Vnitřní petka je na karabině, logujte nahoře!!! Když vám něco spadne do vody čekám že se přiznáte.
Vltava
Vltava je se 430 km (433 km) nejdelší rekou v Ceské republice. Pramení na Šumave, protéká mimo jiné Ceským Krumlovem, Ceskými Budejovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Melníku. Povodí Vltavy s prítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Cech a spolu s Labem, za jehož prítok je Vltava tradicne považována, vytvárí systém odvodnující Cechy témer celé.
Základní údaje
• Plocha povodí 28 090 km²
• Délka toku 430 km
• Prumerný prutok u ústí 150 m³/s
• Výškový rozdíl mezi pramenem a ústím 1 016 m
Hlavní tok nese od pramene k ústí postupne názvy Cerný potok, Teplá Vltava a Vltava. V nemcine má reka jméno Moldau.
Popis toku
Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou vetev, pramení na východním svahu Cerné hory (1 315 m) na Šumave ve výšce 1 172 m nad morem jako Cerný potok. Jeho pramen je znám jako chránené území Pramen Vltavy. Prvních 5 km tece severním smerem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvilde obrací nadlouho svuj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydrího potoka v obci Borová Lada (890 metru nad morem) nese rícka název Teplá Vltava, záhy pribírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Plánském polesí ve výšce 1 158 m nad morem. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenore (756 metru nad morem) získává vody Rasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má reka jen nepatrný spád a vytvárí v ploché krajine rozsáhlé mokrady s mnoha meandry, souhrnne zvané Vltavský luh. Práve zde, uprostred 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmorské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé strane hranic v Bavorsku západne od obce Haidmühle pod nemeckým názve Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toku Teplé a Studené Vltavy tak reka po zbytek své cesty nese jméno Vltava.
U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého prehradního jezera, které vzniklo prehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká reka romantickým skalnatým údolím pod Certovou stenou (tento její úsek se nazývá Certovy proudy) a smeruje k vyrovnávací nádrži Lipno II tesne pred Vyšším Brodem. V úseku mezi prehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto reky témer bez vody (prehrada je povinna udržovat minimální prutok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože vetšina vod z Lipenského jezera je odvádena kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimecne se prutok zvyšuje - budto za prebytku vody v nádrži, nebo u príležitosti vodáckých závodu, nebot úsek Certových proudu je považován za jednu z nejtežších vodáckých a slalomových tras na svete. Takové akce ovšem vyžadují prutok 20-30 metru krychlových vody za sekundu.
Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevrenejší krajinou a stácí svuj tok k severu. Cetnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s radou kulturne historických památek situovaných obvykle v tesné blízkosti reky. Její tok smeruje k hradu Rožmberk, protéká mesteckem Vetrní a skalnatým údolím vstupuje do Ceského Krumlova.
Tok Vltavy smeruje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské opidum Trísov a obtéká skalnatý ostroh se zríceninou hradu Dívcí kámen. Pak již pokracuje rovinatou Ceskobudejovickou pánví k Ceským Budejovicím (rkm 239,6). Zde pribírá vody reky Malše. Za mestem pokracuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a smeruje k Hnevkovické prehrade, která zajištuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytvárí reka hluboké a úzké údolí, které se rozširuje jen na nekolika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním pribírá vody reky Lužnice.
Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupne Vltavské kaskády, Orlické prehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Za hrází Orlické prehrady pokracuje tok Vltavy dále k severu. V úseku pred Prahou zadržují vody Vltavy ješte další ctyri prehrady Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štechovická a Vranská.
U Davle leží v rece Ostrov sv. Kiliána, na nemž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V techto místech se zprava vlévá reka Sázava, o neco dále na okraji Prahy za Zbraslaví zleva reka Berounka. Po prutoku hlavním mestem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymanuje z úzkého údolí do roviny a u Melníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ackoliv je k místu soutoku delší a vodnatejší, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Nemeckem a ústí do Severního more.
Etymologie
Puvod jména má reka ve starogermánském slove Wilth-ahwa, divoká voda. V 9. století je zminována jako Fuldaha, pozdeji Wultha. Kosmas ji poslovanštil na Wlitaua .
Zdroj: Wikipedie