Velke Porici Multi-cache

"Údolí, kterým se jde od Náchoda mimo Bílovec a potom Malým a Velkým Porícím po Medhuji nahoru ke Hronovu, náleží samo sebou mezi nejkrásnejší krajiny v Cechách. Cerstvá zelenost širokých luk a rozmanitá barvivost vrchu cástecne lesy pokrytých, která se po pravé strane v rozlicných podobách táhnou víc ke hrebenum Machovského vrchu a Vrchmezí, byla mému oku lahodou dotud nepocítenou…"

Ceský historik V.V. Tomek (1818 - 1905) o své první návšteve našeho kraje 14.8.1835.

Mestys Velké Porící se nachází v údolí, rozkládá se podél toku reky Metuje asi 7 kilometru severne od mesta Náchoda a 2 km jižne mesta od Hronova. Tento mestys s cca 2326 obyvateli leží v malebné pahorkaté krajine se zalesnenými kopci s výhledem na Stolové hory v Polsku a cástecne na Broumovské steny. Mestysem prochází znacená cyklotrasa a další je navrhována. Nepoškozená príroda s mnoha peknými zákoutími nabízí radu možností pro peší ci cyklistické výlety. Reka a rybníky poskytují možnost rybolovu.

Návštevníci si mohou prohlédnout kulturní i prírodní památky v obci i v okolí. Z obecních kulturních památek je to stará škola z roku 1878, dále nová škola z roku 1913, která je dominantou námestí a chránenou kulturní památkou, kostel Navštívení Panny Marie vysvecený v roce 1910, Téruv statek cp.1, ukázka lidové architektury až ze 17. století, sakrální objekty - sochy a kríže, z nichž nejcennejší je sv. Trojice u staré školy z roku 1821 a pevnostní opevnení z let 1937 - 1938 na hranicích naší obce(napr cache bunker na slavíkove   ...poznámka ownera) . Prírodní a chránenou kulturní památkou je více jak 200 let stará lípa u Hurdálkových na dolním konci mestyse.(zde také naleznete cache porícská lípa)

V okolí pripomenme rodný domek spisovatele Aloise Jiráska(samostatná mysterka) a zvonici opatrenou dreveným podsebitím z roku 1610 s kostelem Všech svatých v sousedním Hronove a zámkem v Náchode. Z prírodních památek je to predevším prírodní rezervace Adršpašskoteplické skály, Broumovské steny, národní park Stolových hor v Polsku, rekreacní údolní nádrž Rozkoš u Ceské Skalice i rybníky Špinka a Brodský u Cerveného Kostelce.

Návštevníci mestyse ocení fungující sít služeb zajištující vše od potrebných nákupu pres zdravotní péci až po ruzné servisy. Mestys je vybaven sportovním letištem (pro kacery známé jako airport treasure). Za pekného pocasí je možné si mestys prohlédnout z ptací perspektivy z rogala ci vetrone. Dále je možno využívat tenisové kurty v soukromém areálu za sokolovnou.

Základní vzdelání pro deti z Velkého Porící a okolních vesnic zajištuje místní základní škola, kam deti precházejí z místní materské školy. Ve studiu lze pokracovat i na zdejším Stredním odborném ucilišti nebo na Strední prumyslové škole textilní. strední škole propagacní tvorby a polygrafie.

Z vetších firem se podnik Rubena a.s. zabývá výrobou zdravotnické a technické pryže a výrobou veloduší, podnik Elektro Drapac svetelnou reklamou a Atas výrobou elektromotorku. V mestysi pusobí nekolik desítek dalších firem, které predstavují významný faktor stabilizace obyvatelstva.

13. až 15. století

Název našeho mestyse Porící je odvozen ze slov "podél reky", ci "v porící" Metuje. Z ruzných historických pramenu se dovídáme, že zdejší krajina byla souvisle osídlena na prelomu 13. a 14. století za kolonizacní cinnosti pana Hrona z Náchoda z rodu Naceraticu (doložen v letech 1241 - 1289). K roku 1415 se pri popisu náchodského panství mimo jiné též pripomíná osada Porícko. Náchodský historik J. Hraše tvrdí, že kolem roku 1450 vedla pres Velké Porící obchodní cesta zvaná Trhovka, smerující ze Stárkova do sousedního Polska, dríve Kladska. První písemná zmínka o Velkém Porící, kterou lze bezpecne doložit, však pochází z roku 1496, kdy byl porízen zápis do nejstarší knihy kšaftu mesta Náchoda.

16. až 18. století

Koncem 16. století mela osada Velké Porící celkem 18 rolnických usedlostí, 5 gruntovních zahrad a 1 chalupu. Jako poddanská obec patrila majitelum náchodského panství, ve vecech právních náležela pod purkrechtní soud mestecka Hronova. Za Marie Terezie pri prvním scítání lidu a císlování domu v r. 1770 bylo ve V. Porící 65 domovních císel. V polovine 18. století zde stával jeden panský mlýn a hospodarilo zde asi 47 majitelu rolnických usedlostí, kterí obdelávali 859 strychu (1 strych je 28 aru) a 3 vertele ( 1 vertel je 7 aru), dále sklízeli 116 vozu sena. Povinne museli chodit na robotu a ze svých pozemku odvádet robotní dávky v naturáliích nebo v penezích.

Pecet Velkého Porící z konce 18. století

19. až 20. století

Pocátkem 19. století to byla již dlouhá ves, která mela 142 domu, 822 obyvatel a vlastní školu. Prvním starostou obce je Josef Pich z let 1848 - 1849. Z prelomu 18. a 19. století pochází také pecetní vyobrazení obecního znaku - beránek s praporcem. Revolucní události let 1848 - 1849 a následné správní zmeny znamenaly, že dosud poddanská obec se premenila na samostatnou a samosprávnou jednotku - obec. Spravovaly ji volené orgány - zastupitelstvo a rada v cele se starostou. Další rozmach obce ovlivnil koncem 19. století rychlý rozvoj textilního prumyslu, navazující na tradici rucního tkalcovství. Rozvoji napomáhalo postavení okresní silnice Náchod - Hronov v roce 1868 a otevrení železnicní trate Chocen - Broumov v roce 1875. V obci vyrostly 3 veliké tkalcovny, fa Frölhlich a Pentlarz - založena roku 1891, fa Arnold Kraus -r. 1895, fa Ed. Pick - r. 1903, a postupne pribývaly další. Firma F. Šrám - r. 1927, dve parostrojní cihelny a to pod Delákem J. Martince a za kostelem bratrí Židu.

V Eichlerove sbírce v Národním muzeu v Praze je uložen otisk velkoporícského pecetidla. Je oválný o rozmerech 22 krát 24 milimetru. Pecetnímu obrazu dominuje beránek s praporcem. V opise je uvedeno panství náchodské - Obetz Welike Porzicz. Velké Porící si opatrilo pecetidlo pravdepodobne na prelomu 18. a 19. století.

Okresní silnice Náchod - Hronov u "Železnáku" - zacátku Velkého Porící na dolním konci (foceno od náchoda). Fotografie z roku 1914.

Panoráma stredu Velkého Porící od západu s komíny nových firem

Panoráma dolního konce Velkého Porící od západu. Soubežne vede okresní silnice Náchod - Hronov z roku 1868 a železnicní trat Chocen - Broumov z roku 1875.

Panoráma horního konce Velkého Porící od jihu

Dynamický rozvoj prumyslu na prelomu 19. a 20. století se odrazil v postupném rozvoji celé obce. Rostl pocet živností a spolecenstev. V roce 1909 byly založeny konzumy Jednota a Svépomoc. Pocet obyvatel rychle rostl a trvale prekrocil dva tisíce, v roce 1910 dosáhl poctu 2 880. Za pripomínku stojí, že v roce 1900 byla otevrena kampelicka Sporitelního a záložního spolku a 1. ríjna 1903 otevren poštovní úrad.

Delnický dum, nyní restaurace Sokolovna

Rust poctu obyvatel zvyšoval nároky i na zdejší školu. Puvodní drevená stavba z roku 1791 byla v letech 1877 - 1878 prestavena na zdenou jednopatrovou budovu se tremi trídami a byty pro ucitele. V roce 1884 byla rozšírena o 4. trídu a pozdeji v roce 1908 byla už osmi-trídní. Pro nedostatek místa musely být tri trídy v soukromých domech. Proto bylo v roce 1910 rozhodnuto na obecním úrade o stavbe nové školní budovy. Z tzv. offertního rízení byl vybrán návrh architekta Richarda Klenky z Vlastimilu, profesora Umelecko prumyslové školy v Praze. Stavba byla zadána staviteli Jindrichu Laboutkovi z Hradce Králové. V kvetnu 1912 se zacalo stavet a nová škola byla slavnostne otevrena 28. zárí 1913 a úredne zkolaudována 9.10.1913. Celkový náklad stavby cinil 201.137,40 K. Pro školní rok 1913 - 1914 bylo zapsáno 453 detí do osmi tríd obecné a meštanské školy.

Stará škola z let 1877 - 1878

Nová škola z roku 1913

Výstavba kostela Navštívení Panny Marie byla od prvopocátku stredem pozornosti verících. Byly konány dobrovolné sbírky penez i materiálu, mnozí poskytovali zdarma své povozy nebo zdarma pracovali. Pozemek darovala obec, stavební plány zhotovil stavitel J. Ekert a vlastní práce byla rozdelena firmám Ekert, Kubecek a Laboutka. Stavelo se od roku 1906 do roku 1910, kdy bylo dokonceno vnitrní zarízení. Kostel byl vysvecen 8. zárí 1910 s povolením konsistore v Hradci Králové, dekanem Peckou z Náchoda. Byl vybaven ke konání celorocních bohoslužeb. V roce 1927 je z iniciativy Kostelní jednoty vystavena pro kneze pod kostelem fara. Místní hrbitov byl vystaven v letech 1899 až 1902 na obecním pozemku od bývalé Térovy živnosti c. 102. Uprostred byl postaven kríž. První dva pohrby byly 29.3.1900, ac hrbitov ješte nebyl vysvecen.

Kostel Navštívení Panny Marie. Snímek z roku 1939.

Rímskokatolická fara. Snímek z roku 1939.

Všestranný rozvoj obce pokracoval a zcela prirozene vedl predstavitele obce k tomu, že dne 17. prosince 1908 podali na valné hromade okresního zastupitelstva žádost, aby obec byla povýšena na mestys.

Jeho cís. a král. Apoštolské Velicenstvo náš nejmilostivejší císar a král František Josef I. rácil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. cervna 1914 nejmilostiveji povýšiti obec Velké Porící za mestýs. O tom v základe výnosu c.k. ministerstva vnitra ze dne 19. cervna 1914 c. 15723 obecní zastupitelstvo vyrozumeno s tím upozornením, že témuž zustává volno za úcelem osvedcení tohoto Nejvyššího aktu milosti zakrociti o vyhotovení Nejvyššího diplomu o povýšení obce Velkého Porící za mestýs.
(Int.c.k.okres.hejtmanství v Náchode 20. cervence 1914 c.j. 20561)

V predvecer první svetové války byla žádost kladne vyrízena, a to dne 14. cervna 1914. Tuto významnou událost smutne poznamenaly válecné události. Jména devadesáti padlých obcanu pripomíná žulový pomník pod kostelem, odhalený 29. cervence 1934.

Presto byla ješte v letech 1910 - 1917 provedena elektrofikace. Po válce vývoj pokracoval. K 1.7.1921 byla zrízena cetnická stanice s dohlédacím obvodem pro Malé Porící, Malou Cermnou, Pavlišov, Slavíkov, Dolní Rybníky a Horní Radechovou. Dnešní námestí obdélníkového tvaru bylo založeno v roce 1923 a melo rozlohu 43 aru. V letech 1922 - 24 byly postaveny družstevní domky za tratí a na námestí obecní patrové domy cp. 40 a 45. Betonový most pres Metuji byl postaven v roce 1926.

Pohled od kostela k námestí. Fotografie z roku 1922.

Betonový most pres Metuji postavený v roce 1926. Na snímku záplava ze dne 5.7.1958. V pozadí stará škola.

Významnou událostí a poctou pro obec byla osobní návšteva prvního prezidenta republiky T.G.Masaryka dne 12.7.1926. Privítán byl na námestí pred školou nadšenými obcany, detmi a mládeží. Privítáním byl mile prekvapen, celý v bílém a zamyšlený. I mlcky však umel vyjádrit uznání a povzbuzení. Tož jen tak dál. Budte trpeliví a neztrácejte odvahu.

Pan starosta Josef Pražák vítá presidenta T.G.Masaryka

Zleva: p. Josef Pražák - starosta, p. Roman Plodek - reditel školy, p. Josef Martinec, pan president a clen presidentova doprovodu

Vybavenost obce se dále zvyšovala. Místní kino, otevrené v roce 1926, bylo po ozvucení premísteno v roce 1928 do Obecního domu. Obecní vodovod byl zrízen v letech 1932 - 1933. Soukromá lékarská ordinace byla otevrena v roce 1936. Další vývoj prerušily opet válecné události v letech 1938 - 1945.

Snímek ze dne 13.5.1945, ve Velkém Porící na ceste k Železnáku

Vývoj obce, která právem nese název Velké Porící, byl výsledkem cílevedomého úsilí a nesporných osobních schopností našich predku v tehdejších orgánech obce. Pripomenme si starosty, kterí stáli v urcitém casovém období v cele zastupitelstva a rady:

Josef Pich

V kvetnu 1945 se ujal moci místní národní výbor. Prvním poválecným predsedou byl František Ruider 1945 - 1946, druhým Mikuláš Doležal 1946, Jindrich Pohl v letech 1946 - 1948 a posledním v letech 1948 - 1949 František Ruider. Byl mír, bylo po válce, ale naše vlast a s ní i naše obec opet strádaly a trpely v další totalite. Tentokrát však na dlouhých ctyricet let. Naši obyvatelé casto pricházeli o majetek a svobodu, obec o samostatnost.

Na ustavující plenární schuzi MNV 9. brezna 1949 byla naše obec násilne sloucena s Hronovem s platností od 23. zárí 1949. Obcané však o svobodu neprestali nikdy usilovat, zejména v roce 1968.

1989 -

Novou nadeji prinesly teprve listopadové události roku 1989. Dne 12. ledna 1990 bylo ustaveno Obcanské fórum. Už 2. února byli jmenováni naši zástupci do rady MeNV v Hronove. Rozhodující duraz byl prikládán referendu ve dnech 19.3. až 13.4. Pro osamostatnení se v nem vyslovilo 73,6 % obcanu a 7 % bylo proti. Plenární zasedání MeNV v Hronove schválilo osamostatnení mestyse Velké Porící 5. zárí 1990. Ta byla naplnena svobodným zvolením obecního zastupitelstva v komunálních volbách 24.11.1990.

Základní potreby obcanu byly známy již v roce 1990 a byly obsaženy ve volebním programu OF a CSL. Jejich realizací sledovalo zastupitelstvo obce rehabilitaci venkova v duchu zámeru z centra. Napomáhalo tomu založení Spolku pro obnovu venkova, zapálenost obcanu pro vec i Soutež vesnice roku. Program obnovy venkova vedl k tomu, že byla již od roku 1993 zamerena pozornost na rozsáhlejší akce obnovy a rozvoje.

Po administrativním rozdelení Hronova a Velkého Porící bylo požadováno vypracování územního plánu obce jako samostatného sídelního útvaru s lokálním centrem obcanského vybavení kolem námestí a podružným centem na Malé strane u Strední prumyslové školy textilní.

Již 18. cervence 1993 byl vysvecen zvon sv. Josef biskupem Karlem Otcenáškem. Žádost o udelení obecního znaku a praporu byla predsednictvem PS Parlamentu CR kladne vyrízena dne 2.9.1994. U príležitosti 500. výrocí existence naší obce je vysvecen tretí kostelní zvon Václav, slavnostní prapor obce s beránkem v modrém poli a tríbarevný obecní prapor diecézním biskupem Karlem Otcenáškem.

Svecení slavnostního praporu obce a zvonu sv. Václav v porícském kostele dne 28.7.1996.

Na nezastaveném pozemku za námestím je vybudována v r. 1994 nová hasicská zbrojnice se spolecenskou místností a sociálním zázemím v 1. poschodí.

Nová hasicská zbrojnice z roku 1994 a hasicský sbor s moderní hasicí technikou

Dobrému jménu obce prospela i naše úcast v Souteži vesnice roku. V roce 1996 jsme získali Bílou stuhu za práci s mládeží. V roce 2000 jsme se v našem regionu umístili na cestném druhém míste. Napomohla tomu i úprava jižní cásti námestí. Dále to, že obec navázala z iniciativy ing. Krmaše spolupráci prostrednictvím Euroregionu Glacensis s mesteckem Szczytna. Dohoda o spolupráci byla podepsaná dne 15.9.2000.

Obchodní sít byla pred sametovou revolucí omezena na 3 samoobsluhy s potravinami, 1 prodejnu zeleniny a 1 samoobsluhu s potravinami a prumyslovým zbožím. Skromný byl provoz 3 hostincu. Existovalo 1 kadernictví s omezeným provozem. Meli jsme ordinaci praktického lékare. Zmenou politického klimatu, proces restitucí a privatizací, osamostatnení obce, iniciativa obcanu a rozvíjející se podnikatelské aktivity, to všechno vedlo k bourlivému rozmachu.

Nové budovy na námestí, jako je bytový dum s dvaceti bytovými jednotkami, dvema obchody a sídlem obecního úradu byly dokonceny roku 1998 , školní jídelna s telocvicnou roku 2000. Soukromý dum fy Aula spolu s opravenými fasádami po obvodu námestí vytvárejí nový a pekný obraz obce. Mimo centrum vyrostla v péci obcanu rada domku, zazárily nové fasády pastelových barev a provádí se další stavební úpravy, takže "ten" obraz potrebuje stále vetší orámování.

Bytový dum s dvaceti bytovými jednotkami, dvema obchody a sídlem obecního úradu dokoncený roku 1998

Školní jídelna a telocvicna dokoncena roku 2000

Mestys se pravidelne zúcastnuje celostátní souteže o Vesnici roku, v jejímž rámci jsme již obdrželi Bílou stuhu za práci s mládeží predevším ve zdejší základní škole.

Ve Velkém Porící existuje verejné vnitrostátní letište s denním provozem, které provozuje Aeroklub Hronov. Letište slouží nejen pro všeobecné letectví, ale i pro sportovní létání, letecké dny a souteže. Letište se také stalo prostorem pro setkávání naší mládeže s Ceskou armádou pod patronací paní Bely Gran Jansen a hnutí "ON OWN FEET" za úcasti nácelníka generálního štábu CA generálporucíka Pavla Štefky.

 .

Aeroklub Hronov a jeho letište ve Velkém Porící

Nejdelší cyklotrasa v Broumovském výbežku je vyznacena silnicními znackami výhradne po silnicích s menší frekvencí automobilové dopravy a spojuje lázenská mesta v Polsku s Adršpašskými a Teplickými skalami. Jak trasa z Adršpachu pres Broumov do Polanice, tak i druhá cást okruhu z Adršpachu pres Hronov a polskou Chudobu je stejne dlouhá a merí 64 km. V Polské republice je t.c. znacení znicené a orientovat se lze jen podle cykloturistických map. Na trase je instalováno jedenáct naucných tabulí s mapou a zajímavostmi o prírode, využívání krajiny dnes i v minulosti a kulturních památkách. Na konci stránky se dozvíte, kde mužete dostat barevný plánek s podrobným popisem trasy, zajímavostmi a kilometráží.

Nárocnost: nízká, celá trasa vede zvlnenou krajinou po asfaltových komunikacích.

Nárocnost: strední až nízká