Jezek/Hedgehog Traditional Geocache
tomas jedno: Kvuli devastaci klicove casti skryse archivuji.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Neni ostuda zalogovat, ze jste nenasli. Alespon ostatni budou vedet
do ceho jdou :-). Zadne hrabani a tuzku radeji s sebou. Po odlovu
vracet presne zpet na sve misto. A NENICTE LAVICKU!!! EN: No
digging! Take a pen with you. Remember the position of the cache
and return it to it’s proper place!
Obec Vícov se nachází 4,7 km severozápadne od Plumlova. Dnes má
okolo 460 obyvatel, prestože jich v minulosti bylo až
600. Název je odvozen od osobního jména „Viec“,
což muže být domácí zkrácenina napr. jména Viecemil, nebo
Viecemer. Šlo tedy puvodne o ves Vecovu (Viecovu). První
zmínku o obci nalézáme v r. 1358, kdy Vícov vlastnil Henglin z
Vícova. V 15. století se ovšem dostává do vlastnictví drobné
šlechty nejprve ze Stínavy a pozdeji Ohrozimi. Roku 1490
prodává Ladislav z Boskovic tuto ves i s tvrzí Vilémovi z
Pernštejna, který sídlil na Plumlove. Zmínkou o tvrzi je
pravdepodobne mínen Ježuvhrad, který byl za husitských válek
znicen a zustala zde jen zrícenina. Patril puvodne pánum z Vícova o
nichž je zmínka r. 1389. Svuj název má pravdepodobne od jména
Ješek– Jan. Mohlo jít o príslušníka bud z rodu
Henglinu, nebo z Kunštátu Z 16. století se nám také
zachovala stará pecet s veží a nápisem (Ježuv hrad). V
19. století zažila obec velký požár, který r. 1837
schvátil celý Vícov. V r. 1848 byl zakoupen pozemek na nový
hrbitov. Kostelík je zasvecen sv. Floriánovi a byl postaven
patronem (v tomto prípade arcibiskupstvím) r. 1730 na náklad obce.
Byl vysvecen pomocným, olomouckým biskupem Karlem Scherffenbergem
r. 1750. Mel dva zvony: sv. Jakuba (1868), sv. Floriána (1879) a
umírácek (1840). V presbytári se nachází socha sv. Floriána a obraz
Panny Marie s Ježíškem. Bocní oltár je zasvecen Panne
Marií Ružencové. Za zmínku stojí i krtitelnice z cerného
mramoru na jejímž víku se nachází soška Krtu Páne. V
roku 1871 zde byla udelována svátost birmování biskupem
Fünsterberkem. Pri této príležitosti byl zakoupen do inventáre
nový, stríbrný, pozlacený kalich. Farní budova byla postavena r.
1881 ze staré kovárny. Duchovní správu farnosti vedli až do r.
1854 kneží ze Ptení, kdy byl Vícov vyfaren a stal se
samostatnou kuracií. Pozdeji r. 1884 se stal také farností. 2.
svetová válka postihla obec Vícov velkou tragedií, když takrka
v jejím záveru 29. 4. 1945 odvedli ustupující nemectí vojáci 10
vícovských obcanu, jako rukojmí za partyzány zastrelené nemecké
vojáky. Techto 10 obcanu se už nikdy domu nevrátilo. Jejich
tela byla nalezena po válce, zakopána na poli u Suchého v cervnu r.
1945. Osm z nich odpocívá na vícovském hrbitove, jeden ve
Vrahovicích a jeden v Protivanove. Válecná tragédie ve Vícove.
„Bylo to v sobotu v noci 28. dubna 1945. Klidná hanácká
vesnicka Vícov na Plumlovsku sledovala zmatený úprk nemeckých
vojenských autokolon, které od ranních hodin dlouho do noci
projíždely obcí od Plumlova smerem k Boskovicím. Receného dne
v noci mela obcí projeti ozbrojené kolona Nemcu, na jejíž
zneškodnení cekali partyzáni v blízkém lese. Bylo jich asi
120. Od samého vecera konali prípravy k vetší akci. Lidé
museli do krytu nebo sklepu, zvlášte ve staveních podél
silnice. A po pulnoci to zacalo! Strílelo se z domu i venku.
Výsledek byl ten, že nekolik aut horelo a na silnici zustalo
ležet 10 zabitých Nemcu – vojáku. Jeden z nich –
dustojník – byl postrelen “.... „Když se
rozednilo, prijeli Nemci od Stínavy a pocali strílet do vzduchu na
poplach a nadávat. Pocínali si jako šílení. Lid é se
uzavreli v domech. Smerem od Ptení prijeli další nemectí
vojáci a obsadili ze dvou stran vesnici, aby nikdo nemohl uniknout.
Mrtvé vojáky naložili do auta. Koho v tu chvíli chytili na
návsi, ten byl zajišten. Zatím prijela také na nekolika
autech posila ze Suchého, silne vyzbrojená, a v jejím cele onen
poranený dustojník, který prohlásil, že obec srovná ze zemí a
že nikdo živý odtud neodejde. Dustojník a dva vojáci
vyhledali v dome starostu Františka Klvácka a dustojník se
hned na nej oboril, že musí s nimi chodit po domech, odkud se
strílelo. Pak ho nechali chvíli samotného stát opodál s hlídkou,
zatím co se nekolik dustojníku dlouho radilo. Poté zavolali
starostu a narídili mu, aby do 10 minut svolal na náves
všechny muže od 16 let nahoru. Každý si má s sebou
vzíti osobní doklady.“... „ Na konci vesnice se rada
mužu pohnula smerem do osamelého statku Dopitové ve Vícove
císlo 1 u silnice, vedoucí na Ptení. Dvur byl obehnán kulomety,
všude bylo plno vojska a u vrat stály vojenské stráže.
Starosta musel zarucit, že nikdo z mužu nechybí. Do dvora
nahnali pak Nemci svolané muže, bylo jich na 200, a ihned
zacaly výslechy.“... „ Po hodine výslechu dustojníci
odešli opodál a zase se dlouho radili. Pak prišel
dustojník znovu k tlumocníkum Behalovi a Kýrovi a prostrednictvím
jejich sdelil obcanum, že je válka a v ní válecné právo. Na to
vyzval, aby vystoupili z rady všichni ti, u nichž byli
v noci partyzáni a odkud se strílelo. Po trapné chvíli vystoupilo z
rady 12 obcanu, mezi nimi 80letý belovlasý starecek Karel Klvácek.
Dustojník si zapsal jejich jména. V tom prijel od Ohrozimi
spojovací dustojník, který vezl zprávy veliteli majoru na Plumlov.
Když videl popravcí cetu u vesnice a velitele polního soudu,
tázal se, co se stalo. Potom odjel se zprávou do Plumlova.
Postrelený dustojník prohlásil, že prípad již není v jeho
moci a že se musí pockat na rozhodnutí.“... „K 9
hodine vecer prijel dustojník zpet a brzy i major z Plumlova. Tento
zakázal jakoukoliv akci a sdelil, že události bude druhého dne
vyšetrovati. Prispely k tomu nalezené ruské náboje. Pak
major odejel. Zranený dustojník neuposlechl rozkazu a další
se zarídil podle svého. Všichni zapsaní museli z rady
vystoupiti, dustojník vybral z nich deset a rekli jim, že
pujdou složit prísahu o tom, co vypovedeli. Na to zavelel a
muži museli jít k autu, které již cekalo na silnici ke
Ptení .“... „Druhého dne prijel major z Plumlova, aby
prípad vyšetril, ale nenalezl již poraneného dustojníka
a nenašel ho ani v Suchém. Nenalezl ani 10 mužu z
Vícova, kterí byli odvleceni. Byli to: Karel Klvácek, nar. 1. 4.
1865, rolník na odpocinku, jeho zet Alois Klvácek, nar. 27. 2.1905,
rolník, který zanechal tri malé deti ve stárí od 2 do 11 let,
Antonín Honka, nar. 24. 2.1910, hostinský, zanechal dve deti ve
stárí 1 a 2 roky, František Vítek, nar. 27. 12. 1917,
rolník, zanechal 2 deti ve stárí 3 roky a 2 mesíce, Josef Král,
nar. 1. 3. 1895, hostinský, zanechal 5 detí ve stárí od 5 do 13
roku, Bedrich Klimeš, nar. 11. 11. 1900, rolník, zanechal
ctyri deti od 7 do 20 roku, Alois Dockal, nar. 28. 9. 1885, krejcí,
otec dvou detí ve stárí 28 a 36 let, Bruno Ružicka, nar. 4.
10. 1903, okresní cestár, zanechal dve deti ve stárí 15 a 18 roku,
Ladislav Blaha, nar. 27. 2. 1905, šofér, otec dvou detí ve
stárí 1 a 7 roku, Karel Sychra, svobodný.“ ... „ Po
bedlivém pátrání bylo odhaleno drama, které se odehrálo. Než
dojelo auto s deseti muži z Vícova do Suchého, bylo tam
verejne vyhlášeno, že ani vecer, ani v noci nesmí nikdo
ven a nesmí býti ani v okne. Kdyby byl nekdo spatren, bude ihned
zastrelen. Muži z Vícova byli odvedeni do školní budovy
a tam cekali na ortel smrti. I místo popravy bylo již
vyhlédnuto. Bylo nedaleko školy v zemákovém poli“....
„Bylo nápadné, že pole, osázené zemáky, melo na dvou
místech ornici jiné barvy, která byla od ostatní odlišná.
Obcané ze Suchého vzpomínali, že v tu noc z té strany
slyšeli výstrely. Zacalo se pátrat a kopat. A výsledek byl
hrozný. Byly objeveny dve šachty: v jedné bylo sedm
popravených, ve druhé tri.“... „Mrtvá tela byla
uložena do rakví a za veliké úcasti lidí ze Suchého a okolí
vyprovozena na poslední ceste do Vícova. Vesnicka Vícov se s obetmi
nacistické hruzovlády rozloucila ve ctvrtek 14. cervna 1945.
Sešlo se tolik lidí z celého okresu prostejovského, že
vícovský hrbituvek je nemohl ani pojmouti “.... Nutno dodat,
ze k tragedii by mozna nedoslo, kdyby clenove partyzanske skupiny
Jermak byli strizlivi. zdroj: [http://www.dpv.cz/] [Prostejovsko za
války, Vojtech Príval, 1948] EN: The village of Vicov is located
4.7 km NW of the town Plumlov. Population: about 460, formerly 600.
The first reference of Vicov is from the year 1358. Although the
little church (built in 1730) is consecrated to St. Florian, a fire
devastated the village in 1837. At the end of The Second World War
(28th April 1945), a partisan group called Jermak ambushed a German
convoy in this village. The German soldiers took revenge and
kidnapped 10 residents. They were executed near the village of
Suchý on 29th April 1945. The name of this cache is derived from an
image on the historical seal of the village (see gallery).
Additional Hints
(Decrypt)
Anwqrgr wv v f angnmralzn abunzn. Bgbpv fr mn av fgeryxn ;-).
RA: Erfg lbhe srrg be gel gb hfr n pbzcnff arrqyr.