Duby u Velkého rybníka jsou památné stromy v Plzni. Tri duby
letní (Quercus robur) jsou zbytkem puvodního osázení hráze
Velkého Boleveckého rybníka z 15. století. Nejvetší z nich s
obvodem kmene 710 cm dosahuje výšky 29 m (merení 2000).
Dva menší duby stejné výšky 17 m mají merené obvody kmene
570 cm a 460 cm (merení 1986). Za památné vyhlášeny v
roce 1987, chránené pro svuj vek a vzrust.
Historie
Bolevák patrí mezi nejstarší dochované rybníky v Plzenském kraji –
vznikl v letech 1460–61. O založení soustavy rybníku nedaleko vsi
Volevec (dnešní Bolevec) mysleli již od poloviny
15. století ve meste Plzni. Rybnicní hospodárství totiž patrilo v
tehdejších dobách k nejvýnosnejším podnikání. Mesto nakonec 17.
dubna 1460 koupilo ves Volevec se souhlasem krále Jirího z Podebrad
od kapituly sv. Apolináre. Zpráva o založení velkého rybníka
pochází z 28. brezna následujícího roku; datum je považováno za
pocátek budování celé soustavy.
Led pro Prazdroj
V 19. století bylo chlazení piva v pivovarech zajištováno ledem.
Pivovary si delaly zásoby ledu, aby vydržely nejen pres léto, ale i
pro prípad, pokud by následující zima byla teplá a rybníky
nezamrzly.
Již v 70. letech 19. století si Plzenský Prazdroj pronajal
prostor u hráze Velkého rybníka pro zimní težbu ledu. Ledari se
rekrutovali z rad sedláku, kterí meli pres zimu málo práce. Roku
1883 byla od nedaleké železnicní trate c. 160 na Žatec postavena
vlecka, po které byl led prepravován do sklepu pivovaru. Množství
vyteženého ledu bylo enormní, napr. v roce 1920 bylo vyteženo a do
pivovaru dovezeno 600 vagónu ledu.
Pro vetší efektivnost težby ledu i ulehcení nárocné práce s jeho
nakládáním byl v roce 1942 na hrázi postaven železný dopravník.
Dokázal vytežit 100 tun ledu za hodinu a sloužil až do roku 1987,
kdy byla vytežena poslední kra ledu pro sklepy pivovaru. Dopravník
byl rozebrán v polovine 90. let.
