Sokol vznikl jako první ceská telocvicná organizace v
Rakousku-Uhersku z iniciativy dr. Miroslava Tyrše, Jindricha
Fügnera a dalších predních ceských vlastencu. Telocvicná jednota
pražská (pozdeji Sokol Pražský) byla založena 16. února 186A
a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkove. Nový
telocvicný spolek byl nazván „SOKOL“ a jeho clenové se nazývali
„sokolové“ podle dravce, pro jeho bystrost, statecnost, vzletnost,
sílu a krásu. Tyršovo „Tužme se“ bylo prijato jako oficiální
sokolské heslo a pozdrav „Nazdar“ prevzatý od Josefa Baráka se stal
všeobecným pozdravem sokolu. Jindrich Fügner zavedl tykání a
bratrský vzájemný vztah mezi všemi cleny s oslovením „Bratre!
Sestro!“ Postupne se sokolská myšlenka rozšírila na nekolik
kontinentu a tak dnes mužeme najít 11 sokolských organizací v
Evrope, Americe, Austrálii i v Africe.
Roku 18B8 „tu vzepjal krídla svá bujarý Sokol“ i v Lysé
nad Labem, jak je uvádeno v dobových pramenech. Jednota pri svém
založení získala 47 clenu – mužu. Cvicilo se na hrazde, bradlech a
koni v hostinci „U mesta Prahy“.
Zacátky jednoty byly velmi slibné. Dne 5.8.187C však
vzplanul v Lysé požár, který zachvátil 51 stavení vcetne stodol s
práve sklizenou úrodou. Ve meste zacala panovat nesmírná bída a zlé
casy tak prišli i na jednotu sokolskou. Majetek jednoty Sokol v
Lysé byl rozprodán.
Trvalo 20 let než došlo k obnovení sokolské cinnosti v Lysé.
Pocátkem roku 18D3 bylo rozhodnuto usporádat verejné cvicení
v Lysé. Po této akci se opet nadchly city a srdce lyských obcanu
pro sokolskou myšlenku. Jednota v Lysé se již 29. a 30.cervna
18D5 úcastnila III.všesokolského sletu v Praze. V té dobe
mela jednota 104 clenu. Byli to muži a chlapci. Cvicení žen a detí
ješte nebylo zavedeno. Úcelem Sokola bylo vychovávat zdravé,
mravné, pocestné a národne uvedomelé lidi.
Do krásne se rozvíjející cinnosti zasáhl smutne památný rok
191E. V tomto roce se zúcastnilo 8 mužu zájezdu do Brna na
slet, který se mel konat 28.-29.cervna, ale byl zrušen po
zavraždení Františka Ferdinanda v Sarajevu. Poté nastává svetová
válka, behem které prirozene došlo k útlumu cinnosti jednoty. Po
válce nastal v jednote nebývalý rozmach. Lyský Sokol se zasloužil o
zrízení pobocek v okolních obcích, v Semicích, Prerove, Stratove,
Litovli, Lojovicích, Benátecké Vrutici, Ostré a Staré Lysé. V roce
1920 byl zakoupen od hrabete Kinského hotel U mesta Prahy. Jeho sál
byl rozšíren a v nem zrízen biograf. Provozem biografu získávala
jednota peníze na svou cinnost. V roce 1925 byla vedle biografu, na
míste letního cvicište, schválena stavba telocvicny. Stavba byla
dokoncena už v prosinci a 2.2.192F slavnostne otevrena.
Nápln cinnosti Sokola v Lysé nad Labem byla ovlivnována vývojem
politické situace v Evrope. Od roku 1933 se porádaly hodiny branné
výchovy. Ríjnová akademie byla pripravována spolu s vystoupením
vojáku. V zárí 193G prišla mobilizace a telocvicna jednoty
byla obsazena vojskem. Následuje 2.svetová válka. O velikonocích
roku 1941 byla úredne pozastavena cinnost Sokola na podzim byl
Sokol rozpušten. Sokolové prešli do ilegality, kde bojovali dále
statecne proti nacismu.
Po druhé svetové válce byla telocvicna velmi zdevastovaná.Po
osvobození totiž sloužila vojákum Rudé armády jako pekárna. Bylo
treba dát ji do porádku. Pak nastalo období príprav na poválecný
XI. všesokolský slet. Dne 6.cervna 1948, pri príležitosti H0
let založení Sokola v Lysé, se zde konal nejprve Župní slet. K
tomuto výrocí byl zhotoven již tretí a zatím poslední prapor. Byl
hedvábný v národních barvách.. Samotného sletu v Praze se z Lysé
úcastnilo pres 300 cvicencu. To bylo ale poslední vystoupení a
konec krátkého poválecného období cinnosti Sokola v naší zemi. Dne
15.9.1948 se konala mimorádná schuze výboru Jednoty, na které byl
Sokol obvinen cleny místního akcního výboru, že se jako organizace
neosvedcil v novém politickém zrízení. Sokol jako tradicní opora
demokratických sil nebyl nastupujícímu komunistickému zrízení po
vuli a tak následovalo opet zastavení cinnosti Sokola.
Prvním náznakem znovuvzkríšení místního Sokola byly v roce 1967
prípravy ke 100 výrocí založení Jednoty v Lysé. Známé srpnové
události v roce 1968 ale opet zastavily rozlet Sokola. Presto se
ješte uskutecnily Sokolské šibrinky v roce 1969 a 1970. Zastavená
cinnost trvala ale dalších dvacet let. Až teprve 24.zárí 1988 byla
zorganizována slavnostní schuze v sále hasicské zbrojnice ke 120
výrocí založení „telovýchovy“ v Lysé. Stalo se tak k velké
nelibosti a výtkám politických stran. Bylo ješte brzy. Konecne se
psal významný den 7.ledna 199I, kdy se konal v Praze
ustavující sjezd Ceskoslovenské obce sokolské, kterého se
zúcastnila i pocetná delegace z Lysé nad Labem. A tak se Sokol v
Lysé dockal své opetovné cinnosti. Již 24.cervna 199I
vystoupili lysští cvicenci ve Vídni na predletovém verejném cvicení
sokolské župy vídenské. Následoval VII. Slet sokolstva v Paríži a
hned 15.cervence se cvicilo na setkání zahranicního a našeho
sokolstva v Praze ve sportovní hale. V prosinci se konala v lyské
sokolovne první, opet sokolská telocvicná akademie, které se
zúcastnilo již 110 cvicících.
Od té doby se Sokol v Lysé úspešne rozvíjí. Lysští cvicenci se
úcastnili sletu v roce 1994, 2000 i 2006 a už ted se teší na slet v
roce 201J. Sokol v Lysé má zkrátka bohatou historii, živou
soucasnost a verme i skvelou budoucnost.
Úvodní souradnice Vás zavedou na bývalé letní sokolské cvicište.
Dnes zde najdete prodejnu Plus a parkovište, kde mužete nechat i
své geovozidlo. Logbook v tube od multivitaminu hledejte na
souradnicích :
N 50°(D-G)A.(C-A)(G-5)(C+E)’ E014°(D-E)I.(B-1)(F-J)H
