise, národopise,
feuilletonistice. Nejlepší jeho dílo je satir. epos Rozesmaliáda,
ostre vystupující proti radikálnímu oposicníku, poslanci B. M.
Rozehnalovi. V statích o lit. psal proti malosti pomeru, proti
jednostrannosti v literature i proti klerikálnímu
ovzduší.
Stojíte zády ke kostelu a celem ke staré škole. Rodný dum
spisovatele Františka Kubícka stojí:
vlevo (R-2), vpravo (R+3), dum není od kostela videt
(R-0)
Pred první
svetovou válkou byla ve Smržicích pomerne silná organizace národne
socialistického delnictva, které zde zrídilo pobocku Prvního
potravního a zásobního družstva nár. soc. delnictva pro Prostejov a
politický okres. Tento konsum se dostal hned na pocátku války do
znacných problému. K jejich rešení prijel do Smržic
prostejovský redaktor Josef Kotek. Plzenský rodák se stal
odborovým tajemníkem nár. soc. strany v Prostejove a
redaktorem jejího listu Pokrok. Josef Kotek znal smržické delnictvo
již z drívejška, casto sem jezdíval. V toto schuzi, která
mela rozhodnout o další existenci konsumu, se však dostal do
rozhovoru o soucasn situaci. Pri jeho projevu se mu stala osudnou
veta, ve které prorocky hovoril o budoucím ceském státu, který se
stane klínem mezi Nemeckem, Rakouskem a Madarskem. Smržický domkar
Jan Minát udal pro tento výrok Josefa Kotka cetníkum. Vec byla
predána vojenskému soudu a oznacena za vlastizrádný projev
protirakouský. Ostravský soud Kotka odsoudil k trestu smrti
provazem. Soud však neuvážil, že nemá k ruce kata. Rozsudek
byl proto zmenen a trest smrti zastrelením. Kotek byl popraven
v predvecer Štedrého dne roku 1914 na nádvorí ostravské školy.
Po válce odhalila politická organizace cs. strany národne
socialistické na bývalém Chudobove hostinci pametní desku. Kotek
byl druhou obetí rakouské vojenské justice za první svetové
války.
Najdete tedy v obci pametní desku s textem "Zde promluvil
redaktor Josef Kotek prorocká slova o osamostatnení národa
Ceskoslovenského za než byl v M. Ostrave zastrelen 23. 12.
1914..."
Na pametní desce není:
lev (X+3), srdce na dlani (X+1), lipová ratolest (X+2)
„Prostejov
jest zásobován dobrou pitnou vodou z katastru smržického, na
jehož území leží cerpací stanice, vodojem na Stráži a studny.
Smržictí chtejí využít jedinecné príležitosti, která se jim
naskytla zrízením prostejovského vodovodu na jejich pozemcích a
usilují o vybudování vodovodu také pro vlastní obec.“ (Uspeli roku
1927 a byli tak první obcí okresu s vlastním
vodovodem.)
Poblíž kopce Stráž na souradnicích N 49° 30.410 E 17° 07.433 stojí
kríž. (Krásný výhled!)
Kerík vedle kríže je
Myrta (S+2), Hloh (S+3), Šerík (S+4)
Na
souradnicích
N 49°30.RST E
017°07.XYZ
najdete betonový objekt a svislou kovovou tyc se závitem. Hledejte
neco, co vás privede ke keši (nebo keš k vám). Asi 5 kroku
jihovýchodne od tyce u paty stromu. A ješte prosba: Nejezdete autem
až úplne k finálním souradnicím. Motovozidla zanechte tam, kde
zacíná tráva.
(Každá otázka má pouze jednu správnou odpoved.)
Zdroj:
Janoušek
V., Vývoj Smržic v letech 1848 – 1928
Peterka
M. a kol., Smržice príroda – historie - lidé
,Wikipedia