Ionosonda Traditional Geocache
Rico Reviewer: Archivace listingu keše.
[b]Rico Reviewer[/b] - reviewer pro ČR
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
O KESI: Kes je umistena nedaleko ionosondy v Pruhonicich. Respektujte zákaz vjezdu na cestu ve smeru od Pruhonic! POZOR: posledni dobou policajti vybiraji pokuty za sptane staní. Nez opustite sve geovozidlo zkontrolujte si zda nestojite na zakazu stani. Dostanete se sem i autobusem PID, zastávka Pruhonice, Hajovna (zastávka je na znamení a v 1. tarifním pásmu).
© http://www.srh.noaa.gov/jetstream/atmos/images/ionosphere.jpg
Ionosféra je vrstva svrchní atmosféry, vyznacující se významnou elektrickou vodivostí v dusledku prítomnosti volných elektronu a iontu. Má velký význam pro šírení krátkých radiových vln. Rádiové vlny ruzných kmitoctu se odrážejí od jednotlivých vrstev ionsoféry, je tak možné navázat spojení na druhou stranu Zeme. Nachází se ve výšce 60 – 500 km nad zemským povrchem. Volné elektrony zde vznikají ionizací slunecním zárením, zanikají rekombinací.
©: http://www.iihr.uiowa.edu/projects/schumann/images/IonosphereLayers.gif
Vrstva D
60 – 90 km
Odráží dlouhé a velmi dlouhé vlny. Na šírení na velké vzdálenosti má spíše negativní vliv, protože zpusobuje útlum. Vrstva existuje pouze v denních hodinách, velmi brzo po západu Slunce mizí. Kritický kmitocet (kmitocet který se ješte odrazí pri kolmém odrazu) bývají mezi 0,1-0,7 MHz.
Vrstva E
105 – 160 km
Odráží strední vlny v nocních hodinách, po vymizení vrstvy D i dlouhé vlny. Pres den dosahuje kritický kmitocet 4,5 MHz. Koncentrace elektronu a tím i kritický kmitocet silne závisí na denní dobe a rocním období. Kritický kmitocet v nocních hodinách bývá 0,9 MHz.
Sporadická vrstva Es
Vyskytuje se zejména v léte ve stredních zemepisných šírkách. Je velice nestálá a její trvání bývá v rádu nekolika hodin. Vysoká koncentrace elektronu odráží i velmi krátké vlny. Pri šikmých odrazech odráží v extremních prípadech kmitocty od 150 MHz. Její vznik není zcela úplne vysvetlen. Objevuje se po silných bourkách, vlivem strihu vetru nebo stratosférických blesku z bourkové oblacnosti.
Vrstva F
nad 160 km,
V noci nezaniká, pouze se sníží koncentrace elektronu. Prubeh vrstvy F je znacne ovlivnen slunecní aktivitou zejména tzv. jedenáctiletým cyklem.
Vrstva F1
Je nižší vrstvou F, vzniká v léte behem dne. Kritický kmitocet nepresahuje 5,5 MHz. V noci splývá s vrstvou F2.
Vrstva F2
Vyskytuje se po celý rok. Maximální koncentrace elektronu bývá krátce po poledni a snižuje se celou noc, ráno koncentrace opet rychle narustá. Maximum koncentrace není v léte tak velké jako v zime. Efektivní výška vrstvy F2 dosahuje výšky 300 – 400 km. Kritický kmitocet nepresahuje 13 MHz.
Abnormálními jevy jsou ionosférické boure, které vznikají po slunecních erupcích vlivem nabitích cástic vyvržených ze Slunce (CME). Dochází ke zmenšování elektronové koncentrace a narušení pravidelné struktury. Zejména v okolí magnetických pólu bývá pozorován zánik odrazu od vrstvy F2. Ionosférické boure bývají doprovázeny v oblasti pólu polárními záremi.
Ionosonda je zarízení merící vertikální profil koncentrace ionizovaných cástic. V podstate tedy radar, který zaznamenává odrazy svého signálu od ionosféry. Sondovací frekvence jsou v rozmezí 0,1 – 30 MHz. Výkon ionosondy zde v Pruhonicích je 5 kW. Interval merení 15 minut. Výstupem z merení je tzv ionogram. Na osách ionogramu je (dole) kmitocet a (vlevo) výška odrazu. V magnetickém poli se vlna rozštepí na tzv vlnu rádnou a mimorádnou, které se liší polarizací odrazu a výškou odrazu.
Výzkum ionosféry je duležitý pro
- komunikaci na krátkých vlnách (predevším vojáci a radoamatéri),
- družicová komunikace (signál musí projít ionosféru)
- navigace, signál GPS je silne ovlivnován pruchodem ionosférou, proto ted v minimu slunecní aktivity (rok 2007-2008) je signál GPS presný. Ionosferická refrakce je nejvetší prirozenou chybou systému GPS, signál se totiž vlivem ionosféry šírí po delší trase než nejkratší možné. To lze odstranit merením na dvou kmitoctech nebo diferencním merením DGPS (WAAS/EGNOS). Nejbližší maximum slunecní aktivity má nastat v letech 2011-2012.
© http://www.fas.org/spp/military/docops/usaf/2020/app-g-f1.jpg
Aktuální ionogram ze zdejší ionosondy najdete na http://147.231.47.3/latestFrames.htm
Americani to rádi ve velkém, tato ionosonda se nachází na Aljašce: HAARP - The High Frequency Active Auroral Research Program
Zdroje:
[1] Miloš Mazánek, Pavel Pechac: Šírení elektromagnetických vln a antény, CVUT 2004
[2] webové stránky Ústav fyziky atmosféry AV CR, http://www.ufa.cas.cz/
Additional Hints
(Decrypt)
cbq xnzrarz zrmv fybhcl h prfgl / haqre fgbar orgjrra cvyynef