Vorarska cache
Co nam povi encyklopedie:
Voroplavba je velmi narocna na schopnosti voraru (jimz se jiz ve 14. stoleti rikalo plavci). Vorar je umele slovo vznikle udajne az v 50. letech 20. stoleti pri dokumentaci zanikajici voroplavby. Povolani se dedilo z generace na generaci, plavecke osady existovaly uz od stredoveku. Plavci skladali mnoho stupnu narocnych zkousek. Vltavske vory musely bez uhony proplout i velmi narocnymi useky, jakymi byvaly napriklad Svatojanske proudy u Slap. Plavbu vedl vratny, pri plavbe musel mit u sebe vratensky patent, ktery dostal po slozeni zkousek v Praze. Plavecke party na Vltave mely 4 az 8 clenu.
Kazdy vor byl vpredu svazan pevne a natesno a vzadu volneji nebo vubec – proto se odpredu rozsiroval. Prvni vor se nazyval predak, predakova tabule nebo vratenskej vor – na leve (vratenske) strane veslo obsluhoval vratny – kapitan plavby – a na prave (pacholci) strane dalsi clen posadky. Druhy byl slabak, pacholci vor. Na nem byvala kuchyne s ohnistem a protismerne veslo „opacina“. Na slabaku byla take firma – oznaceni majitele a vratneho. Treti vor byl „srekovej“ – na nem byla jedna z brzd, 3–7 metru dlouha klada zapoustena kolmo do dna reky. Posledni vor se jmenoval zadak a byl opatren jednim veslem nebo kormidlem.
Voroplavba na Vltave:
O voroplavbe na Vltave mame neprime zpravy z 12. stoleti, o dve ste let pozdeji se jiz na plaveni dreva vztahovalo privilegium krale Jana Lucemburskeho. Ve stredoveku slouzil k temto ucelum temer cely tok Vltavy (od Vyssiho Brodu). Jak vzkvetal obchod, stale vice se na rece objevovaly vory a ruzne lodice. Na nich se plavili odvazni chlapici, kteri proplouvali pereje mezi zradnymi kameny a dreli se s dlouhymi bidly na stojate vode a v tisinach.
Po mnoho staleti se splavovalo drevo, nejprve volne, pozdeji jako vory. Plavci dopravovali kmeny az z dalekych sumavskych lesu. Na prelomu 19. a 20. stoleti se rocne na Vltave prevazelo s pomoci voru asi 0,5 mil. m3 dreva, ktere mirilo hlavne do Nemecka. Jednotlive vory svazovali do tzv.pramenu, dlouhych az 180 metru. Na techto pramenech prevazeli obili, stavebni material a ruzne spotrebni zbozi, ale predevsim drevene becky se soli. Krome toho vory slouzily take jako laciny dopravni prostredek pro obyvatele v okoli Vltavy. Jak se obchod na Vltave zdarne rozvijel, proplouvalo po ni az 15.000 voru rocne.
Krome voru pluly po Vltave take lode ruznych typu a velikosti, ktere plne nalozeny vozily material z Ceskych Budejovic do Prahy. Tyto lode vyrabelo mnoho malych lodenic, ktere postupne zanikaly. Casem se udrzely jen vetsi firmy na vyrobu nakladnich lodi – sifu. Okolo roku 1870 zalozili ve Stechovicich Jan a Frantisek Chroustovi novou lodenici, ktera se casem propracovala na jednu z nejvetsich v povodi Vltavy.Tradici vyroby drevenych lodi si dochovala az do konce II.svet.valky.
Plavci meli skaly okolo reky i vetsi balvany a jednotlive useky osobite pojmenovany. Tak se vzily nazvy Horni a Dolni slap, U kremele, Bednar, Ve strhanych, Zizkuv brod, Ve vosinach a dalsi, dnes temer zapomenute nazvy. Plaveni kmenu casem nahradila zeleznicni a automobilova doprava. Posledni sif proplul rozestavenou Stechovickou prehradou v roce 1943. Slava plavcu skoncila v 50. letech, kdy toto tradicni vltavske remeslo zaniklo. Posledni plavba z Cervenskych proudu k Orlicke nadrzi se uskutecnila v r. 1960. S historii zanikle tradice nas seznami expozice v budove nekdejsi celnice na Vytoni v Praze, v muzeu v Tyne nad Vltavou nebo v Sini voroplavby v Purkarci.
A ted neco ke kesi:
Zadame timto vsechny lovce, aby odlov kese neprovadeli stylem drive-in a parkovali sve geovozy nejlepe u muzea. A jako vzdy: dejte pozor na mudly a peclive ulozte kes zpet do sveho ukrytu.
Podminka uznani logu:
Pro uznani logu teto kese prilozte ke svemu logu fotografii Vas s GPS u voru pred Sini voroplavby v Purkarci (waypoint Photo). Logy, ktere nebudou obsahovat tuto fotografii nemohou byt smazany, ale preci nebudete kazit jiz delsi tradici...
Dekujeme a prejeme vsem prijemny lov a hodne stesti!
Prave jsi 
clovickem, ktery si tuto kes prohlizi...
