K nalezení keše Vám stací obejít uvedené objekty na návsi a zjistit u nich následující císla:

A = ciferace letopoctu na podstavci kríže u kaple
B = pocet písmen krestního jména vojáka „Kacer“ na pomníku padlým v 1.SV
C = pocet písmen „A“ (i s cárkami) na pomníku Dr. Antonína Švehly
D = pocet sošek nad vraty hasicské zbrojnice
E = tretí císlo letopoctu na dome s císlem popisným 1
F = pocet strešních oken na dome s císlem popisným 6
G = pocet malých otvoru ve zdi stodoly u domu s císlem popisným 15
H = pocet „kvetin“ na vratech domu s císlem popisným 17

Keš naleznete na souradnicích:

N 49° 0D.FHC'

E 14° 2E.BAG'

POZOR, KEŠ SE NACHÁZÍ NA FREKVENTOVANÉM MÍSTE! PROSÍM, BUDTE TEDY PRI JEJÍM VYZVEDÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ ZPET VELMI OPATRNÍ! DEKUJI.

To find this cache you need to go around the listed properties at the village square and find out by them following numbers:

A = crossfoot of the era on the footstall of the cricifix by the chapel B = count of the letters of first name of soldier „Kacer“ on the cenotaph WW1 C = count of the letters „A“ on the memorial of Dr. Antonín Švehla D = count of the statues above the gate door of the fire house E = third number of the era on the house with the No. 1 F = count of the lucarnes on the house with the No. 6 G = count of the small holes on the barn by the house with the No. 15 H = count of the „flowers“ on the gate door of the house with the No. 17

The cache you will find at the coordinates:

N 49° 0D.FHC'

E 14° 2E.BAG'

WARNING, THE CACHE IS SITUATED ON THE FREQUENTED PLACE! PLEASE, BE VERY CAREFUL BY THE RETRIEVING AND PLACING BACK! THANKS.

Obec Hrdejovice leží v Jihoceském kraji, 5 km severne od Ceských Budejovic. Mají 462 domu, 1 567 obyvatel (k 3. cervnu 2006) a jejich katastrální výmera ciní 883 ha.

Village Hrdejovice lays in South Bohemia, 5 km to north from Ceské Budejovice (Budweis). It has 462 houses, 1 567 citizens (to 3 June 2006) aits cadastral surwey is 883 ha.

PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY

Nejstarší písemná zmínka o obci Hrdejovice je z roku 1350. Ve Státním okresním archivu v Ceských Budejovicích je uložena pergamenová listina z 16. ríjna 1350, ve které Bušek, budejovický farár, prodává tri a pul lánový farní dvur (tri a pul honu) u Hrdejovic (…curiam dotalem versus Herdawicz sitam…) svým farním poddaným, kterí z neho budou rocne platit o sv. Jirí a sv. Havlu 3 kopy a 24 pražské groše úroku, a v case žní postaví za každý lán deset robotníku. Z penez takto získaných se pak polovina dá dedicum po ceskobudejovickém kaplanovi Jindrichovi, jehož dvur u Stradonic (Rožnova) prešel na faru, a polovina bude použita k osvobození tohoto dvora od dávek.

Na pergamenové listine jsou priloženy na proužcích dve peceti: faráre Buška, na níž je postava sv. Mikuláše, patrona farního kostela, a pištínského faráre Ondreje, coby svedka, s postavou sv. Vavrince s roštem, rovnež patrona pištínského kostela.

Touto listinou byly de facto založeny Farárské dvory (dnes Knežské dvory), ležící na staré ceste z Budejovic do Hrdejovic, které mely nemecký název Pfaffenhöf.

Nejstarší zmínka o obyvateli Hrdejovic je z roku 1398. Dne 8. 11. toho roku zaplatil rentu 30 grošu k ceskobudejovickému oltári v kostele sv. Mikuláše dobrodinec, hrdejovický forman Hansi („Hansl vector, benus Hardowiczerin“).

JMÉNO OBCE

Jméno obce Hrdejovice je unikátní, v celé Ceské republice ojedinelé. Její nejstarší forma byla v roce 1350 zaznamenána jako Herdawicz. Dle Dr. Antonína Profousa vzniklo jméno obce z vyjádrení o vsi lidí Hrdejových. Jméno Hrdej bylo, dle zmíneného historika, asi zkratkou osobního jména Hrdebor ci Hrdibor, které je doloženo již k roku 1197: „Hgrdiebor, cognatus Groznatae, primatis Boemiae“ (to je: Hrdebor, príbuzný Hroznatý, ceského predáka). K roku 1391 zase máme zmínky o jistém Janovi, zeti Hrdybora.

V ceskobudejovických archivních listinách se však k roku 1381vyskytuje tvar Herdawicz jako príjmení: mládenec Petr Herdawicz svedcí pred ceskobudejovickým purkmistrem proti vdove po Ditlinovi z Litvínovic.

Vycházíme-li tedy z nejstaršího zaznamenaného tvaru jména, Herdawicz, mužeme vyslovit domnenku, že šlo o pojmenování vsi Herdawicze, tedy lidí Herdawiczových.

Pri zastavení hlubockého panství roku 1378 Janu z Leuchtenberka je ves nazývána Hrdywiczi.

Obec mela také nemecké jméno Hartowicz, které vycházelo z puvodního tvaru Herdawicz a které se písemne vyskytuje již roku 1720. V Josefském katastru (1785) a ve Stabilním katastru (1827) je uvedena pod tímto nemeckým jménem. Sommer v IX. díle své topografie Cech z roku 1841 zná obec pod nemeckým jménem Hartowitz ci Hertowitz a ceské jméno Hrdejice uvádí až jako poslední variantu.

František Palacký v Popisu království Ceského z roku 1848 uvádí obec pod ceským jménem Hrdejice a prikládá i nemeckou variantu obecního jména - Hartowitz.

Výnosem Ministerstva vnitra z 23. 6. 1923 bylo jméno obce zmeneno z Hrdejice na Hrdejovice.

HRDEJOVICE SE MENÍ...

Behem posledních dvaceti let se Hrdejovice zmenily k nepoznání. Vetšina puvodních obyvatel, které živilo zemedelství, zestárla a pomalu vymírá. Jejich potomci na rodinných gruntech v hospodarení nepokracují, pole obhospodaruje ZD a v družstvu pracuje jen nekolik desítek obyvatel obce. Pri vykupování pozemku na Tešíne se nekterým vlastníkum podarilo zajistit stavební parcelu pro své deti nebo vnoucata. A tak mladí lidé ze staré vsi bydlí nyní v nové zástavbe a mají zcela jiná povolání než jejich rodice a prarodice, puvodem rolníci. Približne polovina stavebních pozemku pak byla pridelena obcanum odjinud, z ruzných míst a tak vzniklo pomerne nesourodé obyvatelstvo.

Jak houby po dešti pribývají stále nové firmy. V obci pusobí stavební podniky, tri truhlárské dílny, rada firem elektrikárských, instalatérských, topenárských, tri autoopravny, zahradník ad. V katastru obce vyrostl podnik Drevstav, prodejna strešní krytiny, areál firmy Kisberger Nábytek s výrobní halou, skladem a prodejnou, podnik Výstavby plynovodu, stavební firma Mateo a velkoobchod Makro. Svoji cinnost zde cástecne provozuje ZD Hosín.

Puvodní zemedelská obec se tak promenila v moderní obec.

NÁVESNÍ KAPLE

Puvodne postavena v polovine 18. století, nove upravena roku 1876. Ke kaplicce se tehdy koupil nový kríž za 60 zlatých, který byl slavnostne posvecen. V kapli je oltárík s tocenými sloupky. V kapli bývaly sochy sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1740 a soška P. Marie ze zacátku 16. století (ze zborené kaple v Tešíne) a sošky sv. Františka a Antonína z poloviny 18. století, které jsou nyní bezpecne uloženy. V kapli se sloužily mše svaté dvakrát v roce: na sv. Linharta, patrona dobytka se sloužila jedna mše, za kterou dostával hosínský duchovní 1 zlatý a na sv. Floriána, patrona hasicu se zde sloužily mše svaté tri: jedna tzv. tichá, kterou sloužil hosínský kaplan a pak dve mše, které sloužil hosínský farár. Za tyto mše dostával 2 zlaté. Poplatky za mše jsou doloženy od roku 1876, kdy byla kaple nove upravena.

POMNÍK PADLÝM V 1. SVETOVÉ VÁLCE

Dne 25. kvetna 1927 byl na vedle návesní kaple odhalen pomník obetem první svetové války, kterému dominuje Ceský lev.

POMNÍK PREZIDENTA OSVOBODITELE T. G. MASARYKA

Tento pomník má zvláštní historii. Poprvé byl odhalen pri slavnosti 16. cervna 1935, na návsi poblíž kaple, kde se konala pobožnost. Dne 26. cervence 1939 byla busta stržena a rozbita. Na zbylý žulový podstavec byla 17. cervence 1945 umístena slavnostne busta nová, ale i ta byla po roce 1948 znicena a pomník definitivne odstranen.

POMNÍK DR. ANTONÍNA ŠVEHLY

Slavnostní první odhalení tohoto pomníku se konalo 17. 7. 1938. Pomník byl dílem akademického sochare Václava Duška z Tábora. Byl postaven na návsi v sadech u potoka, které pri té príležitosti byly nazvány „Švehlovými“. Na jeho postavení melo zvlášte zásluhu Sdružení republikánského dorostu, který podporovali místní obcané, sdružení a penežní ústavy.

O protektorát na slavnostním odhalení byl požádán predseda republikánské strany - poslanec Beran. Starosta obce Václav Krivácek pronesl projev, v nemž vyzdvihl význam Antonína Švehly. Plastika s Antonínem Švehlou byla z žulového podstavce odstranena roku 1947.

Pomník byl na hrdejovické návsi obnoven a znovuodhalen 20. zárí 1997. Repliku pomníku vytvoril syn puvodního autora, Václav Dušek jun. z Tábora. Znovuodhalení se konalo pri príležitosti oslav 100. výrocí sboru dobrovolných hasicu v Hrdejovicích.

SBOR DOBROVOLNÝCH HASICU

Pocátky tohoto sboru sahají do 26.12.1896, kdy byl založen sbor" hrdejických" dobrovolných hasicu, který za prítomnosti prvních devíti clenu prijal stanovy spolku. Ty byly schváleny 3. ledna 1897 a tím byl založen "Sbor dobrovolných hasicu v obci". Cleny tehdejšího výboru byli: starosta Jan Krivácek (nar. 1857), jednatel Jakub Blažek (nar. 1856) a velitel Jan Turek (nar. 1862).

Na podzim roku 1924 bylo postaveno nové hasicské skladište. Obec poskytla dríví, ostatní práce provedl sbor ve své režii a prispel z pokladny cástkou 1000 Kc. Zbývající obnos (5 000 Kc) si sbor vypujcil u kampelicky v Hosíne.

První drevená sušárna na hadice byla postavena roku 1928. V roce 1929 (2.6.) sbor usporádal slavnost k tricátému výrocí svého založení. Pri této príležitosti predvedlo 20 dorostencu sekerkové cvicení pod vedením Josefa Turka.

Roku 1930 zasahoval hrdejovický sbor celkem u ctyr požáru, z toho jednou prímo v Hrdejovicích (13. 9.), pri požáru Bícova statku.

cp. 1 - U TKALCU

V urbári hlubockého panství z roku cca 1592 je zde uváden Jíra Šafár, hospodarící na jednom lánu. Platil pololetní úrok 8 grošu. Jeho manželka se jmenovala Anežka a meli spolu tri deti: Reginu, Petra a Anicku.

V malovecké gruntovnici je zde hospodárem roku 1616 uveden Kašpar Šafár, který se gruntu ujal za 120 kop grošu. S manželkou Reginou mel Kašpar Šafár deti: Jana (narozeného 8. 6. 1601), Vavrince (pozdeji zvaného Tetlácka ci Rejhansla) a Reginu.

Roku 1619 se gruntu ujal Adam Klepal, ale za tricetileté války byla usedlost spálena. Berní rula lišovského panství z roku 1654 hovorí již jen o ctvrtlánu Šafárovském, který byl úplne pustý.

Roku 1660 se usedlosti jako "gruntu zpustošeného a do konce spáleného" ujal Petr Tkadlec z Hosína za 60 kop (za podstatne sníženou cenu).

Petr Tkadlec dal, coby znovuobnovitel gruntu, tomuto stavení své jméno. Od neho se zde zacalo ríkat "U Tkalcu". Podobne tomu bylo i v jiných obcích regionu - majitel po tricetileté válce dal v mnoha prípadech usedlosti své jméno. Nekde se usedlosti zacalo ríkat podle príjmení, jinde po krestním jménu ci povolání hospodáre.

Roku 1683 predal Petr Tkadlec usedlost svému vlastnímu synovi Jakubovi, který je zván v pramenech jako Kratochvíle. Cena usedlosti byla 70 kop grošu.

cp. 6 - U KRIPLU

Na konci 16. století zde hospodaril Havel Certík. Mel výmeru pul lánu. Zemrel jako bezdetný. Grunt ujal Matej Krepl za 250 kop grošu. Stavení za tricetileté války vyhorelo a dlouhých 47 let stálo opuštené. Roku 1667 se na nem ujal hospodarení Matej Hájek z Branšovic, kterému se ihned zacalo ríkat Matej Krepl. Statek je toho roku oznacen jako dokonale pustý a mel cenu 100 kop grošu. Matej zde hospodaril do roku 1705 aroku 1669 také vyhorel. Se dvema manželkami mel celkem jedenáct detí. Ke dceri Voršile se priženil Vojtech Krejcí a hospodaril zde v letech 1705 -1742. Následoval syn Matej Krepl, který zde hospodaril v letech 1742-1755. Roku 1755 koupil usedlost Bartolomej Hašek.

Tento Bartolomej Hašek (správne Babka), narozený roku 1712 v Mýdlo varech "u Hašku" byl bratrem praprapradeda známého ceského spisovatele Josefa Haška, autora svetove proslulého vojáka Švejka. Bartolomej Hašek býval pred príchodem do Hrdejovic hajným v Municích.

cp. 15 - U KEJRU

Starý pernštejnský urbár z roku 1490 zde uvádí za hospodáre Kejra. Tento Kejr je v urbári uveden i jako majitel pozemku na Svetlíku. Roku 1592 hospodaril na této 3/4 lánové usedlosti Ambrož Klement. Ten mel za manželku Lucii. Syn Matej sbehl z panství, syn Petr se ujal hospodarení, ale pak jej predal bratrovi Jírovi, zvanému Novotný. Grunt byl znicen na pocátku tricetileté války a dvacet let byl bez hospodáre. Tím se stal roku 1641 Bartoš, syn zemrelého Kunky. Ale již za tri roky zemrel, vdova nemela z ceho platit podíly a tak se usedlosti ujal roku 1651 v cene 110 kop grošu Jirík, syn Kejru. Ten však do své smrti (1671) nezaplatil nic. Navíc jeho stavení roku 1669 také vyhorelo. Stavení se ujal roku 1675 za 150 kop grošu Matej Šouku, ale ani on zde nic nevyplatil a roku 1683 musel pro nemoc predat grunt Janovi, synu zemrelého predešlého hospodáre Jíry Kejry - za 160 kop. Sumár z roku 1685 uvádí: 2/4 lánu, gruntu pod 30 strychu, luk na 3 fury sena a 2 fury otavy.

cp. 17 - U VÁVRU

Této usedlosti se dríve ríkalo u Steflu ci u Frýzlu. Roku 1592 zde hospodaril Jíra Štefl. Po nem ji prevzal za 400 kop Bartoš Krejcí. Usedlost na pocátku tricetileté války vyhorela a byla pustá do roku 1637, kdy ji ujal jako "pustou a spálenou" jakýsi Vavrina chalupník neboli Vávra.

Vávra, zvaný Štefl, zde hospodaril do své smrti roku 1650. Živnosti se ujal jeho syn Vít v cene 280 kop grošu. Ten je v soupisu poddaných dle víry roku 1651 ješte uveden jako Vít Štefl, ale pozdeji zvítezilo príjmí Vávra po krestním jménu jeho otce. Byl to syn Vávry, cili Vávra. I dalším hospodárum se zacalo ríkat Vávra. Vít zemrel roku 1671. Usedlosti se ujal Matej, který byl u Víta od svého detství jako schovanec. Puvodne se jmenoval Cáp. Matej, zvaný Vávra, nemohl hospodarit a tak pustil grunt roku 1679 Martinovi Lapáckovi z Knežských Dvoru v cene 270 kop grošu. Po Martinove brzké smrti roku 1680 se k vdove Mariane priženil a ujal hospodárství Rehor, syn rychtáre z Velechvína. Ale i on za rok zemrel a tak se vdova vdala potretí. Tentokrát byl jejím manželem a hospodárem u Vávru Matej Francka (1684-1695). Ten odešel hospodarit na grunt Prahu do Kolného a statek pustil za 372 zlatých Ondrejovi Píchovi (1695-1713). Smenou usedlostí se stal majitelem Florián Mandlícek (1713-1728). Následoval jeho zet Václav Ambrož (1728-1756). Tento majitel statek pustil roku 1756 Matoušovi Poncarovi z Hur. Ten zde se svou ženou Apolenou byl do roku 1763.

ZDROJE A DALŠÍ ODKAZY

• Hrdejovice s Opatovicemi 1350-2000, Alois Sassmann, 2000, Obecní úrad Hrdejovice
• Wikipedia.org - Hrdejovice
• SelskeBaroko.cz - Jihoceské vesnice
• JihoGen.ic.cz - Jihoceská genealogie
• Hrdejovice-Opatovice.cz - oficiální webové stránky obce
• koridor.hrdejovice.cz - webové stránky o výstavbe nového hrdejovického nový železnicního koridoru