Tato cache Vás zavede na místa související s podzemní továrnou Richard. Sestává se z 5 zastávek. Prosím o maximální opatrnost při návštěvách některých lokací. K vyřešení je potřeba si pročíst stránky www.richard-1.com. Z těchto vynikajících a chytlavých stránek je použita fotka v nadpisu listingu a fotky ilustrující jednotlivé stage-e, s laskavým svolením provozovatele stránek.
Podzemní továrna Richard (přesné nacistické označení je B5-Richard) je soustava tří bývalých hlubinných vápencových lomů (nacisty označovaných jako Richard I., Richard II. a Richard III.) u Litoměřic, nacházející se pod vrchy Radobýl a Bídnice v Českém středohoří, kterou nacisté za 2.světové války přestavěli na utajenou podzemní továrnu určenou pro bezpečnou zbrojní výrobu daleko od všech tehdejších front. Jedná se o prostorově rozsáhlý komplex podzemních prostor v celkové délce (která je odhadována pouze velmi přibližně) 25 až 30 kilometrů.
Čerpací stanice
Masivní železobetonová budova čerpací stanice se nachází přibližně ve vzdálenosti 20 metrů od řeky Labe. Mohutná čerpadla měla za úkol nasát vodu z jímek a vytlačit ji do filtrační stanice. Po filtraci byla dále voda vytlačována do nádrží na užitkovou vodu (jsou těsně pod vrcholem svahu, který se strmě zdvihá hned za filtrační stanicí), ze kterých byla samospádem odváděna do cca 300 metrů vzdáleného podzemí továren Richard.
Okolí stanice je značně znečištěné, věnujte prosím pozornost zvýšené opatrnosti!
souřadnice:N 50°31.799 E 014°06.615
A - počet odpadních jímek (řiďte se nákresem na uvedených stránkách)
B - počet kruhových větracích otvorů (i bez mříží)
Úzkokolejná vlečka
V letech 1920–21 byla pro dopravu vápence vybudována úzkokolejka o rozchodu 600 mm. Délka trati, včetně smyčky kolem vápenné pece měřila něco přes 1,7 km. Provoz zajišťovala motorová lokomotiva, která zajížděla až k ústí štoly Richard, kde povrchová dráha končila a kolej pokračovala do podzemí. Při cestě od vápenky musela souprava překonat stoupání až 58 promile, když předtím nejdříve podešla trať současných ČD (Litoměřice-Lovosice) a kromě toho i vlečku vedenou soubežně s ní ze směru od Litoměřického Horního nádraží. Jediné, místo, které dnes připomíná existenci úzkorozchodné trati, je klenutý kamenný podjezd u trati ČD, kudy trať o rozchodu 600 mm procházela (tento most se nachází v těsné blízkosti cedule ohlašující zastávku „CIHELNA“). Podjezd je v současnosti nepřístupný.
souřadnice:N 50°32.163 E 014°07.091
C - počet řad kamenných kvádrů nad klenbou podjezdu (ze strany areálu mrazíren)
Filtrační stanice
Železobetonová stavba filtrační stanice byla navržena a vystavena do obdélníkového tvaru. V přední části budovy jsou dva vstupy. První z nich je, v poměru k celé stavbe, úzká, jednou lomená chodba. Druhý vstup je velký, čtverhranný otvor, který částečně vyplňuje levou čelní stěnu budovy. Tímto otvorem byl s největší pravděpodobností prováděn transport filtrů při montáži a poté byl zazděn. Pozůstatky cihel jsou dosud znatelné u prahu otvoru. Na této stavbě je zajímavá celková mohutnost stěn a stropnice.
souřadnice:N 50°32.258 E 014°06.106
D - kolik trubek jde ze země na pravé straně kousek od hlavního vchodu?
E - počet původních vchodů/východů do budovy
F - kolik bylo v objektu Bollmanových filtrů?
Hlavní větrací šachta Richard I
Vystoupáme-li až na vrchol stráně nad Richardem, můžeme po pravé straně spatřit šedivou železobetonovou stavbu, která byla okolo roku 1998 z bezpečnostních důvodů vystavěna nad původní šachtou. Tato šachta byla proražena v době výstavby továren Richard a podle dostupných informací byla ražena odspodu směrem vzhůru. Ražení šachty prováděli vězni koncentračního tábora. Dříve bylo vyústění větrací šachty zakončeno původnícihlovou obezdívkou, v pozdějších letech byla šachta obezděna tvárnicemi a zakryta panelem. Někdy počátkem devadesátých let došlo k dalším stavebním úpravám na plášti okolo větračky. Obezdění bylo zhotoveno ze železobetonu, zvýšeno a zesíleno. Do větracích otvorů po obvodu pláště byla zabetonována armatura bránící vhazování předmětů. Šachta je dodnes funkční.
souřadnice:N 50°32.560 E 014°05.915
G - počet malých podélných větracích otvorů (včetně otvoru v cca 30cm výšce)
H - hloubka hlavní větrací šachty Richard I
Hlavní větrací šachta Richard II
Hlavní větrací šachta Richardu II je severním směrem od hlavní větrací šachty Richardu I. Uprostřed pole se nachází osamocená křovina kruhového tvaru. V bezprostřední blízkosti křoví je možné spatřit pozůstatky oplocení a ostnatého drátu. Uprostřed křoví je betonová plotna, jejímž středem prochází ocelová roura. Na vrchní části roury je připevněn plechový kryt, který vzhledem připomíná zbraň z 2.světové války, tzv. pancéřovou pěst. Tato větrací šachta v současnosti slouží k odvětrávání prostor úložiště radioaktivního odpadu, kam se od roku 1964 ukládá tzv. institucionální odpad.
souřadnice:N 50°32.648 E 014°05.922
I - počet stojících, nahoře zahnutých betonových sloupků (dvojitý sloupek je brán jako jeden)
J - počet vchodů do komplexů Richard, jejichž existence se potvrdila
K - počet sloupových sálů v továrně Richard I
Upozornění: je docela možné, že k větracím šachtám půjdete kolem již
zavaleného pokusného vrtu České televize, který již panel nechrání na 100%. Pozor na geo-děti!!!
Pro finální souřadnice dosadíme do vzorce:
50°[(G*F)-((B/K)+K+E)]/3, (H*(A+D))-[(H/K)-((A+B)*D)]
14°(G-(C/K))/A, (H*I)+(G*(A+B+E+J))+(A+B+K)
Kontrola souřadnic zde. Místo desetinné čárky je nutno použít tečku:
Click to verify coordinates
Finální keš je zaměřena s přesností na 4m. Je to dóza velikosti "small" a je tématická, takže prosím vkládejte pouze předměty související s 2.světovou válkou nebo armádou všeobecně. Prosím o její důkladné maskování. Zároveň žádám, aby se všichni ke všem pozůstatkům tohoto historického skvostu chovali s respektem, stavby jsou již tak poničeny nájezdy vandalů a "sběračů kovů".
