Historie majoliky
Nejstarsi majolikove
(fajansove) vyrobky, tj. hlinene nadoby s cinicito - olovnatou
glazurou vypalovanou pri teplote do 1000° C, se nachazeji jiz v
egyptske a kretske kulture. Prave tato vypalovaci teplota a tim
dana moznost pouziti sytych barev (cervena, zluta,zelena a modra)
jsou typickymi znaky majolikovych (fajansovych) vyrobku.
V Evrope nastava velky rozmach teto keramicke
vyroby v obdobi renesance, tj. v prvni polovine 15. stoleti a to
zasluhou Mauru ve Spanelsku. Vyrobky se vyvazely predevsim do
Italie, a protoze nejvetsim prekladistem byla Mallorca,vznikl -
drobnym pozmenenim nazvu tohoto ostrova - pojem majolika. V
Italii se stala majolika velmi oblibenou a brzy vznikly dilny na
jeji vyrobu. Nejznamejsim strediskem vyroby a vyvozu noveho zbozi
bylo mesto Faenza - od tohoto nazvu zase pochazi termin
fajans.
Majolika na jizni Morave
Historicka tradice keramicke vyroby na jihu
Moravy vznikla s prichodem „habanu“ - clenu sekty
novokrtencu vyhnanych ze Svycarska, Nemecka a Italie, kteri se zde
usadili jiz v roce 1526 a zakladali dilny s vyrobou fajansi. Roku
1629 vsak byli na natlak cisare a kardinala Dietrichsteina pod
hrozbou trestu smrti vypovezeni i z Moravy a odesli ke svym bratrim
usazenym v Uhrach. Umeni vyroby fajansi vsak na jizni Morave na
rozdil od habanu zustalo.
Majolika v Tupesich
Pocatek a rozvoj vyroby
majoliky v obci Tupesy je spojen se jmenem Jaroslava Urednicka,
ktery se v obci usadil v roce 1904 a ve spolupraci s prislusnikem
hrncirskeho rodu Ferdinandem Petrasem zalozil dzbankarskou
dilnu.Urednicka velmi ovlivnila ucast na keramickem kurzu v
Hodonine, ktery inicioval zurnalista a sberatel lidoveho umeni
Frantisek Kretz, pozdejsi reditel muzea v Uherskem Hradisti.
Zpocatku v dilne vznikala keramika podle predloh z muzejnich sbirek
habanskeho hrncirstvi a dzbankarstvi. Zasluhou dcery Bozeny pak
dekor dospel do dnesni podoby charakterizovane sytymi barvami a
predevsim motivem tzv. tupeske ruze.
V lete roku 2004 bylo v Tupesich obnoveno
Muzeum
Tupeske keramiky, ktere se nachazi primo v centru obce. Jeho
soucasti je i puvodni pamatka lidoveho stavitelstvi s dobovou
expozici, obydli hrncire, ktera vypovida o zpusobu jeho prace a
zivote na prelomu 19. a 20. stoleti.
Cache
Na vychozich souradnicich cache nehledejte.
Najdete zde vsak vstup do Muzea Tupeske keramiky, jehoz navsteva
rozhodne stoji za to a muze vas take inspirovat pri lusteni
finalnich souradnic.
Cache je schovana na souradnicich N 49° XX.XXX E
17° XX.XXX, pricemz vse potrebne pro jejich vylusteni
naleznete v tomto listingu.
