POZOR: 26.11.2011 zmeneno ulozeni, viz hint
V první polovine 19. století byly Klatovy administrativním centrem kraje, což umožnilo jejich velký hospodárský rozvoj. Prestože byly krajské úrady roku 1849 presunuty do Plzne a Klatovy zustaly pouze mestem okresním, nastoupené trendy hospodárského rozvoje se nezastavily a umožnily tak rust kulturního a spolecenského života ve druhé polovine 19. století. Výrazným projevem sílícího kulturního cítení v tomto období bylo založení muzea v Klatovech.
V cervenci roku 1882 zemrel v Klatovech František Jung, bývalý mlynár a krupar, který od roku 1861 sbíral starožitnosti a kuriozity se vztahem ke Klatovum a jejich okolí. Protože dedici nemeli na spravování a rozširování sbírky zájem, odkoupilo ji za 500 zlatých mesto. Stala se základem sbírek muzea, které bylo usnesením mestské rady založeno ješte téhož roku. Puvodní kolekce rukopisu, knih, obrazu, soch, zbraní, textilií, keramiky a numismatických položek (kolem 600 kusu) byla hned v pocátku rozhojnena o nekteré významné památky z majetku mesta: nejstarší mestské knihy, mestské listiny, kancionály, predmety práva útrpného apod..
Prvním správcem Mestského muzea v Klatovech se stal tehdejší praktikant v advokátní kancelári JUDr. Sedlácka a pozdejší klatovský starosta (1912 – 1919), výrazná osobnost politického i kulturního života mesta, JUDr. Karel Hostaš.
Sbírkový fond se díky cetným darum nadšených meštanu i klatovských rodáku žijících v zahranicí rychle rozrustal. V tomto pocátecním období se muzeum venovalo krome sbírkotvorné cinnosti také archeologickým výzkumum mohylových pohrebišt v okolí Klatov a byly porizovány opisy pro mesto duležitých historických listin. Významné bylo také bádání národopisné v souvislosti s prípravou národopisné výstavy v Praze roku 1895. Nezanedbatelným prínosem byly již v tomto období výstavní aktivity muzea.
V období mezi lety 1896 – 1902 k systematickým výzkumum mohylových pohrebišt pribyl výzkum nekolika kostrových hrobu a kulturních jam a také cetné záchranné výzkumy v Klatovech, vynucené budováním nových vodovodu a plynovodu. Nálezy z techto lokalit spolu s novými prírustky z oblasti národopisné a umeleckohistorické byly natolik bohaté, že jejich umístení ve stávajících prostorách bylo nemyslitelné.
V letech 1904 – 1907 probehla na míste bývalé tzv. Votínské chalupy pánu z Janovic výstavba nové secesní budovy Mestské sporitelny v Klatovech podle projektu architekta R. Štecha z Plzne staviteli architektem K. Horákem a M. Taušem. V prízemí budovy byly úradovny sporitelny, v patre pracovny a výstavní sály muzea. V roce 1936 si sporitelna postavila novou budovu v Klatovech na námestí (dnešní Komercní banka) a muzeum tak získalo pro svoje potreby výstavnou secesní budovu celou. Díky tomuto velkorysému daru mohly být muzejní sbírky náležite roztrídeny a nadále samostatne spravovány.
Po smrti JUDr. Karla Hostaše roku 1934 došlo k zásadním úpravám v rízení muzea. Do jeho cela byl jmenován František Plánicka, dlouholetý Hostašuv spolupracovník na poli muzejní práce sberatelské, soupisové, archivní a propagacní.
V období Druhé svetové války bylo klatovské muzeum coby svedek historie a kultury Klatovanu a tedy i ceského národa centrem protigermanizacních snah, duchovním centrem a zázemím klatovské inteligence. Vnejším projevem tohoto poslání bylo vydání souboru osmi leptu velikosti 24 x 31,5 cm grafické plochy s námety pripomínajícími historii a krásu mesta. Muzeum je vydalo v roce 1942 ve spolupráci se Spolkem ceských umelcu grafiku Hollar. Vydání grafických listu, organizacní pomoc pri nové výdlažbe klatovského námestí, organizování financní sbírky na opravu nejvetšího klatovského zvonu z Cerné veže zvaného Vondra a pomoc pri opravách jezuitského kostela na námestí byly odpovedí muzea a celé kulturní klatovské verejnosti na plány okupantu o konecném rešení tzv. „ceské otázky“. Pro velký ohlas leptu vydalo muzeum ješte v roce 1943 opet ve spolupráci s Hollarem medirytinu Cyrila Boudy Klatovy – staré mesto z nadhledu. Nejvetší ranou ve válecném období však bylo vytypování budovy muzea jako vhodného objektu prekladište archivních materiálu a písemností urcených k odsunu z okupovaného území v rámci nemecké taktiky spálené zeme. Na podzim 1944 byl dán príkaz k vyklizení budovy. Behem necelých dvou mesícu musely být všechny sbírky zabaleny, uloženy do krabic a prevezeny do bývalé synagogy a na další ctyri místa v Klatovech. V té dobe mela slecna Milada Šleisová, reditelka muzea po Františku Plánickovi, úradovnu ve tretím a pozdeji ve ctvrtém patre radnice.
V letech 1945 – 1946 využil vyklizenou budovu muzea Místní národní výbor jako skladište predmetu konfiskovaných u Nemcu a kolaborantu. Postupné uvolnování jednotlivých místností, jejich úpravy a instalace exponátu umožnilo zprístupnovat sbírky od jara roku 1947 do konce roku 1948. Pri této príležitosti byly také stehované sbírky znovu zrevidovány a utrídeny.
V roce 1960 v rámci oslav 700. výrocí založení mesta králem Premyslem Otakarem II. byl v zahrade u muzea zprístupnen nový výstavní pavilon postavený v akci „Z“. V pocátcích sloužil k výstavám klatovských karafiátu, pozdeji v nem vystavovalo také muzeum.
Pocátkem sedmdesátých let byla hlavní budova muzea pro velmi špatný technický stav pro verejnost uzavrena, v roce 1985 byla zahájena její rozsáhlá rekonstrukce. Presto pracovníci muzea pripravovali i v tomto období pro návštevníky výstavy ve výstavním pavilonu v zahrade muzea a v dome cp. 1 ve Vídenské ulici v Klatovech.
V roce 1990 byla pro muzeum získána barokní panská sýpka v Chanovicích u Horaždovic, sloužící dnes cástecne jako depozitár, cástecne jako výchozí základna pro realizaci letitého zámeru pracovníku muzea - Expozice lidové architektury.
Dne 19. kvetna 1994 byla hlavní budova po nárocné dlouhotrvající rekonstrukci konecne zprístupnena již netrpelivé klatovské verejnosti. V prvních dvou letech byly nove rekonstruované výstavní prostory oživeny cetnými výstavami odbornými i umeleckými. V pracovnách muzea mezi tím probíhaly prípravy libreta, scénáre a realizace již tretí stálé expozice od založení muzea pod názvem Historie Klatovska. Ta byla slavnostne otevrena 16. února 1996.
V pocátcích muzea se jeho cinnost zamerovala predevším na cinnost sbírkotvornou, posléze též vedeckou i dokumentacní, postupne se pomalu zacalo rozvíjet oslovování verejnosti pomocí výstav a prednášek. Soucasné muzeum však již nemuže být pouze víceméne pasivním sberatelem a predkladatelem hmotných dokladu historie nebo pro verejnost vzdáleným vedeckým ústavem. Muzeum dnešních dnu musí být, aby jeho existence byla vubec opodstatnená, živým, aktivním organizmem s co nejvetším durazem na otevrenost smerem k verejnosti. Od znovuotevrení v roce 1994 tedy klatovské muzeum nabízí návštevníkum krome stálé expozice také výstavy tématické z muzejních sbírek nebo výtvarné umelcu, jejichž život nebo dílo má vztah ke Klatovum nebo regionu.
Každé pondelí a stredu je pro zájemce otevrena studovna muzea, v níž mohou prezencne studovat knihovní a archivní materiály týkající se nejen Klatov, ale i regionální historie jihozápadních Cech i dalších rozlicných oblastí lidské cinnosti.
V muzeu pracuje krome knihovnicko informacního oddelení ješte nekolik odborných úseku, jejichž úkolem je péce o sbírkový fond muzea a jeho prezentaci verejnosti pri tématických výstavách. Je to pracovište historie, etnografie, archeologie a konzervátorské pracovište.
Prostorný prednáškový sál umožnuje poucení verejnosti pri prednáškách, v komponovaných poradech s využitím velkoplošného videa, v odborných tématických nebo pracovních seminárích, ale i prátelská rodinná ci spolecenská setkání. V menší míre se zde konají divadelní a koncertní vystoupení prevážne neprofesionálních hudebníku, sál je k dispozici pro oficiální slavnostní príležitosti.
Vzhledem k nepríliš radostné financní situaci v naší kulture a v muzejnictví obzvlášte je nezanedbatelnou práce na projektech a žádostech o granty u Ministerstva kultury CR, ruzných nadací ci jiných institucí, které svojí financní podporou následne tuto výzkumnou, odbornou a bohatou kulturne výchovnou cinnost umožnují.
Dnem 1. ledna 2003 klatovské muzeum prešlo do zrizovací pravomoci Plzenského kraje a v souvislosti s vydáním nové zrizovací listiny užívá od 3. cervna 2003 nový název – Vlastivedné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech
zdroj: http://muzeum.klatovynet.cz/
[ENG]
This cache is dedicated to Dr. Hostas Museum in Klatovy.