-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Rychlá micro cache z rodného mesta
HISTORIE MESTA MESTEC KRÁLOVÉ
Mohli bychom zacít, mluvíce o Mestci
Králové, starou povestí, jak
ji uvádí Beckovský v Poselkyni:
“Královna Kunka, chot krále
Václava
I., vracela se po kladské silnici z Cerv. Hradce do Prahy a
v
Mestci porodila syna Premysla, potomního krále (1233
– 1278). Své
rodište vyznamenal Premysl II. tím, že mu
propujcil erb lva a mnohá
privilegia mestu královské komory udelil.
Též císarové Ferdinand
I., Maxmilian II. a Rudolf II. dali výsady
mestu”.
Ale to bychom nezacali od Adama, kdybychom touto povestí
meli
vyprávet nejdríve o mestecké historii. Nebot
mluví-li mestectí o
ni, pak sáhnou hluboko do doby predhistorické a
reknou v úvodu, že
o obydlení tohoto mesta v tak šerém
dávnoveku svedcí cetné nálezy
hrobu skrcencu.
Z doby historické pak záznamy ríkají,
že v okolí mesta stával
knížecí letohrádek a hrebcinec
Štítary, už za knížete
Bretislava
rozširovaný. V okolí techto míst kolem
dokola rozkládaly se hluboké
lesy, zverí bohaté, záhy však byly
vykáceny, promenovány v pole a
prázdná místa osazována obyvatelstvem.
Puvodní název Mestce byl
Lány, Premyslovci jej nazvali Königsfeld.
Vlastní Mestec Králové vznikl jako
hrazené mestecko asi ve 13.
století pri slezské ceste z Hradce
Králové do Prahy. Premysl Otakar
II. povýšil je na mesto ne prý proto, že
by v nem prebývali
meštané, ale na pamet toho, že se v nem narodil.
Však také Primus
Sobotka zaznamenává na úcet mesta
sebraný posmešek, že prý, když
z
neho sedláci vyjdou na pole, nezustane ani jeden
meštan doma. Ale
nic ve zlém, prátelé
královémestectí.
Premysl Otakar II. daroval mestu soucasne také znak lva a
dal mu
ješte cetné výsady královské
komory. Karel IV. poskytl Mestci
Králové mestské právo, jakým byl
nadán Nymburk a zastavil je své
choti Anne Svidnické. Syn Karluv Václav IV., je ve
starých zápisech
uváden jako patron mesta. Anna Svidnická postoupila
své právo roku
1373 Petru z Vartemberka a z Kosti a svuj dar dala zapsati do
zemských desek svídnického
knížectví. Václav IV. znovu
potvrdil
majestát mesta a opet je pripojil ke královské
komore. Ale od tech
dob se v majetku Mestce Králové vystrídalo
nekolik majitelu jiných.
V roce 1410 Milota Kravarský z Tvorkova vyplatil pak
králi 600 kop
grošu ceských za mestecké zboží od
vdovy po Benešovi z Choustníka k
užívání do té doby, až by je
král tisíci kopami vyplatil. Z té doby
pochází také zdejší tvrz. Milota
postoupil pak Mestec Králové
Nickovi z Chotevic. Husitské války težce mesto
poškodily. Mestec
byl vypálen a zchudl tak, že mu až do 16.
století prezdívali Mestec
Odraný.
V 16. století náležel Mestec
Králové Janu Trckovi z Lípy a na
Lipnici. V roce 1544 došlo k vzbourení
mesteckých meštanu vuci
tomuto pánu, jež však bylo potlaceno a
vzbourenci krute potrestáni
králem Vladislavem II. Za císare Rudolfa II. byl
Mestec prodán za
3.000 tolaru královskému podkomorímu Burianu
Trckovi z Lípy i se
sousedními sedmi vesnicemi. Vdova po Zdenkovi z
Vladštejna na
Dymokurech, Marie z Martinic, koupila Mestec roku 1587a spojila
jej
s panstvím dymokurským, jehož osudy Mestec
soucasne sdílel. V roce
1610 utrpel Mestec Králové velkým
požárem. Ale díky pomoci
Kolínských, kterí mu darovali obilí,
chléb a šactvo, brzy se
vzpamatoval ze svého neštestí.
Po stránce náboženské je treba
zaznamenat, že v tech dobách témer
každé nové náboženské
ucení nalezlo zde pudu. Tak v 16. století zde
byli Mikulášenci a v 18. stol. opet jedna sekta
Adamitu, která však
- stíhána vrchností – brzy
zanikla.
I tricetiletá válka prinesla mestu cetné a
nemalé svízele. Mesto
bylo témer tak zniceno, že v roce 1673 bylo v nem
napocteno jen 56
osedlých stavení. Zdálo se, že se
všechny mocnosti témer spikly
proti tomuto mestu, dríve tak utešene
vzkvétajícímu. Nebot co
neprinesla vojna, to dodal požár, jenž v roce 1680
opet se tu
rozpoutal.
Zle však požár rádil v Mestci
Králové dne 5. zárí 1746.
Tenkrát
ohen strávil pul mesta a znicil i bohatý
listinný materiál, mestská
privilegia a pametní knihy – tedy všechny
listinné památky
minulosti.
Rok 1775 zaznamenává úcast mesteckých
na selském povstání
Chlumecka, jež bylo krvave potlaceno a rok 1776 opet je
zapsán
cerne v mestské historii. Dne 18. cervence a opet dne 21.
cervence
1776 vypukly požáry, z nich první znicil 57
domu, panský dvur a
ctvrtinu mesta od Staré pošty až ke dvoru a
druhý pak, jenž vyšel z
domu cp. 243 Josefa Fouska, 9 domu a 3 stodoly.
Ale to ješte nebylo dost utrpení a ran. Nový
požár vypukl 2. dubna
1792 cp. 64. Tehdy shorelo 40 stavení i se stodolami v
cásti mesta
za radnicí a škoda byla odhadnuta na 15.750
zlatých a 35 krejcaru.
Ale neuplynul ani mesíc a už 24. dubna
téhož roku nový požár,
vyšlý
z cp. 4, znicil mesto témer úplne. Tehdy shorelo 186
domu, kostel
sv. Markéty, fara, škola, radnice, 50 kusu dobytka a
2 lidé. Míra
utrpení Mestce Králové byla tedy naplnena.
Nejen celé okolí – Nový
Bydžov, Kolín, Podebrady – ale celá zeme
snažila se zmírnit
neštestí královémesteckých a
darovala v hojné míre potraviny,
šactvo a stavivo.
Ale vskutku od této poslední pohromy jde Mestec
Králové vstríc
lepším casum. Roku 1793 byl založen nový
chrám sv. Markéty, v 19.
století opravovaný a obohacený
veží románského slohu. Prvotní
chrám
shorelý roku 1792, už v roce 1384 se pripomínal
jako farní. V dobe
po tomto zhoubném požáru konaly se
bohoslužby v místech, kde dnes
stojí socha sv. Floriana.
Dne 29. kvetna 1799 založena byla nová radnice,
obnovená v roce
1905. Roku 1874 byla zborena stará, nízká a
šindelem krytá škola,
jsoucí pod jednou strechou s kovárnou a roku 1876
položen základní
kámen k nové budove, v níž se pocalo ucit
na podzim 1877. Mesto se
rychlým tempem probíralo z útrap a
snažilo se dohonit, oc bylo
neprízní osudu pripraveno. Roku 1893 byla otevrena
nove zrízená
meštanská škola chlapecká, roku 1900
dívcí, roku 1896 zrízena v
meste nemocnice, jež nabyla práva verejnosti roku 1898,
roku 1870
založen akciový cukrovar, jejž roku 1905
získala koupí Anna
hrabenka Czerninová a jejž roku 1935 dal v dusledku
hospodárské
krize hrabe Czernin zbourati; roku 1874 došlo k
založení mestské
sporitelny, roku 1887 zrízena okresní
hospodárská záložna, roku
1935 záložna živnostenská a i po
jiné stránce Mestec Králové se
vzmáhal a rostl.
Prevzato z materiálu Jana Petráka
http://www.mesteckralove.cz/
Additional Hints
(No hints available.)