CECHUV MOST

Cechuv most z roku 1908 je sedmým nejstarším pražským mostem a se svou délkou 169 metru je nejkratším pražským mostem pres Vltavu. Je dnes také jediným dochovaným zástupcem železných mostu v Praze, díky cemuž je jedním z nejunikátnejších a nejkrásnejších pražských mostu vubec.

Asanace židovského mesta a vznik nového mostu

Na prelomu století prodelávala velké zmeny celá Praha. Ze sotva stopadesátitisícového provincního mesta rakouské monarchie v polovine 19. století, bylo tu na pocátku století nového už mesto pulmilionové, s reálnými vyhlídkami rustu na mesto milionové. Z toho vyplývaly pro mestskou radu velké technické úkoly. Svým rozsahem jednoznacne nejradikálnejší stavební akcí této doby byla asanace zdravotne nejzávadnejší mestské ctvrti, Židovského mesta, která probehla v letech 1893-1913.

Židovské mesto byla nejstarší pražská ctvrt, obývaná až do r. 1848 zcela výhradne židy. Byla to ctvrt s nejvetším poctem stavebních závad a s nejhoršími zdravotními podmínkami. Zdrojem necistot byl velký pocet mrtvých stok, špatne nebo nikam neodtékajících, a casté záplavy i pri málo zvýšených vodních stavech. Proto zde byla i velká úmrtnost, casté tyfové epidemie a zhoubná cholera.

Po vzoru podobných prestaveb v Paríži a ve Vídni bylo celé Židovské mesto zbouráno a narhazeno novou strukturou ulic. Zachováno zustalo pouze šest synagog, židovská radnice a svetove proslulý starý židovský hrbitov. Podle polohy techto památek byla navržena nová sít ulic, z nichž nejvýznamejší Asanacní trída delila ctvrt na dve poloviny. Jedná se o široký bulvár lemovaný stromy po vzoru Paríže, odkud vznikl i dnešní název ulice Parížská. Tato ulice vychází ze Staromestského námestí a smeruje smerem k Vltave, kde logicky vyústila na nový most. Tato osa byla soucástí velkolepého plánu, jenž pocítal s pokracováním zárezem skrz Letenskou plán na jedné strane a na druhé strane s propojením podobným bulvárem s Václavským námestím behem druhé etapy asanace Starého mesta.

Prestože necitlivá asanace vyrešila hygienické problémy, došlo díky ní ke ztráte historicky nejunikátnejší cásti Prahy, díky cemuž byla velmi kritizována. To, spolecne s príchodem 1. sv. války, vedlo k tomu, že k asanaci Starého mesta ani k vybudování zárezu Letnou už nikdy nedošlo.

Konstrukce mostu

Nyní, když víme, proc zde byl postaven, zpet tedy k mostu samotnému. Nový most v Asanacní tríde, jak byl zpocátku nazýván, byl posledním pražským mostem, jehož projekt byl vyrešen bez verejné souteže. Rozhodující parametry totiž byly již predem dány okolnostmi a zkušenostmi s Mostem legií u Národního divadla. Poloha byla dána osou Asanacní trídy, hydrologické pomery reky v daném míste pak dovolovaly umístení maximálne dvou pilíru. Z analogie s mostem u Národního divadla vyplynula i šírka mostu 16,0 m (chodníky po 3 m, vozovka 10 m) a zejména konstrukce spodních kleneb skrytých pod mostovkou v zájmu žádaného rozhledu z mostu.

Most má jednstranné stoupání 2 stupne, což spolecne s nutností velké plochosti oblouku vedlo k nutnosti výrazne odlišných délek mostních polí, jež byla navržena o rozpetích 47,80, 53,10 a 59,20. Pro srovnání nejvetší klenba Mostu legií je o 17 m menší. Jako materiál tedy pripadalo v úvahu výlucne železo. Kámen už na takovou konstrukci nemohl stacit, zatímco beton ješte nevstoupil na kolbište jako rovnocenne uznávaný partner, prestože už cekal na svou príležitost. V tomto krátkém casovém mezidobí tedy v Praze vznikly jediné dva velké železné mosty. Tím druhým byl most Hlávkuv z let 1908-1910, jenž byl však pro nárocnou údržbu a prílišné využití dopravou nahrazen roku 1962 mostem betonovým. Narozdíl od nej byl Cechuv most díky upuštení od zámeru k prodloužení již zminované monumentální osy podobného dopravního zatížení ušetren.

Železné nosníky a drevená dlažba

Základní kosnstrukci tvorí soustava dvoukloubových obloukových nosníku, v cípech doplnených príhradovou konstrukcí. Jednotlivá žebra se však kvuli odlišným rozponum oblouku znacne liší. Prímým podkladem vozovky byla tehdy obecne užívaná podkladnicová železa Zóres, která jsou obtížne prístupná a jsou hlavním problémem železných mostu mestských vubec - to bylo také osudné Hlávkovu mostu. Projektanti již pri návrhu tyto budoucí neodvratné potíže tušili, a tak podkladním vrstvám dlažby venovali velkou pozornost, stejne jako i tíze vlastní dlažby. Volili proto pro vozovku dlažbu drevenou a neváhali objednat exotický druh odolného a lehkého australského Jarrah, zarucujícího klidnou a nehlucnou jízdu mestských kocáru. Pro chodníky byla zase zvolena mozaiková tríbarevná dlažba z abnormálne malých kostek kvuli nejmenší možné konstrukcní výšce a úspore mrtvé tíhy kostek. Tyto neobvyklé prvky však byly v dalších desetiletích hromadné výroby a typizovaných rozmeru bohužel spíše zdrojem problému.

Secesní výzdoba

Cechuv most je prvním z bohate zdobených secesních mostu, velice ostre kontrastující s nemohoucností v období svetových válek. Nejnápadnejší jsou bronzové postavy ctyr Viktorií umístené na 17,5 metru vysokých sloupech. Viktorie jsou pres tri metry vysoké, drží pozlacené ratolesti a jsou umístené celem proti smeru vstupu na most. Jejich autorem je sochar Antonín Poppa. Na zhlavích pilíru proti vode stojí bronzové sochy svetlonošu s pochodnemi od L. Herzla a K. Opatrného a po vode jsou to bronzové šestihlavé hydry, jejichž autorem je sochar Ludek Wurzl. Výrazným prvkem je také secesní zábradlí a velké bronzové vázy na kamených balustrádách.

Zajímavostí je, že na zacátku 2. svetové války byla tesne pred okupací roku 1939 vetšina techto bronzových prvku výzdoby preventivne sejmuta a bezpecne uložena, aby nebyly nemci zcizeny, pretaveny a využity k válecným úcelum. V této dobe byl mimochodem most zároven jedinkrát ve své historii prejmenován na Mendel-Brücke. Trochu zázrakem se po válce podarilo témer všechny prvky dohledat a navrátit. Zdá se tedy až neuveritelné, že vázy byly krátce po osvobození obetovány pro potrebu válkou postiženého ceskoslovenského prumyslu a svému smutnému osudu nakonec preci jen neunikly. Jejich repliky byly navráceny na most až nedávno.

Výrocí 100 let od otevrení

Most byl uveden do provozu 6.6.1908. Nekolik dní pred publikací jemu venované keše tedy oslavil stoleté výrocí svého otevrení. Prejme mu, aby i dalších 100 let vydržel ve stejné podobe, jakou má dnes. Keška je tudíž i takovým malým dárkem k narozeninám. :o)

Zdroje: text z knihy Pražské mosty + vlastní doplnení, foto z ruzných zdroju

KEŠ / THE CACHE

Po dvou trochu nárocnejších mostových keších je zde zase jedna jednoduchá. Pri odlovu budte prosím opatrní, at neskoncí ve Vltave. K bezproblémovému vyndání a zandání logbooku doporucuji použít šroubovitý pohyb držátkem. Na strane keše najdete opet ceká bonusové císlo, které využijete k odlovu další bonusové keše.

Please be careful during retrieving the cache, so it doesnt fall down to the river. For easy taking out and returning the logbook I recommend helical motion with the handle. There is a number on the side of the cache, which you will need for finding the next bonus cache.