V hospodarskem dvore v lokalite Novy dvur, necely kilometr od Holysova, byla v dubnu roku 1944 otevrena pobocka koncentracniho tabora Flossenbürg. V zalostnych podminkach zde proslo na 5000 veznu a vezenkyn. Dozor zde provadelo komando SS. Vezni koncentracniho tabora pracovali predevsim v municnim zavodu Werk II v lese Horinov. Pracovní tabor byl osvobozen dne 5. 5. 1945 polskymi vojenskymi oddily Brygady Swietokrzyskiej. V soucasne dobe je cast tabora zrekonstruovana na rodinne domky. Sypka, kde byly ubytovany vezenkyne, je komercne vyuzivana.
Naciste zvolili prave mesto Holysov pravdepodobne kvuli vojensko-geografickym a komunikacnim duvodum. Holysovem totiz prochazi zeleznicni trat, coz byla jedna z hlavnich cest vedoucich do Bavorska. Svoji roli take sehraly objekty byvale sklarny a dostatek pracovni sily. Presto bylo treba dalsich pracovniku pro municni tovarnu. Proto vedeni spolecnosti DWM pozadalo velitelstvi SS v Oranienburgu, o prideleni veznu jako pracovni sily. Bylo vsak nutne zridit zvlastni ubytovaci prostory. Pozadavkum vyhovoval pozemek pana Picmana v Novem Dvore. Ovsem rodina Picmanu byla vlastenecka, a pozemek nechtela vydat. Proto jim Nemci velkostatek zabavili a rodinu vypovedeli z Holysova. Nejprve byl statek v rukou Nemecke osidlovaci spolecnosti, po jeji likvidaci ho prevzala do vlastnictvi zbrojni tovarna. Cast pozemku byla prodana sedlakum. Picmanuv statek byl premenen na vezenskou ubytovnu, kde byl zrizen muzsky tabor. Prvni transporty behem roku 1943 privazely vezne, kteri byli potrebni na vystavbu taboru, vetsina z nich byla polske narodnosti. Byli sem privazeni take Rusove, Italove, Polaci, Francouzi a Holandane. Jednotky SS dohlizely na upravu byvale sypky, ze ktere se stala ubikace pro 800 vezenkyn. Prestavena nebyla pouze sypka, ale i drivejsi ovcin, ktery slouzil muzske casti veznu. Roku 1944 doslo k odsunu muzskych veznu zpet do koncentracniho tabora Flossenbürg a tabor se zmenil na koncentracni tabor zen. Zacaly prijizdet transporty pohublych a ponizenych zen z KT Rawensbruck v pruhovanych vezenskych satech, aby sve posledni sily vynalozily na nebezpecnou praci pri vyrobe zbrani v municni tovarne. Jednalo se vetsinou o politicke vezenkyne, at uz to byly Rusky, Polky, Slovenky, ci Nemky a dalsi. Dle zaznamu z uradu zemske justicni spravy v Ludwigsburgu byl tabor uveden dne 17. dubna 1944 jako zensky koncentracni tabor Rawensbruck s 66 vezenkynemi. Ovsem v kvetnu a cervnu uvadi zaznamy jiz 195 zenskych vezenkyn. Diky vzpominkam pani Catherine Roux vime, ze prvni transport francouzskych zen do Holysova z koncentracniho tabora Rawensbruck se uskutecnil v kvetnu roku 1944 a dalsi transport 150 zen 4. cervna 1944. Posledni transport byl v rijnu 1944. V tabore se tehdy nachazelo 600 uveznenych zen. Naslo se nekolik uctu, ve kterych sprava koncentracniho tabora Flossenbürg pozaduje od spolecnosti Metallwerke Holleischen s.r.o. poplatek za pronajate otrocke pracovnice. Z dokladu lze zjistit, ze do tabora bylo deportovano stale vice veznu, prevazne vice zen nez muzu. V precizne zhotovene statistice vedenim tabora zpracovane ke dni 28. unora 1945 jsou v holysovskem tabore evidovany 3 risske Nemky, 3 Belgicanky, 379 Francouzek, 1 Litevka, 169 Polek, 1 Rumunka, 132 Rusek, 2 Spanelky, 1 Ceska, 1 Madarka a 1 zena bez narodnosti. Je znamo nekolik dalsich zprav, napriklad zprava z roku 1944. Podle historika a specialisty na odloucene tabory Dr. Hanse Brenera se v techto zpravach uvadi, ze zensky tabor byla pobocka koncentracniho tabora Flossenbürgu. Neni to vsak zcela presne, protoze do 1.zari 1944 Holysov i dalsi tabory jako napr. tabor v Kraslicich spadaji pod spravu koncentracniho tabora Rawensbruck.
oznaceni veznu a vezenkyn v KT FlossenbürgCo se tyce samotneho koncentracniho tabora v Holysove, jeho obvod byl oplocen ostnatym dratem a hlavni brana byla osazena tezkymi vraty. Kupodivu reakce zen, ktere sem byly transportovany, byly spise pozitivni, pokud je srovnavaly s podminkami v materskem tabore. Byla zde jidelna, nekolik sprch, i kdyz pouze se studenou vodou, a kazda z uveznenych zen mela pravo na dve prikryvky. Dle hlaseni ze dne 1. ledna 1945 vime, ze se dosahlo znacnych zisku pro WVHA SS diky praci veznu v nemeckem prumyslu. Pracovni podminky nebyly prilis idealni, delka pracovni doby byla 12 hodin a pracovalo se sest dni v tydnu. Malo znama je skutecnost, ze vlastnici koncernu Quandt, kteri uzce souviseli s nacistickym vedenim, dosahli zisku z prace totalne nasazenych. Malokdo uz vi, ze tyto zisky byly po valce investovany do automobilky BMW. Roku 1945 bylo z deportovanych madarskych Zidu odeslano 550 zen a divek do odlouceneho tabora Flossenburg v Norimberku. Ten byl znicen a 402 vezenkyn bylo prepraveno do odlouceneho tabora v Holysove. Dne 6. brezna 1945 sem bylo deportovano 143 madarskych Zidovek a 9. brezna tehoz roku 259 madarskych Zidovek. Slouzily jako levna pracovni sila v municni tovarne. Velice dulezitou roli sehralo skoleni vezenkyn, ktere se konalo v Holysove. Kurzy trvaly dva tydny. Tyto zeny byly bud dobrovolkyne, nebo zeny, ktere pracovaly v zavodech a jimz pracovni urady tuto sluzbu naridily. Potreba zenskeho personalu ostrahy rostla diky tomu, ze vznikaly dalsi a dalsi odloucene tabory. Prvnim vedoucim skoleni byl pan Rink z hlavniho tabora ve Flossenburgu. Dohled nad bezbrannymi vezni v tabore vykonavalo Sonderkomando SS Holleischen pod vedenim SS-Hauptsturmfuhrera Emila Fugnera v sile 13 Unterfuhreru, 27 dozorkyn SS (pozdeji az 35 dozorkyn SS) a dalsich 46-60 muzu SS. Velka cast techto lidi pochazela z okoli Holysova.
Vezni, kteri se ocitli v koncentracnich taborech, nemeli zadna prava. V tabore byl vytvoren system trestu, ktery se uplatnoval v pripade snizeneho vykonu. Ve velmi malo pripadech se stalo, ze vysoky vykon byl odmenen nejakou premii. Strava samozrejme nebyla vyhovujici ani dostatecna a diky tomu rychle ubyvala fyzicka sila veznu. V tabore byla ocividne mizerna zdravotni pece, coz melo za nasledek mnoho nemoci, ktere bud vedly k oslabeni nemocneho ci jeho smrti. Vezni se take casto stavali "pokusnymi kraliky", kdyz na nich byly provadeny ruzne pseudovedecke pokusy. Podivame-li se na souhrnne ztraty na lidskych zivotech v Ceskoslovensku od roku 1939 do roku 1945, prekvapi nas cislo 360 000 mrtvych. Bylo umuceno 195 000 lidi a 118 600 zahynulo z rasovych duvodu.
Bohuzel vstup do arealu neni mozny, jedna se o soukromy pozemek.
zdroj: bakalarska prace Mesto Holysov – jeho vznik, vyvoj a vyznamne pamatky a jejich historie od Kristiny Hruskove