|
Zapomenutá místa mají pro geokacery nezapomenutelné kouzlo. Nepotkáte tady totiž žádné mudly. A proto se nemusíte chovat nijak nenápadne cí být jakkoliv obezretný. Zkrátka a dobre, mužete si geocaching vychutnat naplno!
Sochová
Asi 3 kilometry jihozápadne od obce Rajnochovice najdete kopec Sochová, jehož vrchol je pokryt bizardními pískovcovými skalisky. Mezi mohutnými skalami vyčnívá 9 metru vysoká skála, která nese název Kazatelna. V minulosti do ní byly vytesány schůdky se zábradlím a na nejvyšším místě plošina. Pres skalnatý hřbet hory kdysi vedla červená turistická značka, dnes je však její trasa svedena na jihovýchodní úbočí. Lokalita byla v roce 1989 vyhlášena přírodní památkou, ovšem v roce 2001 byla přehlášena na přírodní rezervaci.
Přírodní rezervace
Přirozený ekosystém horské květnaté jedlobučiny a svahového suťového lesa v submontánním stupni, druhová skladba a genová rozmanitost přirozeného lesního porostu s jilmem drsným, geologické útvary a pseudokrasové jevy (vystupující magurské pískovce a slepence), jeden z nejlépe zachovaných porostů uvedeného typu v Hostýnských vrších.
Skály v PR Sochová jsou povrchovým výstupem geologického podloží, kterým jsou magurské pískovce a slepence karpatského flyše. Největší skaliska se nacházejí na vrcholu kopce, další skalní útvary se táhnou po celém hřebeni. Půdním typem jsou hnědé půdy.
Většinu plochy území tvoří lesní porosty typu jedlobučiny, především v části rezervace staré asi 150 let. V dřevinném patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), poměrně málo se vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), jilm drsný (Ulmus glabra), javor mléč (Acer platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře roste několik druhů kapraďorostů jako kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), papratka samičí (Athyrium filix-femina), sleziník červený (Asplenium trichomanes), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), dále řada druhů ostřic, měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), prvosenka jarní (Primula veris), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) aj. Zajímavý je nález drobného mechu křivoštětu skalního (Campylostelium saxicola), který je znám jen z několika málo lokalit v České republice.
Podrobný zoologický průzkum nebyl doposud prováděn. Z obojživelníků se zde vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan hnědý (Rana temporaria). Za zmínku stojí pozorování larev mravkolva v píscích podél lesní cesty procházející rezervací.
Stáří porostu je asi 145 až 165 let (r. 2016). Plošně nejvíce zastoupená lesní společenstva náleží k asociaci Dentario enneaphylli-Fagetum, na svazích se severní orientací k Festuco altissimae-Fagetum, pouze maloplošně na severním strmém balvanitém svahu se nacházejí společenstva asociace Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum. Podle typologické mapy odpovídají lokality lesnímu typu suťová javořina měsíčnicová na svazích a hřebenech (5J5). Pokryvnost měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) v bylinném patře je však poměrně nízká. Na severním okraji rezervace se nachází památný strom „Smrk pod Sochovou“.
Cache
Tato jednoduchá multi-cache se skládá z úvodní stage a konečné finálky. Souřadnice jsme se pokoušeli zaměřit přesně, ale některá místa jsou zkrátka očarovaná a signál GPS ruší. Tak prosím neváhej použít hinty! V případe prvního zastavení, které leží na výše úvodních souřadnicích, doporučujeme shlédnout i fotohint.
Auto doporučujeme zaparkovat na Tesáku, odkud se dá ke keši vyrazit dvěma způsoby. Buďto se můžete vydat po lesní asfaltové cestě, která vede údolím. Nebo se vydáte po červené turistické značce, na rozcestí Pod Ožiňákem se dáte doleva a ke keši můžete pokračovat rovnou za šipkou.
Prejeme dobrý lov!
 P.S.
Tato cache byla soucástí geozávodu Valašské keškobraní 2008 a nesla startovní císlo VK-71.
|