Poslední dobou chodíme s rodinou casto do lesa na geoprocházky a tak trochu mám pár nejasností ohledne názvu stromu, kolem kterých procházíme. Nekteré poznám zcela jiste, ale s nekterými mám problémy. Pak nekdy narazím na nápovedu v tzv. mrtvém jazyce, a tu stojím pred neprekonatelným problémem. Od jisté doby proto nosím s sebou tabulku, ve které jsou názvy stromu ceské i latinské. A jak jste na tom Vy. Pokud stejne jako já, tak vám nabízím touto cestou poznat nekteré stromy a pak možnost je identifikovat i prírode.
Zacneme treba necím jednodušším a pojdme si neco ríct o Dubech resp. o trech nejznámejších druzích. Duby jsou stromy, které pokud prežijí nápor prírodních živlu dožívají se úctyhodného veku. Mezi památnými, zákonem chránenými stromy, jsou u nás vedle lípy a buku práve duby.
Duby (Quercus) patrí do celedi bukovitých. Slovo 'Quercus' pochází asi z keltského 'quer' - krásný a 'cuez' - strom.
Duby jsou opadavé nebo vždyzelené (vždyzelené u nás v prírode nerostou) stromy, zrídka kere. Letorosty mají petiúhelníkovou dren. Pri bližším zkoumání zjistíme, že má na vetvích strídave posazené, jednoduché, vetšinou clenené, ridceji celistvé, celokrajné až zubaté listy. Z jara mužeme najít na dubech jednopohlavné kvety s vetšinou s 6-ti lalocným okvetím. Samcí kvety tvorí previslé rídké jehnedy na lonských vetévkách. Mužeme na nich nalézt 4-12 tycinek. Samicí se vyskytují v chudokvetých jehnedách ci strboulcích na letorostech. Semeník je tvoren 3 (-6) cnelkami, na bázi kvetu s miskovitou cíškou. Plody jiste všichni znáte. Jedná se o elipsovité až vejcovité nažky - žaludy. Žaludy zrají vetšinou v prvním, ridceji až ve druhém roce, sedící ve zvelicelé zdrevnatelé cíšce.
Tento rod se pyšní 300-600 druhy a patrí mezi druhove nejpocetnejší rod drevin. Roste v mírném až subtropickém pásu severní polokoule, zrídka v horských oblastech tropu. Temto prevážne svetlomilným a teplomilným drevinám se darí vetšinou v propustných, hlubokých, živných a vlhcích pudách (pomerne dobre však snášejí sucho). Nejmenší nároky má dub zimní a zejména dub pýritý.
Dub letní (kremelák) - Quercus robur (Q. pedunculata): U nás roste hlavne v živnejších a vlhcích pudách nižších poloh. V hlubších pudách však snáší dobre i sucho. Listy má témer prisedlé nebo krátce rapíkaté, obvejcité, lalocnaté, u rapíku vetšinou srdcité, laloky zaokrouhlené. Žaludy jsou na dlouhé stopce. Z kultivaru mají význam zejména 'Fastigiata' (sloupovitý), 'Concordia' (zlatolistý), 'Atropurpurea' (cervenolistý, sporého rustu), 'Pectinata' (s úzkými a hlubokými laloky listu).
Dub zimní (drnák) - Quercus petraea (Q. sessilis): V prírode roste na skalnatých nebo sušších pudách až do podhorského pásma. Je velmi podobný dubu letnímu s temito rozlišovacími znaky:má užší korunu, listy melceji lalocnaté a na bázi klínovité s delším rapíkem, žaludy témer prisedlé. Má menší nároky na pudu i vláhu. Kultivary jsou málo významné, napr. 'Cochleata' s listy lžícovite prohnutými a 'Mespilifolia' s nekterými listy protáhle kopinatými bez laloku. Dub cer - Quercus cerris: Je podobný dubu letnímu, korunu má však užší a ridší, borku hrubší a u pupenu vytrvávající nitovité palisty. Listy jsou polokožovité, lesklé, protáhlé s tupe zašpicatelými laloky. Cíška je pokryta šídlovitými šupinami. Má vetší nároky na teplo, jinak je skromný. Puvodní jen na jižní Morave.
Dub pýritý (šipák) - Quercus pubescens: Vyskytuje se u nás na jižní Morave i v teplejších oblastech Cech, hlavne na výslunných svazích. Pomalu roste a ze všech druhu je nejmenší, casto kerovitý, výšky do 7 až 15 m. Mladé vetvicky i spodky drobnejších listu jsou pýrité. Je teplomilný a vápnomilný, na pudu a vláhu nejméne nárocný.
Tak jak jste na tom? Už byste je v prírode bezpecne rozeznali? Pokud ano gratuluji. I já jsem si to pri psaní listingu trochu ujasnil, ale pokud v tom máte tzv. binec nebo v našem prípade „dubinec“, tak si z toho nic nedelejte a pojdte se projít na místo, kde nám se to moc líbilo. Proc dubinec? To poznáte treba až na míste. Treba tam ani moc dubu není, ale je to moc pekné místo. Zvlášte ted na jare, když se príroda probouzí, je to úžasná podívaná. Proto si nechte odlov na nekterý pekný slunecný den, protože po tme toho moc neuvidíte a ješte se mužete dostat do nebezpecné situace. Ale verím, že FTF lovci víc než nebezpecí vidí už svuj zápis v cistém logbooku.
A ted k samotné keši. Na úvodních souradnicích se dobre parkuje a poblíž naleznete pomnícek v jehož záhlaví je datum ve tvaru 10 ? 1945. Císlo si poznamenejte jako X. Dále pokracujte po žluté turistické znacce najdete dva rozcestníky. Turistický a hned vedle cykloturistický, kde zezadu naleznete napsanou nápovědu pro další hledání na vypoctených souradnicích.
Vašim úkolem je zde dále:
1.) na stromě jsou připevněny čtyři turistické tabulky na prknech, počet prken je A.
2.) na vrchu rozcestníku zjistíte nadmorskou výšku ve tvaru BCD.
3.) pak si opište z rozcestníku vzdálenosti k cílum:
Sobětuchy E=
Chrudim F=
Rabštějnská Lhota G=
Perný (rybník) H=
Rozhledna Bára (rozc.) I=
Indicie dosadte do vzorce:
N 49°(B+C+E)(F+G-E),(C)(E)(X)’
E 015°(D)(A+H),(X-A)(F+H)(D)’
a pak mužete vyrazit na zjištené souradnice.
"Jo a vezměte si prosím svoji tužku."
Preji Vám príjemnou zábavu a peknou procházku. Fotky z Vaší procházky jsou vítány. Zvlášte fotografie nekterého z prítomných dubu. Bude zajímavé sledovat jejich promenu behem rocních období.
Veškeré informace v listingu jsou prevzaté jak z wikipedie tak i z jiných zdroju na internetu a moje znalosti jsou chabé na to, abych odhalil nejakou chybu. Pokud nejakou chybicku najdete, napište mi to na profil a já to opravím.
Odkaz na sérii "Významné stromy":
Série "Cesta za poznáním stromu":
Cesta za poznáním stromu I. (dub)
Cesta za poznáním stromu II. (buk)