Tato cache je zarazena do serie Mesto v prirode – Priroda ve
meste. Vsechny caches z teto serie poznate podle dovetku (xx.
ST) v nazvu. Serie vznikla na zaklade stejnojmenne souteze, kterou
poradalo mesto Strakonice v roce 2007. V ramci teto souteze napsal
ing. Miroslav Sobr z odboru zivotniho prostredi MU Strakonice velmi
pekne texty, ktere jsou v listingu uvedeny a vybrane lokality a
umisteni z nich vychazi.
Rysovy a Hnilicna
Tak poprve vzhuru na kopec. Jeste nas jich par v teto serii ceka.
Rysovy jsou velmi zajimavou casti a pokud pujdete z mesta (coz
doporucujeme) nabidne vam cesta nekolik zajimavych vyhledu.
Ale nechme opet promluvit odbornika:
Ve dvou pasech, od zapadu k vychodu, se tahne soustava vrchu,
chranici od severozapadu strakonickou kotlinu. Prvni pas tvori
Kuridlo, Holy vrch a Sibenicni vrch, druhy pak nizka Hlinicna (500
m nad m.) a Rysova. Znama je i pod jmenem Rysovy a hned po Kuridle
(546 m nad m.) je s vyskou 527 m nad morem druhym nejvyssim vrchem
cele, s nadsazkou "Strakonicke dvoupase vysociny", ktera je vlastne
nejjiznejsim vybezkem pohori Brd.
Uplne horopisne spravne vsechny predchozi vrchy patri do
Radomyslske pahorkatiny s nejvyssim vrchem Tisovnikem (589 m nad
m.), jenze jim se dostavame z dosahu katastralniho uzemi mesta
Strakonic a tudiz uz s nim "nehrajeme".
Rysovou v minulosti pokryvaly huste listnate koberce lesu, jizni
svahy koberce dubove az 60 % dubu, 30 % buku, zbytek javor, lipa a
jilm), severni koberce bukove (az 60 % buku a 30 % dubu) a prave
podzimnimu "rysavemu" zbarveni listi (hlavne buk dovede byt zrzavy,
ze uz snad ani zrzavejsi byt nemuze) vdeci za sve jmeno.
Behem staleti byly pomalu rostouci buky v milirich zmeneny na
drevene uhli, ostatni listnate porosty vykaceny a nahrazeny mnohem
rychleji pribyvajicimi jehlicnatymi monokulturami, takze Rysova se
zmenila v temer monokulturni jehlicnaty les, borovy na jiznich
svazich, smrkovy na severnich, ve stari od 90 do 130 let a jen
misty zustaly zachovany skupinky listnacu.
Vlastne bezna praxe, ktera postihla vetsinu listnatych a smisenych
lesu v Pootavi, reklo by se, ale s takovouhle zmenou se rozhodne
odmitlo smirit zdejsi zasadite podlozi tzv. strakonickych
krystalickych vapencu, tahnouci se podel reky Otavy az od
zapadoceskych Velkych Hydcic. Svym vlivem zpusobilo, ze botanicka
spolecenstva, typicka pro vapencova podlozi listnatych haju a
smisenych lesu se nezalekla zivota pod "jehlicim" a zachovalo nam
na Rysovech spolecenstva teplomilnych vapnomilnych bucin. Pojem v
praxi znamena, ze ve zdejsich jehlicnatych lesich rozkvetaji,
predevsim na jare, nadherne kvetiny, za normalnich okolnosti
rostouci v listnatych hajich.
Pro uplnost nutno dodat, ze pojem bucin je zatim opravdu znacne
nadneseny i kdyz podle provadeneho planu pece se jejich rozloha,
stejne jako rozloha jinych listnatych drevin, treba lipy nebo habru
opet pomalu zvysuje. A byliny radostne tleskaji ...Nejen
vapencovemu podlozi, ale od roku 1990 znovu i cloveku, ktery si
uvedomil jaky poklad se skryva vlastne za mestskymi "humny" a
vyhlasil cele uzemi Rysovy o vymere 35 ha, za zvlaste chranene, v
kategorii prirodni pamatky a stanovil pro nej vyse uvedeny plan
pece.
Uz v unoru, jeste drive nez vyrasi listy, zacina kvest chraneny,
lec silne az smrtelne jedovaty lykovec s lakavymi karminovymi
plody. Se svou troskou do mlyna prichazi mirne jedovata sasanka
hajni a prevahu "jedulin" dovrsuji nadherne fialove koberce
jaternika podlesky, jemuz jdou zdejsi vapence obzvlaste k duhu.
Jaternik proto, ze byl vyuzivan v lidovem lecitelstvi a podleska
diky hojnemu vyskytu pod "listim", coz jsou starocesky lisky.
Alabastrove bila, chranena, sasanka lesni, "vlastenecke", cervena a
bila okrotice, krustik tmavocerveny, lilie zlatohlavek, kokorik
vonny a motyli jen dokresluji nezapomenutelny obrazek jarnich
vychazek vrcholovymi partiemi Rysov.
Sousedni vrch Hlinicna zustava ve stinu sve mohutnejsi "rysave"
sousedky. Neni zde zadne chranene uzemi, ani cenne bylinne patro,
protoze nazev vyznamne napovida o zdejsim typu podlozi. Spolu s
Rysovou ale svou "ochrannou" polohou vytvari na jiznich svazich
idealni dvojici pro stavebni zamery, takze urcite ne bezduvodne
nese vytvorena kotlina jmeno V Raji. Uz ve 30. letech 20. stoleti,
tu doslo k zivelne vystavbe rodinnych domu, regulativne nesladenych
natolik, ze se pro celou lokalitu, dnes vyznamnou a upravnou
enklavu rodinnych domu vzil, jak doklada pametni kniha obce
Drazejov, nazev "V Habesi".
Jizni uboci Rysove i Hlinicne jsou vubec uzemi budoucnosti. Pocita
s nimi uzemni plan mesta i zamery investoru a novi "osadnici" tak
budou mit v zadech maly prirodni raj. Prochazkou pres Rysovy se
budou moci projit az k Podrysovskym (dnes Repickym) rybnikum a
mozna se pousmeji nad tim, ze severni svah by nekdy v budoucnosti
mohl ozdobit lyzarsky vlek i se sjezdovkou. A pokud se budou
prochazet rozkvetlymi lesy pri jarnim slunicku, urcite pochopi, ze
priroda, kterou maji v jeji nejkrasnejsi podobe na dosah ruky,
stoji za ochranu a budou se podle toho chovat...
ing. Miroslav Sobr, odbor zivotniho prostredi MU
Strakonice
Umisteni cache
Keska je umistena mimo rezervaci na klidnem miste s elementarnim
vyhledem na Repici. Pristup je mozny po ceste z mesta (treba kolem
kesky na Sibeniku), nebo pres chatovou osadu nad Drouzeticemi.
Pokud zvolite prvni variantu stoji za zminku waypoint s vyhledem na
Habes a Hnilicnou. Pri druhe variante muzete obdivovat vyhled na
sever s nadhernym kostelikem nad Radomysli..
Prejeme uspesny lov a hezke zazitky v Rysovech.